Vzpomínka na 17. výročí zásahu na Tchien-an-men

Aktivisté Amnesty International ČR a Olympic Watch dnes připomenou sedmnácté výročí masakru na náměstí Tchien-an-men, kterým v Číně skončilo pokojné pro-demokratické hnutí občanů.

Vzpomínkové shromáždění se koná dne 5. června 2006 od 17:30 před Velvyslanectvím ČLR, Pelléova ulice 18, Praha 6. Aktivisté uctí oběti zásahu čínské armády v noci ze 3. na 4. června 1989 a pokusí se předat čínskému Chargé d’affaires výzvu za zlepšení stavu lidských práv v Číně. I po sedmnácti letech je tragedie stále živá AI v tomto roce upozorňuje na osudy lidí, kteří po násilném zásahu nesou trvalé následky na tělesném nebo duševním zdraví. Kvůli postoji úřadů nemohou za utrpěné škody získat kompenzaci. AI hovořila s čínským aktivistou Čchi Č'-jungem, který popsal, jak byl v noci 4. června 1989 postřelen na noze. Do nemocnice se dostal až po třech hodinách, mezitím se do jeho zranění dostala infekce a lékaři museli nohu amputovat. Jako invalida musel opustit svou práci. „Nabídli mi jednorázovou kompenzaci ve výši 100.000 juanů. Ale jenom tehdy, když budu tvrdit, že jsem o nohu přišel v důsledku pracovního úrazu.“ To Čchi Č'-jung nepřijal a odmítl o incidentu mlčet. Poskytl několik rozhovorů médiím, v který připomněl osudy zabitých lidí a jejich rodin. Dokonce je pro něj snazší hovořit o druhých než o sobě. „V Číně je tolik lidí, že na mém nevýznamném životě tolik nezáleží,“ říká. Před několika let požádal na odboru pro občanské záležitosti v Pekingu o podporu v nezaměstnanosti. Úřady ale jeho žádost zamítly. „Úředník se mi vysmál a obvinil mě, že jsem zradil svou zemi, když jsem v zahraničních médiích kritizoval čínskou vládu. Řekli, že jsem už jistě dostal peníze od západu.“ Protože měl problémy nalézt nové zaměstnání, otevřel si malý obchod s občerstvením a tabákovými výrobky. Kvůli rozsáhlé výstavbě, která doprovází přípravy na Olympijské hry 2008, ale několikrát musel svůj obchod přestěhovat. Zůstává pod dohledem policie, která ho v několika případech zadržela. Na začátku tohoto roku jej policisté svévolně zatkli dokonce na sedm týdnů. Důvodem zatčení byla jeho hladovka na podporu dalších aktivistů v Číně. Čchi Č'-jung ale své účasti na protestech nelituje. Spravedlnost v nedohlednu Mnoho dalších lidí, kteří byli v souvislosti s incidentem uvězněni, trpí trvalými psychickými problémy. Totální zdravotní kolaps prodělal novinář Ju Dong Jue, který byl v letos v únoru propuštěn na svobodu po 16 letech ve vězení. Uvězněn byl za to, že na náměstí Tchien-an-men zabarvil portrét Mao Ce-tunga. Roky neoprávněného věznění, časté bití, mučení a izolace zanechaly hluboké stopy na jeho duševním zdraví. Ve vězení se pravděpodobně zcela psychicky zhroutil. Když se dostal na svobodu, nerozpoznal dlouholeté známé a příbuzné ani nedokázal smysluplně hovořit. Přes řadu tragických příběhů lidskoprávní organizace nedávno zaznamenaly nadějný případ. Minulý měsíc měl totiž úřad v oblasti Si-čuan vyplatit 70 000 juanů matce Zhou Guoconga. Zhou Guocong byl ve věku patnácti let ubit policisty, kteří ho zadrželi kvůli účasti na protestech roku 1989. Někteří čínští aktivisté naznačují, že kompenzace byla vyplacena také dalším rodinám, které slíbily, že o tom budou mlčet. Čínští vězni svědomí Od roku 1989 bylo uvězněno několik aktivistů a novinářů, kteří o zásahu informovali veřejnost. Známý je případ novináře jménem Ši Tao, který byl odsouzen k desetiletému trestu za „vyzrazení státního tajemství“. Na zahraniční internetovou stránku totiž uveřejnil instrukce, v kterých komunistická strana novinářům nařídila, jak mají psát o 15. výročí zásahu na Tchien-an-men. AI tohoto muže považuje za vězně svědomí a vyzývá k jeho okamžitému propuštění. AI také podporuje obránce lidských práv v Číně, kteří se domáhají spravedlnosti a opětovně vyzývá čínské úrady, aby zahájily plné a nestrané vyšetřování zločinů z roku 1989. Další informace: V noci ze 3. na 4. června 1989 zabili příslušníci „Lidově-osvobozenecké armády“ v Pekingu stovky, ne-li tisíce, neozbrojených čínských občanů. Brutálně tak ukončili pokojné reformní hnutí, které se na jaře roku 1989 rozvíjelo v mnoha částech ČLR. Zločiny, spáchané v červnu 1989 v Pekingu a dalších místech v Číně a Tibetu, nebyly dosud vyšetřeny a potrestány. „Požadujeme, aby pozůstalí a lidé, kteří zůstali v důsledku zásahu trvale postižení, získali za své utrpení kompenzaci.

Podobné příběhy