Porušování lidských práv v Súdánu pokračuje

Téměř dva miliony lidí, kteří v důsledku násilí museli opustit provincii Dárfúr a dosud se nemohou vrátit zpět do svých domovů, nadále zůstává v nejisté situaci. Súdánci, kteří v Dárfúru setrvali, zase čelí útokům vojenských milic, které toleruje nebo dokonce podporuje vláda v Chartúmu. I přes veškerý mezinárodní nátlak súdánská vláda nezastavila rozsáhlé porušování lidských práv, ke kterému dochází v mnoha částech země.

Útoky na civilisty v Dárfúru

Sedmého dubna zahájily vojenské milice akci na Khor Abeche v jižním Dárfúru, kterou následně Africká unie a OSN ve společném prohlášení označily za „nesmyslný a úkladný útok“. „ Ničí všechno, co jim přijde do cesty, a zanechávají po sobě naprostou zkázu.“ Africká unie a OSN také tvrdí, že nebezpečí útoku bylo předem známo a jednotky Africké unie měly v plánu rozmístit se po celé oblasti, aby chránily místní obyvatelstvo. Súdánská vláda jim v tom ale zabránila „úmyslným otálením při přidělování lokalit k umístění jednotek“.

Vysídlené osoby v Dárfúru se dál pohybují z místa na místo a snaží se najít bezpečí. Vláda pokračuje v zatýkání a mučení těch, které podezřívá z podpory rebelů. Poté co jsou tito lidé obviněni, probíhají jejích procesy u speciálních soudů, které zdaleka nesplňují mezinárodní standardy.

Neskončilo ani sexuální násilí vůči ženám, které jsou ohroženy třeba ve chvílích, kdy se musí z vzdálit z táborů pro vysídlence a sehnat dříví na oheň či dojít pro vodu. Pracovníci organizace Lékaři bez hranic ve své nedávné zprávě zaznamenali téměř 500 žen, které byly znásilněny v období mezi říjnem 2004 a únorem 2005. Ženy, které po znásilnění otěhotněly, byly navíc obžalovány z nezákonného sexuálního styku, jenž je podle platného súdánského trestního zákoníku trestným činem.

Dárfúrské úřady také zastrašují nejenom pracovníky mezinárodních nevládních organizací, kteří kritizují vládu, ale třeba i ty, kteří pomáhají obětem znásilnění. Bylo hlášeno i několik případů zatčení těchto pracovníků.

Súdánská vláda navíc opakovaně uvedla, že příslušníci jednotek Džandžauí, kteří jsou zodpovědní za násilí na civilistech, byli předáni súdánským soudům. Tyto výroky se ale nadále ukazují jako nepravdivé.

Věznění představitelů opozice
Pokračuje zadržování aktivistů nebo kritiků vlády, aniž by tito lidé byli obviněni nebo postaveni před soud. Vězni jsou dny, týdny a někdy i měsíce drženi bez přístupu k okolnímu světu. Například dr. Mudawi Ibrahim, ředitel súdánské Organizace pro sociální rozvoj, byl vězněn od 24. ledna do 23. února. Až poté, co začal držet hladovku, získala jeho manželka povolení k návštěvě ve vězení. Ma’mun Issa Abdel Gadir, vůdčí představitel dárfúrské komunity, je vězněn od února 2004, aniž by proti němu bylo vzneseno obvinění. Policie navíc omezuje jeho kontakt s rodinou.

Podobně je potlačována i politická opozice. Sedmnáct členů Kongresu Beja, politické strany ve východním Súdánu, zůstává ve vazbě. Mezi vězněními představiteli politické opozice jsou také desítky příznivců Lidového kongresu. V září 2004 na následky bití zemřeli dva studenti a aktivisti Lidového kongresu, a to pár hodin po zatčení. Vláda slíbila vyšetřování jejich smrti, ale výsledek šetření nebyl zveřejněn.

Demolice táborů pro vysídlené osoby v Chartúmu

Místní úřady opakovaně provádějí demolice táborů pro vysídlené osoby v Chartúmu. Tyto akce přitom označují za „městskou obnovu“. Od prosince 2004 byly zničeny domovy minimálně jedenácti tisíc lidí žijících v oblasti Shikan na severu Chartúmu. Uprchlíci byli přemístěni do lokality El Fateh, které leží více než 30km severně od Chartúmu. Ředitel Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí k tomu letos v březnu prohlásil: „Bezpečnostní jednotky přijely a bez předchozího varování začaly nakládat přesídlence do aut. Lidem nebylo dovoleno vzít si s sebou osobní věci a většina z nich dorazila do El Fatehu jen s oblečením, které měla na sobě.“

Cenzura médií

K porušování svobody projevu došlo například v souvislosti s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1593, která podává situaci v Súdánu k prokurátorovi Mezinárodního trestního soudu. Súdánská média totiž obdržela oběžník zakazující publikaci článků, které by tuto rezoluci hodnotily kladně. Také zpravodajství o situaci v Dárfúru je podřízeno přísné cenzuře.

Výjimečný stav v Súdánu stále trvá a zákony pro nouzový stav dovolují vládě porušovat lidská práva Súdánců.