Lidská práva v ČR - Postavení Romů, policejní násilí a rasově motivované útoky

Nerovné postavení Romů, rasistické útoky a policejní násilí patří k hlavním problémům České republiky, na které upozorňuje výroční zpráva Amnesty International (AI). Zpráva každoročně informuje o stavu lidských práv ve 153 zemích světa. Z domácího dění v roce 2006 obránci lidských práv poukazují například na zbití Kateřiny Jacques nebo mírné rozsudky nad pachateli rasově motivovaných trestných činů.

Diskriminace Romů


Rozšířená diskriminace Romů se týkala především přístupu k bydlení, vzdělávání a práci. Romové, podobně jako další ohrožené skupiny, byli vystaveni špatnému zacházení ze strany jednotlivců, ale například i policie.

Na diskriminaci Romů upozornil ve své zprávě i komisař Rady Evropy pro lidská práva. Ten uvedl, že romské děti jsou neoprávněně umísťovány do speciálních škol. „Právě problém vzdělávání romských dětí je jedním z nejpalčivějších a potřebuje okamžitou pozornost,“ upozorňuje ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

„V prostoru od Dublinu až po Bratislavu se Romové setkávají s nepřátelstvím a diskriminací. Společnost až s příliš velkou tolerancí přechází veřejné projevy xenofobie. Ty však jen podporují vzájemnou zášť a nedůvěru,“ dodal Zdeněk Rudolský.

V oblasti postavení Romů ve společnosti došlo sice k pokrokům, například k rozhodnutí zahájit sběr anonymních dat o romské populaci, ale aktivity exekutivy jsou stále nedostatečné. Ze zprávy zadané Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, která byla zveřejněna v roce 2006, navíc vyplývá, že se zvyšuje počet Romů žijících v sociálním vyloučení.

Podle Ligy lidských práv a organizace Vzájemné soužití je právní ochrana proti diskriminaci stále omezená. Nedostatečné zákony mají negativní dopad na život romských žen. AI podporuje požadavek na odškodnění romských žen, které byly podrobeny nedobrovolným sterilizacím. Přetrvávajícími diskriminačními stereotypy vůči ženám se zabýval také Výbor OSN pro eliminaci násilí na ženách.

Rasově motivované útoky


Rasově motivované útoky proti Romům, které AI monitorovala, byly páchány jednotlivci nebo stoupenci extremistických skupin. Podle AI však soudy nepřistupovaly k pachatelům tak, jak vyžaduje závažnost jejich zločinů. V září byl například profesionální voják z Jinců na Příbramsku odsouzen za zbití Roma jen k dvouletému podmíněnému trestu.


Policejní násilí

Na AI se stále obracejí lidé, kteří mají zkušenost s projevy policejního násilí. Stížnosti na postup policie přitom dosud neřeší nezávislý orgán, jak je tomu v jiných evropských zemích. Mezi případy zneužití policejní síly, na které AI ve své zprávě upozorňuje, patří násilný zákrok proti Kateřině Jacques nebo známý případ brněnských policistů, kteří týrali romského chlapce.

Právo na spravedlivý proces


Podle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku došlo užitím výpovědi anonymního svědka v případě Hasana Krasnikiho k porušení práva na spravedlivý proces. Ještě před tím bylo ale použití anonymních svědectví jakožto hlavního nebo jediného způsobu usvědčení odmítnuto Ústavním soudem ČR.

Dobré zprávy


AI vyzdvihuje pokroky, které znamenají větší ochranu občanů ČR. Patří k nim například ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení. Protokol se týká nezávislé kontroly míst, kde je omezena svoboda - například věznic či policejních stanic.

AI dokumentuje násilí na ženách v každé společnosti, problém se nevyhýbá ani ČR. „Významným krokem je přijetí zákona, který umožňuje vykázat pachatele domácího násilí z domácnosti,“ uvedl Zdeněk Rudolský.

Ve srovnání s přístupem k Romům projevila ČR větší otevřenost vůči sexuálním menšinám, když přijala zákon o registrovaném partnerství. Jeho schválení přišlo ve chvíli, kdy jsou homosexuálové v Evropě vystaveni nenávisti, a to i v prostoru bezprostředně za našimi hranicemi.




Poznámka: Zprávu AI není možné považovat za vyčerpávající hodnocení stavu lidských práv v ČR. Zahrnuje pouze případy známé AI na základě jejího výzkumu.