Nejnovější stanoviska Amnesty k uprchlické krizi v Evropě

Různé země, různé situace. Přinášíme aktuální pohledy na nejpalčivější migrantské krizové oblasti.

UPDATE Maďarsko 21. září

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků tím, že jim blokuje přístup k adekvátnímu azylovému řízení na svém území. Dodatky k zákonu, který kriminalizuje „nelegální“ vstup uprchlíků a migrantů do země se záměrem přesunout odpovědnost Maďarska na ty, kteří potřebují mezinárodní ochranu, musejí být zrušeny.

15. září obehnalo Maďarsko svou jižní hranici se Srbskem žiletkovým plotem, čímž tisícům lidí znemožnilo vstup na své území. Dodatky k trestnímu zákoníku a k azylovému zákonu vstoupily v platnost v ten samý den. Nová opatření zahrnují kriminalizaci „nelegálního vstupu do země“, za který hrozí až 3 roky vězení a vytvoření „tranzitních zón“, kde probíhá zrychlené azylové řízení pro několik žadatelů o azyl, které tudy každý den vpustí. Předešlý dodatek, který označuje Srbsko jako „bezpečnou třetí tranzitní zemi“ vstoupil v platnost 1. srpna, což Maďarsku umožňuje odmítnutí žádostí o mezinárodní ochranu žadatelů o azyl přicházejících ze Srbska. Maďarsko nemůže přesunout svou odpovědnost za zajištění okamžitého a efektivního azylové řízení a poskytnutí mezinárodní ochrany těm, kteří ji potřebují, na třetí země, jako je Srbsko, kde je azylový systém neefektivní a negarantuje přístup k mezinárodní ochraně těm, kteří ji potřebují. Přijímací podmínky v Srbsku navíc vystavují uprchlíky a žadatele o azyl porušování lidských práv.

Tyto dodatky drasticky omezují přístup uprchlíků a žadatelů o azyl k okamžitému, efektivnímu a individuálnímu azylovému řízení a k mezinárodní ochraně. Z toho důvodu jsou přímým porušením maďarských mezinárodních závazků, včetně těch, které jim ukládá Ženevská konvence o uprchlících z roku 1951.

Amnesty International mluvila na hranicích s nespočtem uprchlíků, kteří se nemají kam uchýlit, nemají kde naplnit své základní hygienické potřeby a nedostává se jim jídla. 16. září použila policie slzný plyn a vodní děla proti uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří se dožadovali otevření bran. Více než tucet lidí mělo být zraněno, z nich jeden vážně.

Opatření, která Maďarsko přijalo, jsou bezostyšnou ignorací principu solidarity, který je stanoven v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU), která požaduje spravedlivé sdílení odpovědnosti mezi členskými státy při implementaci jejich azylových politik. Evropská komise by měla rychle zhodnotit, zda jsou opatření, která Maďarsko přijalo, porušením práva EU a případně proti Maďarsku bezodkladně zahájit řízení pro porušení povinnosti.

UPDATE 4. září: ŘECKO

Řecko: Eurokomisaři navštívili ostrov Kos, kde se tisíce uprchlíků nachází v otřesných podmínkách

Návštěva eurokomisařů Timmermanse a Avramopoulose na řeckém ostrově Kos musí vést k okamžité akci a ukončení vleklého utrpení tisíců uprchlíků včetně mnoha dětí, kteří na ostrově přebývají v nelidských podmínkách, upozornila Amnesty International v návaznosti na svoji výzkumnou misi probíhající na tomto ostrově.

Amnesty International zdokumentovala během své mise děti čekající v horku a davu, někdy celé dny, na to, až budou zaregistrovány na místních úřadech. Výzkumníci také hovořili s dětmi bez doprovodu, zadržovanými v trestuhodných podmínkách v celách spolu s dospělými.

Dětští uprchlíci, které jsme na Kosu potkali, utekli před válkou a pronásledováním ze zemí jako je Sýrie, Afghánistán a Irák. Někteří přišli se svými rodinami, jiní cestovali zcela sami. Pekelné podmínky, které nyní musí spolu s ostatními uprchlíky strpět, a netečnost oficiálních míst k jejich tíživé situaci, jsou alarmující,“ říká Kondylia Gogou, výzkumnice Amnesty International pro oblast Řecka, která se právě vrátila z Kosu.

