AI: V Barmě se musí angažovat mise Rady bezpečnosti
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Zastavte mučení publikován 26.9.2007
Rada bezpečnosti OSN musí okamžitě vyslat misi do Barmy (Myanmaru). Včera k tomu vyzvala generální tajemnice Amnesty International Irene Khan. Vyslanci OSN musí pomoci vyřešit naléhavou lidskoprávní krizi, která hrozí přerůst v krveprolití.
Demonstrace, které nyní v Barmě probíhají jsou rozsahem srovnatelné s masovými protesty v roce 1988. Příznivci demokratických změn byli tehdy násilím rozehnáni a tisíce z nich byly zabity. „Lidé v Barmě mají právo vyjádřit pokojně svůj názor, vláda má povinnost jejich práva respektovat. Vysoké nebezpečí ozbrojeného zásahu proti demonstrantům je imperativem pro mezinárodní společenství, které musí jednat. Vojenský režim by měl pochopit, že cena za zopakování krveprolití z roku 1988 by byla velice vysoká,“ říká Irene Khan.
Další informace
Poslední vlna pokojných protestů byla rozpoutána v letošním srpnu zdvojnásobením cen pohonných hmot. Demonstrace vedené buddhistickými mnichy požadovaly snížení cen základních komodit, propuštění politických vězňů a zrovnoprávnění etnických menšin. Ihned po protestech byla zatčena řada představitelů barmské opozice.Objevují se zprávy o tom, že vláda zesiluje přítomnost vojáků v ulicích, a to především v bývalém hlavním městě Rangún, kam přesouvá příslušníky elitních jednotek.Porušování lidských práv je v Barmě (Myanmaru) rozšířené a systematické. Jde především o - kriminalizaci pokojných projevů svobody slova a opozice (od roku 2006 jsou zatýkáni starší představitelé opozice, kteří se podíleli na protestech z konce 80. let, ve vězeních je dnes v Barmě 1160 politických vězňů)- zatýkání bez zatykače, věznění v izolaci- mučení a jiné kruté, ponižující a nelidské zacházení, zejména během výslechů a vazby- odsouzení na základě přiznání vynucených mučením, upření práva na obhajobu- rozpor soudních procesů proti politickým oponentům s mezinárodním právem- rekrutování dětských vojáků a nucená práceAktuální petice
Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?
Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.
Aktuální počet podpisů: 2237 Náš cíl: 3000
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© Ralf Rebmann / Amnesty International
Illustration by Colin Foo, © Amnesty International