Uprchlická krize: EU musí formálně varovat Maďarsko, dopouští se totiž porušování závazků a lidských práv

Maďarská vláda investovala více než 100 milionů eur do výstavby plotů na hranicích. Je to třikrát tolik, co vynaloží ročně na přijímání žadatelů o azyl.
Briefing s názvem "Za plotem" naznačuje, jak Maďarsko svými drakonickými opatřeními, kterými se snaží kontrolovat hranice, opakovaně porušuje mezinárodní právo. Jelikož se ve čtvrtek ministři EU sešli v Lucemburku za účelem důležitého jednání o současné krizi, Amnesty International vyzývá EU, aby vedla Maďarsko k odpovědnosti za své selhání v oblasti lidských práv, a chránila tak lidi na cestách tím, že vytvoří bezpečnější a legální cesty ještě předtím, než přijde zima.

Maďarsko je jen pár kotoučů žiletkového drátu od úplného utěsnění své hranice s Chorvatskem a Srbskem. Dokonce i ti, kterým se podaří vtlačit dovnitř, mají téměř stoprocentní jistotu, že budou navráceni do balkánských tranzitních zemí,“ prohlásil John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.

„Maďarsko se účinně transformuje v zemi, kde vládne svoboda nakládání s uprchlíky, přičemž nehorázně ignoruje své závazky v oblasti lidských práv a zjevnou nutnost spolupracovat s ostatními zeměmi EU a se státy Balkánského poloostrova za účelem najít kolektivní a humánní řešení současné krize,“ dodal Dalhuisen.

Kombinace budování žiletkových plotů a kriminalizace těch, kdo zábrany prorazí a vstoupí do země, stejně jako tlačení uprchlíků zpátky do balkánských tranzitních zemí, je předzvěstí izolace Maďarska v globální a evropské uprchlické krizi.

Amnesty International vyzývá členské státy EU a instituce, aby zabránily další eskalaci porušování lidských práv v Maďarsku aktivací preventivního mechanismu, který je uveden v článku 7 (1) Smlouvy o Evropské unii. Mechanismus umožňuje Evropské radě, aby zaslala varování těm členských státům, ve kterých existuje „zřejmé nebezpečí závažného porušení“ ve věci dodržování zásad právního státu a lidských práv.

Evropská unie má pravomoc vyvolat formální jednání s Maďarskem týkající se otřesného zacházení s uprchlíky a migranty a vyslat tak jasný signál, že ´už je toho dost´ těm státům, které přehlížejí EU a mezinárodní zákony. EU by toto měla učinit dřív, než bude příliš pozdě,“ doplnila Iverna McGowanová, úřadující ředitelka evropské kanceláře Amnesty.

„Přezkoumání situace v oblasti lidských práv v Maďarsku opakovaně ztroskotává. Členské státy a instituce si donekonečna podávají pomyslné „žezlo” - totiž kdo nese konečnou odpovědnost za dodržování lidských práv v EU. Tato mezera musí být neodkladně vyplněna silnější reakcí na porušování lidských práv ze strany členských států EU a podobných orgánů.“

Amnesty International ve svém brífingu čerpala z výpovědí a pozorování získaných z rozsáhlého vnitrostátního výzkumu z měsíce září. Výzkumníci zkoumali policejní zacházení s uprchlíky a migranty, podmínky přijímání i zavedení nových omezení v přístupu k azylu v zemi.

Maďarský parlament zavedl nové zákony vedoucí k agresivní reakci zahrnující obsazení hranice vojáky a policií, kteří jsou oprávněni používat gumové projektily, slzné granáty a pyrotechnická zařízení. Podél hranice s Chorvatskem jsou umísťováni obrněné tanky s kulomety a ozbrojení vojáci se speciálními silami vybavenými střelnými zbraněmi.

Svědectví odhalila opakované použití nepřiměřené síly ze strany maďarských orgánů.

Hiba, 32letý žadatel o azyl z Iráku, prodělal zlomeninu stehenní kosti potom, co byl maďarskou policií natlačen na zeď vlakového nádraží v Budapešti.