„Kontrast mezi turisty, užívajícími si na Kosu letních prázdnin, místními rodinami chystajícími své děti na návrat do školních lavic a trpícími dětskými uprchlíky snad ani nemůže být zřetelnější.“

Nelidské podmínky na ostrově Kos

Během návštěvy Amnesty International bylo na ostrově podle odhadů 3000 až 4000 uprchlíků. Kvůli neexistenci oficiálního přijímacího centra přebývá většina uprchlíků v otřesných podmínkách do doby, než jsou oficiálně zaregistrováni, obdrží dokumenty a pokračují v cestě na řeckou pevninu a dále. Většina lidí připlouvajících na Kos pochází zřejmě ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Podle zaměstnanců řecké pobřežní stráže připlulo od začátku roku na ostrov více než 31 000 uprchlíků, prudký nárůst počtu byl zaznamenán od června.

Většina uprchlíků si nemůže dovolit jiné ubytování, a tak přespávají ve stanech nebo ve zchátralém hotelu Captain Elias. Zatímco místní obyvatelé spolu s humanitární organizací Lékaři bez hranic poskytují pomoc, místní autority nabízí pouze velmi omezenou asistenci a nechaly dokonce uzavřít veřejné toalety.

Policie na Kosu provádí ve staré policejní budově dokumentaci uprchlíků a migrantů před tím, než tito lidé opustí ostrov. Výzkumníci Amnesty International tuto policejní služebnu 2. září navštívili. Setkali se zde s asi stovkou uprchlíků, mezi nimi i týdenní holčičkou v náručí své matky, kteří seděli na dvoře budovy a čekali, až budou vybaveni potřebnými dokumenty. Čekajícím lidem nebyla poskytnuta žádná voda, jediný únik před žhavým sluncem představoval slunečník uprostřed dvora, který poskytoval stín několika lidem.

200 až 300 dalších lidí čekalo před branou budovy – mnozí z nich uvedli, že takto čekají už několik dní. Osmadvacetiletý muž z Iráku řekl, že na místě čeká už celý týden.

Informace o právech uprchlíků a způsobu identifikace nejzranitelnějších skupin nejsou na Kosu poskytovány úřady, ale zaměstnanci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kteří byli na tento ostrov vysláni.

Situace uprchlíků se zhoršuje kvůli nechuti místních úřadů zřídit stálé přijímací centrum o dostatečné kapacitě i kvůli nedostatku koordinované a efektivní odpovědi na vzniklou situaci.

V polovině srpna dosáhla situace kritického stavu, když bylo přes 2000 lidí zavřeno v nelidských podmínkách na místním sportovním stadionu. Existují zprávy hovořící o použití nepřiměřené síly ze strany policie proti uprchlíkům, čekajícím na registraci.

Děti zadržované spolu s dospělými Amnesty International se setkala se čtyřmi chlapci – třemi z Pákistánu a jedním ze Sýrie – ve věku 16 až 17 let, kteří byli drženi ve špinavé policejní cele spolu s dospělými osobami podezřelými ze spáchání trestného činu.

Podmínky v cele byly žalostné – staré špinavé matrace, žádné přikrývky, rozbitá světla a silný zápach z přetékající toalety.

„Cestoval jsem do Řecka společně s jednou uprchlickou rodinou... Když jsem policii ukázal pas, zadrželi mě a zavřeli do cely. Neměl jsem ani příležitost o tom říct své rodině,“ řekl Amnesty šestnáctiletý chlapec ze Sýrie, který do Řecka přišel sám bez své rodiny.

Tři dny po zadržení nebyl tomuto chlapci dosud umožněn přístup k právníkovi ani jiné formě právní pomoci.

Doporučení

Amnesty International naléhavě žádá:

· místní úřady na ostrově Kos, aby ve spolupráci s ústředními orgány zřídily přijímací střediska pro uprchlíky a poskytly nově příchozím důstojné podmínky a přístřeší na dobu nutnou pro dokončení registrační procedury. Všem dětem bez doprovodu musí být okamžitě poskytnuto odpovídající, bezpečné zázemí, kde budou moci vyčkat na dokončení nutných úředních postupů a odkud mohou být následně převezeny do přijímacích středisek zařízených speciálně pro děti bez doprovodu, která se nachází na řecké pevnině;

· řeckou vládu, aby urychleně zrealizovala plány, které představila na tiskové konferenci 3. září a které zahrnovaly vyslání zaměstnanců přijímacích středisek na ostrov Kos, kde budou asistovat při identifikaci obzvlášť zranitelných osob v řadách uprchlíků, podobně jako na ostrovech Lesbos a Samos. Řecká vláda musí dále zajistit, aby úřady zodpovědné za čerpání z příslušných fondů EU, např. Azylového, migračního a integračního fondu, zahájily co nejrychleji činnost;

