Utajované věznění v boji s terorismem je vážnou hrozbou pro lidská práva

Spojené státy a s nimi další země musí zastavit zadržování vězňů na utajených místech, jejichž podmínky umožňují mučení. Postup, kdy vězněný člověk prakticky „zmizí“ a nemá žádný kontakt s právníkem, rodinou ani humanitárními organizacemi, představuje zločin podle mezinárodního práva. Takovým způsobem by se s žádným člověkem zacházet nemělo. Na tomto porušování lidských práv se kromě USA podílejí mnohé další státy jako Jordánsko, Indonésie a Jemen.

Amnesty International (AI) navštívila dva vězně v Jemenu a vyslechla jejich zkušenosti se zadržováním v utajených věznicích spravovaných USA. Muži byli déle než rok a půl umístěni v samovazbě, po tu dobu ani jednou nespatřili denní světlo, většinu času byli spoutáni a měli zavázané oči, zůstávali zcela bez kontaktu s okolním světem. Netušili ani, v jaké zemi a na jakém místě se nacházejí. „Už jsem to dál nemohl snášet… nevydrželo by to ani zvíře,“ uvedl jeden ze zadržovaných mužů Salah Nasser Salim Ali. Byl zatčen v srpnu 2003 v Indonésii, když cestoval do Jordánska. Jordánské bezpečnostní služby jej ale zadržely a po několika dnech byl přesunut do podzemní věznice na neznámé místo, kde byl zadržován bez obvinění déle než 18 měsíců. V průběhu věznění byl každý den vyslýchán americkými vyšetřovateli. V květnu 2005 byl konečně vydán do Jemenu, kde jej zatkly tamní úřady. Muž má téměř dvouletou dceru, kterou však ještě nespatřil. Podle druhého z vězňů Muhammada Faraje Ahmeda Bašmiláha byli američtí vyšetřovatelé celou dobu maskováni „na způsob Ninžů“ a při výslechu používali psychologické techniky.„Je vrcholem nespravedlnosti, že oba muži byli opět zatčeni - nyní jemenskými úřady, které navíc samy uznávají, že k jejich zadržování nemají žádný důvod. Bylo to však podmínkou jejich přesunu z amerického vězení,“ říká Sharon Critoph z americké pobočky AI. Pokud je jemenské úřady neobviní ze standardního trestného činu a nezajistí spravedlivý soudní proces, měly by muže co nejrychleji propustit.Guantánamo je jen vrcholkem ledovceAmerická věznice Guantánamo, o které veřejnost ví, představuje pouze vrcholek ledovce, protože USA provozují věznice na dalších utajených místech, které jsou uzavřeny okolnímu světu. Lidé věznění v Guantánamu a jinde, jsou drženi za mřížemi, aniž by byli odsouzeni a měli přístup k řádnému soudnímu procesu. V prosinci 2002 ministr obrany Donald Rumsfeld dokonce schválil extrémní metody výslechu; jím podepsané memorandum dovoluje postupy jako vyhrožování smrtí, vystavování chladu a podobně. Tak je podkopáván absolutní zákaz mučení, který je daný mezinárodním právem. Mučení je nejzazším popřením lidskosti, snaha o jeho ospravedlnění u státu, který jako vůdčí mocnost do velké míry určují standardy chování dalších zemí, je nebezpečnou hrou s lidskými právy.Média v uplynulých týdnech s odvoláním na AI informovala, že je takto zadržováno až na 70.000 osob. Tento údaj je ale chybný a vznikl při nepřesném překladu tiskové zprávy u švýcarské sekce AI, který převzala zahraniční a pak také některá česká média. Skutečností je, že AI nemůže konkrétní údaje uvést, protože není možné je zjistit – věznění probíhá v atmosféře maximálního utajování. Dle dosavadního šetření AI nejspíše půjde o tisíce osob – zbavených základních práv. Spojené státy by měly odtajnit identitu všech lidí, kteří jsou tajně vězněni, a zpřístupnit jejich případy mezinárodnímu vyšetřování. Ti, co jsou podezřelí se zapojení do terorismu, musí být řádně obžalováni a souzeni u soudů splňujících mezinárodní standardy. Musí jim být garantován kontakt s právníkem i rodinou.Lidská práva jsou hodnotou, o kterou je třeba stále pečovat. A naléhavě to platí i ve „válce proti terorismu“. Děsivé je, jak snadno na tyto hodnoty rezignují Spojené státy, které mají dlouholetou lidskoprávní tradici. Přitom pro členy ozbrojených skupin vraždící civilisty v mnoha zemích světa je takový postup jen vítaným bianco šekem k stupňování jejich brutality.Je naivní se domnívat, že naši bezpečnost zajistíme tím, že přestaneme respektovat práva druhých.

Podobné příběhy

8.4.2016

Mezinárodní trestní soud: Bembův verdikt je historickým krokem vpřed pro oběti sexuálního násií

Jean-Pierre Bemba byl 21. března 2016 Mezinárodním trestním soudem shledán vinným za své zločiny.


23.9.2015

Nosí minisukně? O znásilnění si koledovala, myslí si třetina Čechů

Výzkum pro Amnesty: Češi nemají ani přibližnou představu o tom, jak často u nás dochází ke znásilnění nebo jinému násilí na ženách.