V nejistotě a stresu žiju už měsíce,“ uvedl Hiba, který se v současné době nachází v Německu. „Nyní čekáme na rozhodnutí o naší žádosti o azyl, ale lidé [ostatní žadatelé o azyl] nám říkají, že bychom mohli být odmítnuti a posláni zpět do Maďarska a pak zpět do Iráku. Ale zde neexistuje žádný způsob, jak se vrátit do Tikrítu, není to bezpečné.“

Další nové zákony umožnily Maďarsku umístit Srbsko na seznam bezpečných zemí původu a tranzitu. Do těchto zemí mají být nyní žadatelé o azyl vráceni, a to bez ohledu na závažné překážky, s nimiž se ve věci ochrany v těchto státech setkávají. Uprchlíci a žadatelé o azyl, kteří do země vstoupili nelegálně, také čelí trestnímu stíhání, jenž je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

Zpráva také líčí žalostnou humanitární reakci maďarských orgánů s naprostým nedostatkem vhodných přijímacích náležitostí. Při absenci základních potřeb, jako jsou potraviny a stany, se museli uprchlíci a žadatelé o azyl shromáždění na hlavních nádražích v Budapešti (Keleti, Nyugati a Deli) spolehnout na podporu hojně poskytovanou dobrovolníky a dárci.

Chci začít nový život v míru... Chovají se k nám hůř než ke zvířatům,“ řekla Dina, 46letá syrská žena, která byla v policejní vazbě držena po dobu 16 hodin bez jídla a vody. „To nám brání tady zůstat. Cítíme, že nejsme vítáni.“

Briefing zdůrazňuje obrovský nepoměr mezi anti-imigračními výdaji, které představují většinu, ve srovnání s rozpočtem na vyřízení žádostí těch, co žádají o azyl. Přibližně 98 miliónů eur bylo vynaloženo na stavbu hraničního plotu mezi Maďarskem a Srbskem, což je nejméně třikrát tolik, než jaký měl v roce 2015 rozpočet Úřad pro imigraci a občanství (jehož rozpočet činil 27,5 mil. eur).

„Náklady na tyto odporné anti-uprchlické operace jsou ohromující. To všechno za cenu práva, zdraví a blahobytu tisíců lidí. Tyto peníze by byly daleko lépe investované na záchrany životů a světlejší budoucnost. Je načase, aby všechny členské státy EU urychleně investovaly do soucitného a koordinovaného řešen,“ uzavřel John Dalhuisen.

Pozadí událostí

V roce 2015 bylo více než 3,2 milionů eur investováno do národního výzkumu na téma přistěhovalectví a terorismu, kdy maďarská vláda dala dotazník více než 8 milionům občanů, aby zjistila jejich postoje. Jednalo se například o dotaz, zdali by lidé, kteří nelegálně překračují hranice, měli být zadrženi po dobu delší než 24 hodin. Vláda také investovala 1,3 milionu eur na xenofobní billboardovou kampaň nesoucí sdělení jako „Přijedete-li do Maďarska, neberte Maďarům pracovní místa.”

Podobné příběhy

8.9.2015

Vlaky na cestě nikam – drsné přivítání pro uprchlíky v Maďarsku

Výzkumnice Amnesty popisuje situaci migrantů v Maďarsku.


9.9.2015

Vlaky na cestě nikam – drsné přivítání pro uprchlíky v Maďarsku

Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International v maďarském Bicske, popisuje situaci migrantů v Maďarsku.


16.9.2015

Nejnovější stanoviska Amnesty k uprchlické krizi v Evropě

Různé země, různé situace. Přinášíme aktuální pohledy na nejpalčivější migrantské krizové oblasti.


22.9.2015

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků tím, že jim blokuje přístup k adekvátnímu azylovému řízení na svém území. Dodatky k zákonu, který kriminalizuje „nelegální“ vstup uprchlíků a migrantů do země se záměrem přesunout odpovědnost Maďarska na ty, kteří potřebují mezinárodní ochranu, musejí být zrušeny.