Turecko: Policisté zodpovědní za mučení a zabití často unikají spravedlnosti

Početné případy mučení, špatného zacházení a zabití, kterých se dopouštějí příslušníci tureckých bezpečnostních sil, zůstávají často nepotrestány. Vyšetřování a stíhání vážných případů, za kterými stojí policisté a strážníci, je nedostatečné a maří je také nekonzistentní přístup žalobců a soudců.

„Trestní justice v Turecku potřebuje reformu. Lidská práva občanů musejí stát výše než zájmy úřadů a veřejných činitelů,“ říká Nicola Duckworthová, ředitelka programu Amnesty International pro Evropu a střední Asii. Dnes zveřejněná zpráva Amnesty International (AI) upozorňuje na četné případy mučení a špatného zacházení, často i během neoficiálního zadržování, demonstrací a v tureckých věznicích. Stále dochází k soudním procesům, v kterých jsou přípustné důkazy údajně vynucené mučením.V květnu 2006 následovalo po protivládní demonstraci v Dijarbakiru ve východním Turecku rozsáhlé zatýkání. Podle závěrů AI bylo až 95 procent zadržených, mezi nimiž byly i děti, vystaveno mučení nebo špatnému zacházení. Na základě stížností na postup policie bylo zahájeno 34 vyšetřování, po roce však proti příslušníkům bezpečnostních sil nebyla vznesena jediná žaloba. Výzkumný tým AI dále upozorňuje na absenci nezávislého orgánu, který by efektivně vyšetřoval provinění veřejných činitelů. Pachatelé bezpráví unikají spravedlnosti díky administrativním kličkám, nekvalitním soudním procesům i zastrašování obránců lidských práv a novinářů. Turecká vláda se sice zavázala k „nulové toleranci mučení“, ke zlepšení situace to však nestačí. „Ačkoli vláda přijala politiku nulové tolerance mučení, tuto snahu nemůžeme považovat za upřímnou a účinnou, pokud nebudou přijata konkrétní opatření, která veřejné činitele odpovědné za porušování lidských práv postaví před soud,“ dodává Nicola Duckworthová. Další informacePo vojenském převratu v roce 1980 bylo v Turecku zadrženo na milion mužů a žen, řada z nich „zmizela“ nebo byla souzena v nespravedlivý procesech. Ve vězení byli vystaveni mučení, jehož následkům mnoho z nich podlehlo. Masivní porušování lidských práv ze strany ozbrojených sil namířené především proti kurdské populaci v jihovýchodních a jižních regionech zahrnovalo v 90. letech zmizení a vraždy, které státní orgány nechtěly řešit. Evropský soud pro lidská práva opakovaně upozornil, že v zemi dochází k porušování lidských práv. V rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva nedokáže Turecko zajistit právo na život, právo nebýt mučen a vystaven špatnému zacházení, právo na spravedlivý proces, svobodu a bezpečnost, svobodu slova a účinnou ochranu.