Chudí a znevýhodnění lidé nejvíce doplácejí na válku proti teroru

Rok 2005 byl rokem rozporů. Lži a nesplněné sliby mocných vlád dusily rostoucí naději na zlepšení stavu lidských práv, uvedla Amnesty International (AI) ve své dnes zveřejněné výroční zprávě. Podle generální tajemnice AI Irene Khanové odčerpala bezpečnostní agenda silných a privilegovaných států energii a zájem o vážné lidskoprávní krize ve světě.

„Vlády, kolektivně i jako jednotlivci, paralyzovaly chod mezinárodních institucí, utrácely veřejné zdroje ve snaze zajistit vlastní bezpečnost a pod záminkou „války proti teroru“ zavíraly oči nad masovým porušováním lidských práv. Svět za to draze zaplatil nabouráním základních principů a obrovskou škodou na životech a živobytí obyčejných lidí,“ uvedla Irene Khan. V rámci boje proti terorismu začaly i světové demokracie podkopávat principy mezinárodního práva. Ukázalo se, v jakém rozsahu byly vlivné státy zapojeny do porušování absolutního zákazu mučení a špatného zacházení, čímž zpochybnily svou autoritu při prosazování spravedlnosti. Jedno odhalení stíhalo druhé a vzrůstalo podezření o zapojení evropských vlád do nezákonného jednání USA při „vývozu mučení“ do zemí jako Egypt, Jordánsko, Maroko, Saúdská Arábie a Sýrie. „OSN a Africká Unie projevily lhostejnost a neschopnost jednat, když nedokázaly účinně zakročit v súdánském Dárfúru,“ uvedla Irene Khan na adresu konfliktu, který stál tisíce životů a miliony lidí připravil o domov. Bojující strany však i nadále páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Irák se v roce 2005 propadl do víru náboženských násilností. Irene Khan varuje: „Nejvyšší daň za to, že mocné země nejsou ochotny přepracovat a přehodnotit své strategie, platí chudí a bezmocní – v tomto případě jsou to obyčejné irácké ženy, muži a děti.“ Izrael a okupovaná území se v roce 2005 ocitl stranou zájmu světa, což prohloubilo strádání a zoufalou situaci Palestinců a nejistotu Izraelců. Brutalita a intenzita útoků ozbrojených skupin v roce 2005 dosáhla nové úrovně a vyžádala si krutou daň na lidských životech. „Teroristické činy ozbrojených skupin jsou neomluvitelné a nepřijatelné. Je třeba postavit jejich pachatele před spravedlnost – to znamená před spravedlivé soudy. Odpovědí na terorismus nesmí být mučení nebo utajované věznění. Bohužel, sílící brutalita útoků ve světě v uplynulém roce nám hořce připomíná, že ve „válce proti teroru“ selháváme, a pokud lidská práva a lidskou bezpečnost podřídíme dílčím bezpečnostním zájmům jednotlivých států, prohrajeme zcela,“ uvedla Irene Khan. „Absolutně odsuzujeme teroristické útoky proti civilistům, ale stejně tak bojujeme proti tvrzení vlád, že s terorismem můžeme bojovat za pomoci mučení. Taková tvrzení jsou matoucí, nebezpečná a špatná – oheň také neuhasíte tím, že do něj budete přilívat olej,“ dodala Irene Khan. Naděje se potýkala se zoufalstvím V uplynulém roce došlo k silné mobilizaci občanské společnosti k boji s chudobou a k boji za ekonomická a sociální práva. Summit OSN, který hodnotil plnění rozvojových cílů milénia, ale ukázal deprimující neschopnost vlád podniknout skutečné kroky k plnění slibů. Důležitý pokrok nastal ve vymáhání spravedlnosti – Mezinárodní trestní soud vydal první rozsudek za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Ugandě. Někdejší imunita bývalých vládců Latinské Ameriky – Augusta Pinocheta a Alberta Fujimoriho byla prolomena. Vlády se musely zodpovídat před soudními dvory a před veřejnými institucemi. Nejvyšší soud ve Velké Británii zamítl záměr vlády povolit