. Evropskou unii, aby z fondů solidarity a nouzového fondu finančně podpořila řeckou vládu při řešení současné situace. Řecko pro zajištění základních potřeb uprchlíků přicházejících na ostrovy potřebuje také logistickou a operační podporu. Co je však ještě důležitější, členské státy EU musí přispět k dlouhodobému snížení migračních tlaků na Řecko cestou zásadní reformy evropského azylového systému a poskytnutí více bezpečných a legálních cest do Evropy pro ty, kdo potřebují ochranu. Takovými cestami jsou například přemísťovací programy pro nejzranitelnější uprchlíky identifikované UNHCR, vydávání humanitárních víz a lepší možnost slučování rodin, jejichž někteří členové již legálně pobývají v EU.

„Tato krize je krizí na všech úrovních. Místní řecké úřady nejsou ochotné poskytnout nutnou nápomoc, ústřední úřady toho nejsou schopné a evropští lídři jsou tváří v tvář rostoucí humanitární krizi váhaví a nerozhodní," říká Kondylia Gogou.

Pozadí případu

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos navštívili 4. září ostrov Kos, aby se přesvědčili, jak tamější úřady zvládají situaci vyvolanou zvýšeným počtem uprchlíků, připlouvajících v letním období na ostrov.

O den dříve proběhlo v Aténách setkání členů řecké vlády, kde byla diskutována současná odpověď na uprchlickou krizi na egejských ostrovech.

Ministři ohlásili, mimo jiné, vytvoření koordinačního centra pro řízení opatření reagujících na příjezdy uprchlíků a vyslání personálu a zařízení pro urychlení procesu identifikace a vydávání dokladů uprchlíkům. Ministři také informovali o probíhajících krocích k využití dostupných fondů EU. Vyzvali rovněž Evropskou unii, aby poskytla potřebnou finanční a logistickou podporu.

Představitelé policie sdělili Amnesty International, že bez dodatečného nouzového financování z prostředků EU bude nesmírně obtížné vyslat do konce roku na egejské ostrovy více personálu a vybavení, zřídit místa, kde se budou uprchlíci moci registrovat v odpovídajících podmínkách, a zlepšit podmínky v detenčních centrech.

Podle statistik řecké vlády připlulo do Řecka v období července a srpna 2015 na 157 000 uprchlíků. Za prvních osm měsíců tohoto roku se jednalo celkem o více než 230 000 osob, což je více než třináctinásobný počet, než jaký připlul ve stejném období roku 2014, kdy se jednalo o 17 000 osob. Převážnou většinu příchozích tvoří uprchlíci.

MAKEDONIE

Ve středu makedonská vláda prohlásila dvě příhraniční oblasti za tzv. krizové regiony a uzavřela jižní hranici země s Řeckem, kam byly za účelem zabránění přechodu této hranice vyslány posily z řad policie a armády. Mnoho uprchlíků a žadatelů o azyl přichází na nádraží v makedonském městě Gevgelija, aby odsud pokračovali vlakem ve své balkánské cestě za bezpečím.

Tisíce lidí uvězněno a ohroženo násilím na uzavřené hranici (situace k 21. srpnu)

Tisíce převážně syrských, afgánských a iráckých uprchlíků a žadatelů o azyl se ocitlo v pasti a v ohrožení násilím poté, co makedonské úřady ve čtvrtek uzavřely jižní hranici země a vytvořily tak další krizovou oblast v rámci globální uprchlické krize.

Situace se rapidně zhoršila poté, co vláda Makedonské republiky vyhlásila ve dvou příhraničních oblastech krizový stav, uzavřela hraniční přechod u města Gevgelija na hranici s Řeckem a povolala do služby armádní zálohy.

Amnesty International obdržela mimořádně znepokojivé zprávy o tom, že protiteroristická policejní jednotka, která byla na hranicích nasazena, se uchýlila k použití fyzického násilí, slzného plynu a výstřelů do vzduchu, aby tak zabránila uprchlíkům v překročení makedonské hranice. Podél hranice byl rovněž vztyčen plot s ostnatými dráty.

Každý stát má právo střežit své hranice, ale takováto pseudovojenská odpověď se rovná praktikám tzv. push-backs, tedy násilného vytlačování zpět za hranice, které jsou nepřijatelné a porušují mezinárodní právo. Makedonští představitelé reagují, jako kdyby měli co do činění s výtržníky, nikoliv uprchlíky, kteří prchají před násilím a pronásledováním,“ říká Gauri van Guliková, zástupkyně ředitele Amnesty International pro oblast Evropy.

