NAPIŠTE DOPIS.
ZMĚŇTE ŽIVOT.

© Ai Weiwei

MARATON PSANÍ DOPISŮ 2016

USPOŘÁDEJTE VLASTNÍ AKCI!

Ve dnech 10. - 18. 12. 2016 proběhne "Maraton psaní dopisů“ - největší mezinárodní akce na podporu nespravedlivě vězněných, pronásledovaných nebo utlačovaných lidí. Amnesty International ji pořádá každý rok okolo 10. prosince, tedy Mezinárodního dne lidských práv, po celém světě.

Cílem je společně ručně napsat a poslat co nejvíc dopisů s výzvami vládám či úřadům příslušných zemí a upozornit tak na porušování práv konkrétních lidí. Přímo obětem bezpráví je možné psát dopisy solidarity a vyjádřit jim tak podporu. Výsledky jsou vidět okamžitě.

Maraton rychle a jednoduše v 7 krocích:  

Krok 1: Zaregistrujte svoji událost! 
Nezáleží na tom, jestli akci uspořádáte v kavárně, v práci, na škole nebo si Maraton uděláte s přáteli doma u kuchyňského stolu.
Krok 2: Seznamte se s případy! 
Informace o případech najdete ve svém Organizátorském profilu.
Krok 3: Stáhněte si materiály! 
Vše potřebné najdete v sekci Materiály hned po registraci.
Krok 4: Rozhlaste to do světa! 
Šiřte svou událost na sociálních sítích a zapojte své okolí. 
Krok 5: Piště dopisy! 
V den D vezměte do ruky tužku a papír a jděte příkladem.
Krok 6: Dejte vědět jak to dopadlo! 
Dejte nám vědět, kolik se Vám podařilo napsat a odeslat dopisů.
Krok 7: Oslavte své úspěchy! 
Vaše hodnoty a přesvědčení jste právě přeměnil/a v činy. Naděje na změnu v životech lidí začíná vždy u nás samotných!

Chci uspořádat svou akci
Zatím máme 153 potvrzených akcí. Přidejte i tu svou!

 

Koho podporujeme

Letos budou dopisy pomáhat 12 případům vězněných, pronásledovaných či utlačovaných lidí a komunit z různých zemí světa.

Lidé s albinismem v ohrožení

Malawi

Pronásledování či zabíjení kvůli pověrám

Více o tomto případu...

×

Lidé s albinismem v ohrožení

Malawi

Pronásledování či zabíjení kvůli pověrám

Annie je desetiletá holčička. Až vyroste, chce se stát sestřičkou. Je úplně stejná, jako ostatní děti v Malawi – až na to, že žije ve strachu z lidí, kteří jí chtějí ublížit. V Malawi totiž žijí tisíce lidí s albinismem v permanentním strachu z únosu či zabití. Části jejich těl jsou pak prodávány a využívány k rituálním účelům. Rituální zabíjení lidí s albinismem je spojené s pověrami a mýty, které tvrdí, že těla lidí s albinismem mají magickou moc, včetně přítomnosti zlata v kostech. I proto jsou části jejich těl používány k výrobě různých lektvarů. Celkově pak takové pověry vedou k sociálnímu vyloučení a marginalizaci a ve výsledku k diskriminaci a stigmatizaci nevinných lidí. Albinismus je vzácné, nenakažlivé genetické onemocnění, se kterým se člověk narodí. Je charakteristické absencí pigmentu v očích, v pokožce a ve vlasech. V téměř všech případech albinismu musí být oba rodiče nositelé genu, aby ho předali dále, i když sami albinismus nemají.

Požadujeme:

  • Aby malawská vláda eliminovala všechny formy diskriminace a násilí páchaného vůči lidem s albinismem a zavedla speciální bezpečnostní opatření vůči útokům, únosům a zabíjení, včetně poskytnutí viditelné policejní ochrany, zejména ve venkovských oblastech.

Adresát dopisu:

President of the Republic of Malawi (Prezident Malawi)
Professor Artur Peter Mutharika
Office of the President and Cabinet,
Privat Bag 301, Capital City
Lilongwe 3
Malawi

http://www.twitter.com/@APMutharika
Fax: +265 1 773 954/ 789 273

Stáhnout dopis v PDF

Máxima: Boj o vlastní pozemek s težaři

Peru

Hrozby a vydírání za účelem vyhnání z domova

Více o tomto případu...