důkazy získané za pomoci mučení. Rada Evropy a Evropský parlament zahájily vyšetřování zapojení evropských zemí do nezákonného „převozu zajatců“ pod vedením USA. I přes nesouhlas prezidenta Bushe upevnila legislativa USA zákaz mučení a nelidského zacházení, poté ale nadále zásadním způsobem omezovala práva zajatců držených na základně Guantánamo a nepovolila přezkum jejich statutu u federálních soudů. Mezinárodní nečinnost namísto akce Kritickou hrozbu pro lidská práva představují dvojí standardy, které uplatňují samotní garanti světové bezpečnosti, vlivné demokracie světa. „Když britská vláda mlčí v případě svévolného zatýkání a špatného zacházení na Guantánamu, když Spojené státy ignorují absolutní zákaz mučení, když jsou evropské vlády němé ke své spoluúčasti na „převozu zajatců“, k rasismu nebo k situaci uprchlíků, podkopávají svou morální autoritu hájit lidská práva ve světě.“ „Prázdná slova a dvojí standardy, které mocné vlády uplatňují, jsou nebezpečné, protože ochromují schopnost mezinárodního společenství řešit lidskoprávní krize v Dárfúru, Čečensku, Kolumbii, Afghánistánu, Íránu, Uzbekistánu, v Severní Koreji a jinde. Naopak umožňují pachatelům bezpráví v těchto zemích beztrestně jednat.“ Činnost Spojených národů byla ochromena neochotou některých členů Rady bezpečnosti razantně zasáhnout proti bezpráví. „OSN se v roce, kdy strávila mnoho času jednáním o reformách a o členech svých nejdůležitějších institucí, nedokázala otevřeně postavit ke dvěma klíčovým členům – k Číně a Rusku, kteří soustavně podřizují lidská práva vlastním úzkým politickým a ekonomickým cílům. „Vlády hrají s lidskými právy nebezpečnou hru. V důsledku toho všichni můžeme vidět dlouhou řadu nekončících konfliktů a sílící porušování lidských práv.“ V součaném světě existuje řada hrozeb - útoky ozbrojených a teroristických skupin, vstůstající nestabilita na Blízkém východě, zesilující odcizení muslimských komunit a zapomenuté krize v Africe i jinde. AI přesto věří, že nečinnost se promění v zodpovědné jednání. Klíčové cíle AI pro rok 2006: OSN a Africká Unie musí řešit konflikt v Dárfúru OSN musí zahájit jednání o mezinárodní Smlouvě o obchodu se zbraněmi, která přinese kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi Administrativa USA musí uzavřít věznici Guantánamo a odtajnit jména a místo pobytu všech zajatců „války proti teroru“ Rada OSN pro lidská práva musí stejnou měrou vyžadovat dodržování lidských práv od všech vlád „Politická a morální odpovědnost vlád bude stále více posuzována na základě jejich postoje k lidským právům doma i v zahraničí. Více než kdy dříve svět potřebuje, aby silné a vlivné země – stálí členové Rady Bezpečnosti i ti, kteří o členství usilují – jednaly zodpovědně a s respektem k lidským právům,“ říká Irene Khan.

Podobné příběhy

27.7.2016

#NEBOJSETAKYMLUVIT

Nový Amnesty video projekt dodává lidem odvahu veřejně mluvit o své sexuální orientaci a identitě.


16.9.2015

Vietnam v rámci amnestie nepropustil žádné politické vězně


11.1.2016

Saúdská Arábie: Po bičování Raífa Badawího následoval rok krvavých represí

Uplynul rok od veřejného bičování bloggera Raifa Badawiho kvůli jeho uplatňování práva na svobodu projevu. Od té doby se lidskoprávní situace v Saúdské Arábii stále zhoršuje.


12.8.2015

Srebrenica: selhání OSN přijmout usnesení je urážkou památky mrtvých

Ruské veto rezoluci Rady bezpečnosti OSN o genocidě ve Srebrenici je urážkou rodin obětí masakru a bude bránit pokusům o usmíření mezi komunitami v Bosně a Hercegovině, říká Amnesty International.