Uprchlíci v ohrožení

Lidé umírají, protože Evropa spoléhá na ploty a hlídače. Po útocích v Paříži je apel ještě naléhavější.
V návaznosti na páteční útoky v Paříži upozorňuje Amnesty International, že Evropská Unie musí odolat nutkání k dalšímu blokování své vnější hranice. To by znamenalo další hnací motor pro porušování lidských práv, zatímco nedělá nic ke zvýšení bezpečnosti nebo zastavení přílivu zoufalých uprchlíků. Odhodlání EU utěsnit své vnější hranice má za následek celou řadu porušení lidských práv, zatímco příliv zoufalých uprchlíků pokračuje beze změny.

Zpráva s názvem Strach a ploty: Snaha Evropy udržet uprchlíky na uzdě ukazuje, že v důsledku oplocování pozemních hranic a využívání sousedních zemí jako jsou Turecko nebo Maroko coby hlídačů je uprchlíkům upírán přístup k azylu, vystavuje je špatnému zacházení a nutí je podstupovat životu nebezpečné cesty po moři.

Ploty rostoucí podél evropských hranic působí pouze porušování lidských práv a kladou překážky snaze zvládat proud uprchlíků humánním a organizovaným způsobem,“ řekl k tomu John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.

„EU a její vnější členské státy musí urychleně promyslet, jak zajistí bezpečný a zákonný vstup do EU jak na svých vnějších pozemních hranicích, tak v domovských a tranzitních zemích. Toho je možné dosáhnout díky přesidlovacím programům, slučováním rodin a udělováním humanitárních víz.“

Strach a ploty a poslední brífink Human Rights Watch Uprchlická krize v Evropě: Akční plán, který byl rovněž zveřejněn dnes, obsahují podrobná doporučení a žádají, aby EU a její členské státy byly v úsilí globální uprchlickou krizi zvládnout mnohem aktivnější než doposud.

Draze zaplacená pevnost Evropa

Členské státy EU dosud postavily na vnějších hranicích Unie celkem přes 235 km plotů, které stály více než 175 milionů Eur:

• 175 km dlouhý plot podél maďarsko-srbské hranice

• 30 km plotu podél bulharsko-turecké hranice; tento plot má být prodloužen o dalších 130 km

• 18,7 km plotů mezi španělskými enklávami Ceuta a Melilla a Marokem, a

• 10,5 km dlouhý plot v regionu Evros podél hranice mezi Řeckem a Tureckem.

Tyto ploty lidi od cesty neodradí, pouze uprchlíky přesměrovávají na jiné pozemní cesty nebo mnohem nebezpečnější cesty po moři. Jak uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), od začátku roku 2015 do listopadu dorazilo do EU jen po moři 792 883 osob. Oproti tomu za celý rok 2014 zaznamenala agentura FRONTEX, která má na starosti ochranu hranic EU, 280 000 příchozích po souši i mořskou cestou. V letošním roce doposud dorazilo po moři do Řecka 647 581 lidí. Podle UNHCR pochází 93 % z nich z deseti států světa, které produkují nejvíce uprchlíků.

K 10. listopadu letos zahynulo v Egejském moři 512 osob; celkem ve Středozemním moři letos zahynulo již 3500 osob.

Podívejte se na aktuální dokument FAKTA a ČÍSLA!

Násilné vytlačování a další porušení lidských práv na hranicích

Uprchlíci po pokusech překročit řecké, bulharské a španělské hranice zpravili Amnesty International o tom, jak je pohraniční stráž někdy vytlačila zpět bez možnosti požádat o azyl a zahájit azylové řízení nebo se proti vyhoštění odvolat, což je v přímém rozporu s mezinárodním právem. Vytlačování je často doprovázeno násilím a ohrožuje životy lidí.

Jednatřicetiletý syrský uprchlík v dubnu popsal typický případ vytlačení na řecké pozemní hranici s Tureckem takto:

„Vzali nás k řece a nařídili nám, abychom si klekli. Tou dobou už byla tma – bylo asi 20:30. Bylo tam více lidí, které posílali zpátky do Turecka. Jeden policista mě uhodil do zad… uhodil mě do nohou a do hlavy dřevěnou holí. Přivedli nás blíž k řece a řekli nám, abychom byli zticha a nehýbali se. Oddělili mě od skupiny, začali nás bít pěstmi a kopat, byli jsme na zemi. Drželi mě za vlasy a tlačili směrem k řece.“

Výzkum Amnesty International ukazuje, že vytlačování na řecko-tureckých hranicích jsou rutinní a stále přicházejí zprávy o vytlačování na bulharsko-tureckých hranicích.

V březnu 2015 Španělsko uzákonilo vytlačování migrantů a uprchlíků z Ceuty a Melily (dvou španělských enkláv sousedících s Marokem), které provádějí španělské civilní hlídky. Maďarsko v září u svých hranic se Srbskem ustanovilo tranzitní zóny; těmi do Srbska vrací žadatele o azyl, po urychlovaných procedurách s pochybným průběhem.