×

Máxima: Boj o vlastní pozemek s težaři

Peru

Hrozby a vydírání za účelem vyhnání z domova

Maxima Acuňová je farmářka ze severu Peru. Maxima a její rodina jsou ve sporu s těžební společností Yanacocha kvůli vlastnictví pozemku, na kterém žijí v Tragadero Grande. Maxima totiž svou půdu společnosti nikdy neprodala. Maximu a její rodinu spolu s dalšími ochránci práv policie několikrát zastrašovala, ohrožovala a nutila odstěhovat se a opustit svou půdu. Obtěžování a zastrašování nabralo reálné kontury v roce 2011, když policisté napadli Maximu a její dceru a bili je do bezvědomí. Od té doby byl také dvakrát zničený jejich dům. Ve zdlouhavém právním procesu jí nejdříve půdu zabavili, později zase vrátili. Členové komunity se spojili, aby chránili Maximu před násilným vystěhováním a pokračujícím obtěžováním.

Požadujeme:

  • Aby peruánská vláda zabezpečila účinnou ochranu Maximy a její rodiny a zaručila, že nebudou násilně vystěhováni a budou moci svobodně užívat svá práva na svobodu pohybu a přístup na území, na kterém žijí.

Adresát dopisu:

Minister of Interior (Ministr vnitra)
Carlos Baombrío
Ministro del Interior
Plaza 30 de Agosto s/n Urb. Corpac – San Isidro
Lima
República del Perú

dm@mininter.gob.pe
http://www.twitter.com/@CarlosBasombrio / @MininterPeru
Fax: +511 418 4030

Stáhnout dopis v PDF

Johan: 15 let za mávání vlajkou

Indonésie

Poklidný protest není zločin

Více o tomto případu...

×

Johan: 15 let za mávání vlajkou

Indonésie

Poklidný protest není zločin

Johan Teterissa je politický aktivista a bývalý učitel, který si odpykává 15 let ve vězení za mírumilovný protest. V červnu 2007 vedl Johan skupinu 22 mužů v mírumilovném protestu před sídlem prezidenta Indonésie. Předtím než roztáhli vlajku, která pro lidi v provincii Maluku symbolizuje nezávislost, zatančili tradiční bojový tanec („cakalele“). Muži byli okamžitě odvedeni policií a následně zadrženi a vyslýcháni, kde byli mučeni a špatně se s nimi zacházelo, předtím než byli vůbec obviněni z „rebelie“ po nespravedlivých procesech. V roce 2009 byl Johan přestěhován do vězení na ostrov Jáva, který je vzdálený 2 500 kilometrů od jeho rodiny a přátel. Řekl svému právníkovi, že chce být přemístěn do vězení na Maluku, aby byl k nim blíž.

Požadujeme:

  • Žádáme propuštění Johana Teterissa a ostatních vězňů svědomí a do doby propuštění žádáme o jeho přesunutí do vězení Ambon, aby měli pravidelnější přístup ke své rodině a přátelům.

Adresát dopisu:

President of the Republic of Indonesia
H.E Joko Widodo
c/o Presidential Staff Office (KSP), Gedung Bina Graha
Jalan Veteran No. 16
Jakarta Pusat 10110
Indonesia

webmaster@ksp.go.id
http://www.twitter.com/@jokowi
Fax: +62 21 345 0009

Stáhnout dopis v PDF

Fomusoh: Zadržený kvůli esemesce

Kamerun

Co může způsobit jedna SMS?

Více o tomto případu...

×

Fomusoh: Zadržený kvůli esemesce

Kamerun

Co může způsobit jedna SMS?

Fomusoh Ivo Feh je kamerunský student, který měl nastoupit na univerzitu. Jednou dostal od kamaráda textovku, ve které stálo: „Boko Haram verbuje mladé lidi od 14 let. Podmínky pro přijetí: maturita ze 4 předmětů plus náboženství.“ Zpráva jeho kamaráda narážela na to, jak složité je najít dobrou práci bez vysoké kvalifikace. Žertoval, že i Boko Haram (ozbrojená skupina) vás nepřijme, pokud nemáte dokončenu střední školu. Fomusoh Ivo Feh poslal tuto zprávu kamarádovi, který ji dále poslal dalšímu studentovi střední školy. Učitel mu zabavil telefon, a když zprávu uviděl, oznámil vše na policii. Mezi zářím a prosincem 2014 byli Fomusoh Ivo Feh, jeho kamarád a další student střední školy zatčeni. 2. listopadu poslal vojenský soud Iva a jeho dva kamarády do vězení za "zločiny" spojené s terorismem.

Požadujeme:

  • Aby Kamerunské úřady zbavily Fomusoha a jeho kamarády všech obvinění a propustily je na svobodu.

Adresát dopisu:

President of the Republic of Cameroon (Prezident Kamerunu)
His Excellency Paul Biya
Presidency, Unity Palace
P.O.Box 95
Yaoundé
Republic of Cameroon

contact@presidenceducameroun.com
http://www.twitter.com/@PR_Paul_Biya
Fax: +237222219376

Stáhnout dopis v PDF

Rosmit Mantilla, člen parlamentu - PROPUŠTĚN "(nepsat dopisy)"

Venezuela

LGBT+ aktivista a poslanec parlamentu již dva roky v cele.

Více o tomto případu...

×

Rosmit Mantilla, člen parlamentu - PROPUŠTĚN "(nepsat dopisy)"

Venezuela

LGBT+ aktivista a poslanec parlamentu již dva roky v cele.

První úspěšný případ letošního Maratonu je Rosmit Mantilla, nespravedlivě uvězněný aktivista a člen parlamentu. Rosmit byl uvězněn v roce 2014 poté, co byl obviněn z organizace a napomáhání k páchání trestné činnosti. Přičemž jeho obvinění bylo podložené výpovědí anonymní osoby, která tvrdí, že Rosmit Mantilla obdržel prostředky k financování protivládních protestů. Rosmit zhubl 30 kilo a i po propuštění z vězení je stále nemocný, přesto má stále mnoho sil ve svém boji za lidská práva. Rosmit všem vzkázal: „Jsem aktivista za lidská práva vypůjčený politikou, abych polidštil venezuelskou politiku a vymohl některá práva.“ „Jsem velice vděčný za hlas každého aktivisty, který se podílel na mém propuštění. Mojí povinností je nyní bojovat za lidská práva pro všechny ostatní.“ Každopádně, podmínky jeho propuštění zatím nejsou známy a je možné, že mu bude bráněno v jeho aktivistických činnostech a boji za lidská práva. Proto musíme i nadále pokračovat v jeho podpoře!

Požadujeme:

Adresát dopisu:

Shawkan: Ve vězení za focení

Egypt

Pořizování fotek není zločin

Více o tomto případu...

×

Shawkan: Ve vězení za focení

Egypt

Pořizování fotek není zločin

Egyptský fotoreportér Mohamed Abu Zaid (známý jako Shawkan) byl zatčen jenom proto, že dělal svou práci. Fotografoval násilné rozehnání pouličních protestů v Káhiře bezpečnostními silami. Více než dva roky byl držen ve vazbě a mučen v rozporu s egyptským právem. Hrozí mu trest smrti. 26. března 2016 při výslechu u soudu v Káhiře vykonstruoval úředník ze státního zastupitelství devět obvinění vůči Shawkanovi. Před samotným začátkem soudního řízení byl Shawkanovým právníkům odepřen přístup ke klíčovým dokumentům vztahujících se k případu, včetně sdělení obvinění. Když Shawkana zatkli, věřilo se, že mu hrozí doživotí. Teď může být jeho osud mnohem horší, jelikož mu hrozí trest smrti. Jeho zdravotní stav se zhoršuje a přístup k lékům mu byl odepřen, přestože trpí hepatitidou typu C. Momentálně je držen v nechvalně známém káhirském vězení Tora.

Požadujeme:

  • Bezpodmínečné a okamžité propuštění Mohameda Abu Zaida a zrušení obvinění vůči němu, protože je vězněm svědomí zadrženým pouze proto, že uplatňoval své právo na svobodu projevu.

Adresát dopisu:

Public Prosecutor (Veřejný žalobce)
Nabil Sadek
Office of the Public Prosecutor
Madinat Al-Rihab
New Cairo
Egypt

Stáhnout dopis v PDF

Zejnab: Kromě svobody přichází o zrak

Írán

Dlouhodobě vězněná Zejnab nemá přístup ke zdravotní péči

Více o tomto případu...