  • „Kde jsou ploty, je i porušování lidských práv. Nelegální vytlačování žadatelů o azyl se stalo nedílným rysem všech vnějších hranic EU na důležitých migračních cestách a nikdo se příliš nesnaží mu zabránit,“ řekl John Dalhuisen.

„Regulace vstupu do EU je jedna věc, úplné odepírání vstupu uprchlíkům je věc jiná. To první je rozumné a legitimní, to druhé je nehumánní a nelegální, a musí skončit.“

Ve snaze udržet uprchlíky a migranty mimo Evropu se EU a její členské státy navíc obracejí na třetí země a stavějí je do role hlídačů evropských hranic.

„Hlídači“ Evropy

Poslední návrh, který leží na stole, je na Společný akční plán EU a Turecka, kterým by se Turecko zavázalo „zabraňovat nezákonné migraci“. Úmluva zavírá oči nad porušováním lidských práv, kterému tam uprchlíci a migranti čelí. Turecko v posledních měsících zadržuje migranty a žadatele o azyl, neumožňuje jim kontakt s právníky a v přímém rozporu s mezinárodním právem je násilím vrací do Sýrie a Iráku. Mnoho nesyrských uprchlíků čeká na zpracování svých žádostí o azyl po dobu delší pěti let.

Špatného zacházení se dopouštějí i marocké pohraniční hlídky, a to na lidech, kteří se pokoušejí přelézt ploty obklopující španělské enklávy. Azylové reformy v Maroku zatím nevstoupily v platnost.

„EU by neměla nechávat svou špinavou práci na zemích, které nemohou nebo nechtějí respektovat práva uprchlíků a migrantů. Měla by sousedním zemím asistovat ve vývoji azylových a přijímacích systémů, a ne je zapojovat jako námezdní sílu a naprosto ignorovat dopady, které to má na uprchlíky a migranty,“ řekl k tomu John Dalhuisen.

Doporučení Evropské Unii

EU může a měla by zavést několik realistických, naplnitelných opatření v reakci na globální uprchlickou krizi a k zajištění ochrany statisícům lidí, kteří již do Evropy doputovali.

„Světová uprchlická krize představuje pro EU obrovskou výzvu, ale není ani zdaleka existenciální hrozbou. EU musí reagovat ne strachem a ploty, ale v souladu s tradičními hodnotami, které, jak tvrdí, jsou jí drahé*,“ uvedl John Dalhuisen.

Amnesty International žádá po EU a jejích členských státech, aby:

• otevřely bezpečné a legální cesty pomocí zvýšení míst v přesidlovacích programech pro uprchlíky, slučování rodin a humanitárního přijetí a humanitárních víz;

• zajistily, aby měli uprchlíci na vnějších hranicích EU přístup na její území a možnost požádat o azyl a zahájit azylové řízení;

• učinily přítrž násilnému vytlačování a dalším porušením lidských práv na hranicích, a to skrze efektivní vyšetřování obvinění z porušení práv na národní úrovni, případně zahájením řízení Evropské komise tam, kde je porušováno evropské právo;

• výrazně zvýšily přijímací kapacitu a krátkodobou humanitární pomoc ve vnějších členských státech; a

• zrychlily a rozšířily implementaci relokačního plánu pro žadatele o azyl.

Podívejte se na aktuální dokument FAKTA a ČÍSLA!

Podobné příběhy

22.8.2016

Amnesty k akcím Martina Konvičky: přestaňte šířit nenávist a strach

Amnesty International ČR odsuzuje akci Iniciativy Martina Konvičky „Okupanti obsazují Prahu“ a další.


3.6.2016

Bezohledné navracení uprchlíků z EU do Turecka je nezákonné

EU musí okamžitě zastavit své plány na navrácení žadatelů o azyl do Turecka na základě tvrzení, že je jedná o „bezpečnou zemi“ pro uprchlíky.


13.4.2016

Řecko a provádění evropsko-turecké dohody: Chaos. Uprchlíky drží v detencích v zoufalých podmínkách

Tisíce uprchlíků a migrantů drží na Lesbosu a Chiosu ve špatných podmínkách a v atmosféře nejistoty, strachu a beznaděje kvůli dohodě mezi EU a Tureckem.


29.3.2016

RESPEKT K ZÁVAZKŮM. UPRCHLICKÁ PROBLEMATIKA

Jakýkoli stát v izolaci nefunguje dobře. Proto státy spolupracují s dalšími v řadě nadnárodních oblastí: obchod, politika, lidská práva... Současně stát nemůže efektivně fungovat bez dodržování mezinárodního práva. Jde o klíčový prvek kooperace jako celku: hrát podle společných pravidel.