×

Zejnab: Kromě svobody přichází o zrak

Írán

Dlouhodobě vězněná Zejnab nemá přístup ke zdravotní péči

Zejnab Jalalianová je iránská Kurdka odsouzená k doživotnímu trestu. Ve své práci se totiž věnovala posílení íránské etnické skupiny Kurdů, převážně žen, prostřednictvím jejích sociálních a politických aktivit spojených s politickým křídlem kurdské opoziční skupiny - Strany svobodného života Kurdistánu (PJAK). Zejnab byla zatčena v březnu 2008 pro údajné napojení na ozbrojené křídlo skupiny. Před soudem, který proběhl v prosinci 2008, byla po dobu 8 měsíců zadržována v samovazbě. Během této doby Zejnab vypověděla, že ji bili, bičovali na chodidlech a opakovaně bili hlavou o zeď, což způsobilo frakturu lebky, vnitřní krvácení do mozku a zhoršený zrak. Údajně jí také vyhrožovali znásilněním. Její proces byl absolutně nespravedlivý: trval pouze několik minut, byla odsouzena za nepřátelství k Bohu a odsouzena k smrti na základě doznání, které udělala po měsících mučení a bez jakýchkoli důkazů spojujících ji s ozbrojenými aktivitami. Celou dobu neměla přístup k právníkovi. Trest smrti byl v prosinci 2011 změněn na doživotí.

Požadujeme:

  • Aby íránská vláda urychleně zrealizovala rozhodnutí pracovní skupiny OSN pro otázky svévolného věznění, a to okamžitým propuštěním Zejnab Jalalianové a přiznáním nároku na náhradu škody.

Adresát dopisu:

Head of the Judiciary (Předseda Nejvyššího soudu)
Ayatollah Sadegh Larijani
C/o Permanent Mission of the Islamic Republic of Iran to the United Nations
Chemin du Petit-Saconnex 28
1209 Geneva
Switzerland

mission.iran@ties.itu.int
Fax: +41 22 733 02 03

Stáhnout dopis v PDF

Edward: Hrdina, ne zrádce

Spojené státy americké

Nucený žít v exilu a hrozí mu desítky let ve vězení

Více o tomto případu...

×

Edward: Hrdina, ne zrádce

Spojené státy americké

Nucený žít v exilu a hrozí mu desítky let ve vězení

5. června 2013 poskytl informátor Edward Snowden novináři dokumenty americké tajné služby. Snowden byl přesvědčený, že by lidé měli znát pravdu o masivním globálním sledovacím systému, který se používal bez jejich vědomí. Snowdenův odvážný čin změnil svět, rozproudil veřejnou diskusi, která vedla k reformě ochrany osobních údajů a právní kontrole globálního sledovacího systému v USA i na celém světě. Přesto Edwardovi stále hrozí desítky let ve vězení. Bez záruky spravedlivého soudu a zákonů na ochranu veřejného zájmu zůstává v ruském vyhnanství bez legálního statusu, pasu nebo možnosti cestovat a hledat azyl někde jinde. Amnesty International věří, že nikdo by neměl být stíhaný za zveřejňování informací o porušování lidských práv. Naopak, ochrana pro informátory by měla být uznaná a posílená v právních systémech na národních i mezinárodních úrovních. Snowdena si budou všichni pamatovat za spuštění veřejné diskuse, která vedla k mimořádným reformám. Není však třeba čekat na rozsudek dějin. Prezident Obama by měl udělit Snowdenovi milost, protože jeho činy vedly k ochraně lidských práv.

Požadujeme:

  • Aby americký prezident Obama použil svou moc a omilostnil Edwarda Snowdena, protože jeho činnost byla ve veřejném zájmu chránit a bránit lidská práva občanů USA i jednotlivců na celém světě.

Adresát dopisu:

President of the United States (Prezident USA)
President Obama
The White House
1600 Pennsylvania Avenue NW
Washington, DC 20500
USA

www.whitehouse.gov/submit-questions-and-comments
http://www.twitter.com/@POTUS

Stáhnout dopis v PDF

Ilham Tohti: Vězněn za boj s diskriminací

Čína

Uznávaný profesor uvězněn na doživotí za bo proti diskriminaci

Více o tomto případu...

×

Ilham Tohti: Vězněn za boj s diskriminací

Čína

Uznávaný profesor uvězněn na doživotí za bo proti diskriminaci

Ilham Tohti je profesor ekonomie na Univerzitě Minzu v Pekingu. Je to zakladatel webové stránky „Ujgur Online“ a veřejně známý kritik čínské etnické a náboženské politiky v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (XUAR). Byl obviněný ze „separatismu“, což je obvinění často používané právě proti Ujgurům, kteří vystupují proti porušování lidských práv. Dne 23. září 2014 byl Ilham odsouzený k doživotnímu vězení. Ilham Tohti se vyjadřoval k situaci Ujgurů v Číně řadu let. Na své webové stránce „Ujgur online“ upozorňoval na porušování lidských práv týkajících se nejen Ujgurů, ale také etnických Han Číňanů. Čínská vláda tuto stránku několikrát zablokovala.

Požadujeme:

  • Aby čínská vláda s okamžitou platností a bezpodmínečně propustila Ilhama Tohtiho na svobodu.

Adresát dopisu:

Director (Ředitel věznice)
Fan Jun
Prison Administration Bureau of Xinjiang Uighur Autonomous Region
No.626 Xinquanjie, Tianshanqu
Urumqi, Xinjiang Uighur Autonomous Region 830002
People’s Republic of China

Stáhnout dopis v PDF

Giyas a Bayram: Mučeni za protest

Ázerbájdžán

Hrozba 12 let za kritiku vlády

Více o tomto případu...

×

Giyas a Bayram: Mučeni za protest

Ázerbájdžán

Hrozba 12 let za kritiku vlády

Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov jsou studenti a mladí aktivisté z Ázerbájdžánu. Giyas studuje žurnalistiku a Bayram anglický jazyk na Baku University Slavic. Oba jsou od 10. května 2016 ve vazbě, kdy byli falešně obviněni z držení drog poté, co uspořádali veřejný politický protest. Když odmítli podepsat doznání a veřejnou omluvu za to, co údajně udělali, byli mučeni. Amnesty je považuje za vězně svědomí. Giyas a Bayram se opovážili veřejně kritizovat vládu. V předvečer narozenin bývalého prezidenta Ázerbájdžánu namalovali na jeho sochu protestní zprávy. Na druhý den ráno, 10. května 2016, byli zatčeni a uvězněni za údajné přechovávání drog. Oba mladí muži byli bitím donuceni, aby se přiznali k přechovávání heroinu. Bayram a Giyas jsou stále ve vězení a čeká je proces. Hrozí jim až 12 let ve vězení: to vše pouze za graffiti protest.

Požadujeme:

  • Okamžité propuštění Bayrama Mammadova a Giyase Ibrahimova a stažení falešného obvinění z držení drog, které je spojené s jejich aktivismem.

Adresát dopisu:

President of the Republic of Azerbaijan (Prezident Ázerbajdžánu)
Ilham Alijev
Office of the President of the Republic of Azerbaijan
19 Istiqlaliyyat Street
Baku, AZ 1066
Azerbaijan

office@pa.gov.az
http://www.twitter.com/@presidentaz
Fax: (0099412) 492 35 43

Stáhnout dopis v PDF

Eren: Právníčka již 100 krát stíhaná

Turecko

Pronásledování kvůli boji za spravedlonost

Více o tomto případu...

×

Eren: Právníčka již 100 krát stíhaná

Turecko

Pronásledování kvůli boji za spravedlonost

Právnička a bývalá editorka novin Eren Keskinová je hlasitou kritičkou tureckého státu po celá desetiletí. Proslov, který pronesla před 11 roky, rozezlil úřady. V proslovu obvinila stát ze zmasakrování 12letého chlapce Ugura Kaymaze. Podle Eren je zabití tohoto chlapce armádou jen jedna z mnoha skvrn na turecké historii a jak sama říká: „Historie je něco, za co by měly být orgány zodpovědné“. Kvůli tomuto a dalším článkům publikovaným v kurdských novinách, které editovala, byla několikrát obviněná z urážky tureckého státu a jeho prezidenta. Eren stála před soudem už více než stokrát a to především kvůli svému otevřenému postoji k situaci kurdské menšiny v Turecku. V roce 1995 strávila 6 měsíců ve vězení, protože v článku použila slovo „Kurdistán“. Celé řízení proti ní není nic jiného než obtěžování. Erenin jediný zločin je, že trvale vystupuje proti bezpráví. A čas se jí krátí. Více soudních procesů znamená, že může být kdykoli uvězněna na dlouhou dobu.

Požadujeme:

  • Aby ministr spravedlnosti zrušil zákony, které porušují právo lidí na svobodu projevu. Eren nesmí být uvězněná kvůli poukazování na nespravedlnost.

Adresát dopisu:

Ministry of Justice (Ministr spravedlnosti)
Bekir Bozdağ
Adalet Bakanlığı
Milli Müdafaa Caddesi
06659 Ankara
Turkey

ozelkalem@adalet.gov.tr
http://www.twitter.com/@bybekirbozdag
Fax: +90 312 417 71 13

Stáhnout dopis v PDF

Kanada: Domorodí obyvatelé Peace River Valley

Kanada

Výstavba elektrárny ohrožuje domorodé obyvatelé

Více o tomto případu...

×

Kanada: Domorodí obyvatelé Peace River Valley

Kanada

Výstavba elektrárny ohrožuje domorodé obyvatelé

Peace River Valley (Údolí řeky míru) v severovýchodní Britské Kolumbii v Kanadě je jednou z mála oblastí v regionu, která byla do značné míry zachována v původním stavu z hlediska přírodních zdrojů. Dane-Zaa, Cree, Métis a ostatní domorodí obyvatelé jsou na údolí závislí zejména kvůli rybolovu, sběru lesních plodů, posvátné medicíně a speciálním obřadům. Jejich předkové jsou v této zemi pohřbeni. Přehrada s objemem 8 miliard metrů kubických, známá jako Site C, by měla zaplavit více než 80 kilometrů Údolí řeky míru a více než 20 kilometrů přítoků. Výsledná 9330 hektarů velká nádrž by tak zaplavila stovky kulturních a historických památek, včetně hrobů. Federální a provinční vlády umožnily začít s výstavbou navzdory tomu, že legálnost vybudování přehrady zatím stále řeší soudy.

Požadujeme:

  • Aby kanadské orgány zrušily nebo aspoň pozastavily veškerá povolení a souhlasy související s výstavbou přehrady Site C do doby, než budou veškeré právní otázky vyřešeny.

Adresát dopisu:

Prime Minister of Canada (Premiér Kanady)
The Right Honourable Justin Trudeau
Office of the Prime Minister
80 Wellington Street
Ottawa -ON, K1A 0A2
Canada

pm@pm.gc.ca
http://www.twitter.com/@JustinTrudeau
Fax: +1 (613) 941-6900

Stáhnout dopis v PDF


Chci uspořádat svou akci

Najděte akci ve svém okolí

Chcete raději uspořádat vlastní akci? Výborně, klikněte sem!

Chci uspořádat svou akci

ZKUŠENOSTI ORGANIZÁTORŮ

„Bylo nám ctí účastnit se na akci takového poslání a dopadu. Jsem ráda, že má člověk možnost přispět aspoň minimální účastí a zprostředkovat tuto možnost i dalším lidem. Není špatné si uvědomit, jaké máme štěstí, že žijeme tam, kde žijeme. Přes všechny naše malicherné stížnosti se v ČR máme jako v ráji. Děkuji za skvělou organizaci, dostatek materiálů a vstřícný přístup!
Jitka Bařinková, Knihovna Jiřího Mahena v Brně


Chci uspořádat svou akci

ÚSPĚCHY MARATONU 2015

V roce 2015 jsme poslali neuvěřitelných 3,7 miliónů dopisů.

V únoru 2016 byl po 44 letech strávených na samotce konečně popuštěn Albert Woodfox. Propuštěná byla také studentská aktivistka Phyoe Phyoe Aung z Barmy. Mexičanka Yecenia Armentová, která byla uvězněna a mučena, aby podepsala doznání k objednávce vraždy svého manžela, byla propuštěna z vězení. Množství dopisů, které jsme poslali, donutily vládu Burkiny Faso potvrdit závazek k vymýcení brzkých a nucených sňatků dívek.

Jedním z posledních úspěchů Maratonu psaní dopisů 2015 bylo srpnové propuštění konžských aktivistů Freda Baumy a Yvese Makwambaly.

Jak to funguje?

1. Výzkumníci Amnesty objeví případ pronásledovaného či utlačovaného člověka/komunity
2. Zpracujeme informace o případu a zjistíme, jak můžeme efektivně pomoci
3. Informace putují k jednotlivým sekcím Amnesty v různých zemích
4. Pobočky Amnesty seznamují s případem aktivisty a podporovatele ve své zemi
5. Lidé se zapojují do akce - píší dopisy, maily, zprávy a tweety.
6. Ty míří k úřadům, které mají moc daný případ ovlivnit. Posíláme i dopisy solidarity přímo ohroženým lidem.
7. Asi 30% případů se takto podaří výrazně ovlivnit!
8. Přichází dobré zprávy o propuštěných lidech nebo změněných zákonech!