„Pokud se zprávy o bití a použití střelných zbraní bezpečnostními složkami ukážou jako pravdivé, znamenalo by to nebezpečnou eskalaci již tak velice napjaté situace.“

„Je povinností každého státu poskytnout ochranu těm, kdo prchají před ozbrojenými konflikty a pronásledováním, a ani Makedonie není v tomto ohledu výjimkou. Pokud systém přestane být schopen se se situací vyrovnat, je třeba systém zlepšit, ne bránit lidem ve vstupu do země.“

Násilné vytlačování

Svědek z řecké strany hranice popsal pro Amnesty International, jak makedonská policejní jednotka rychlého nasazení, která je určena pro boj proti terorismu, bila uprchlíky a žadatele o azyl, kteří se pokoušeli překročit hranici do Makedonie, a střílela do vzduchu nad jejich hlavami. Jedna z místních neziskových organizací potvrdila, že byly na místě použity gumové projektily.

V médiích a na videozáznamech bylo zachyceno užití slzného plynu a obušků makedonskými policisty proti lidem, kteří je nijak neohrožovali. Makedonské ministerstvo vnitra vydalo tiskovou zprávu, ve které hovoří o použití omračujících granátů.

Amnesty International hovořila u města Eidomeni na řecké straně hranice s mužem ze Sýrie, který jí sdělil, že v uplynulých dvou dnech bránila makedonská armáda nejméně 1000 lidem včetně rodin s malými dětmi, kteří se nacházeli v této oblasti, v přechodu hranice směrem do Makedonie. Po celé hranici byly v odstupu 50 metrů rozmístěny skupiny přibližně 10 osob v uniformách makedonské armády.

Makedonští představitelé musí zajistit, aby všechny policejní a armádní složky nasazené podél hranice dodržovaly mezinárodní předpisy a standardy pro užití síly a střelných zbraní proti civilním osobám.

Obavy z prohlubující se krize

S tím, jak se každým dnem pokouší o vstup do Makedonie více než 1000 žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří se pak snaží cestovat dále vlakem z města Gevgelija, narůstají obavy z možného rychlého zhoršení krize. Mnoho z přicházejících uprchlíků má chatrné zdraví a potřebuje zdravotní péči, která byla doposud poskytována makedonským Červeným křížem.

Podle makedonské neziskové organizace Legis, která poskytuje pomoc uprchlíkům ve vlakové stanici Gevgelija, přichází mnoho lidí ze Sýrie s válečnými zraněními.

Zdá se, že pro lidi uvězněné na řecké straně hranice je k dispozici jen velmi omezená zdravotnická pomoc. Uprchlík ze Sýrie, se kterým Amnesty International hovořila, řekl, že on ani ostatní nejedli už dva dny a zoufale potřebují jídlo, přístřeší a zdravotnickou pomoc.

Makedonští a řečtí představitelé se musí namísto uzavření hranic zaměřit na zajištění přístřeší, jídla, oblečení a zdravotní péče, s čímž jim v případě potřeby může pomoci mezinárodní společenství.

Amnesty International naléhavě žádá představitele Makedonie, aby naplnili mezinárodní závazky své země vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl, mimo jiné tím, že:

  • umožní těm, kteří chtějí v zemi zažádat o azyl, aby tak učinili, a zajistí jim přístup k rychlému a efektivnímu azylovému řízení;

  • se zdrží nadměrného užití síly proti uprchlíkům a žadatelům o azyl;

  • zajistí jim přístřeší, jídlo, oblečení a zdravotní péči;

  • zajistí takové přijímací podmínky, které umožní identifikaci a pomoc dětem bez doprovodu a jiným obzvlášť zranitelným jedincům.

Pozadí případu

V červenci 2015 vydala Amnesty International výzkumnou zprávu „Evropské hranice: Násilí vůči migrantům a uprchlíkům v Makedonii, Srbsku a Maďarsku“, která dokumentuje pravidelný výskyt násilného vytlačování (tzv. push-backs) a špatného zacházení ze strany pohraniční stráže, kterému jsou uprchlíci a migranti na makedonské hranici s Řeckem vystavováni.

19. července tohoto roku byla přijata novela makedonského azylového zákona, která má za cíl usnadnit získání azylu v zemi. Novela umožňuje žadatelům o azyl, aby po registraci na hranicích země získali povolení, na jehož základě mohou v zemi legálně pobývat po dobu 72 hodin, po kterou mají možnost zažádat o azyl, a získají také možnost využít zdravotní péči a veřejnou dopravu.

Většina žadatelů o azyl nicméně toto povolení využívá pro cestu přes Makedonii dále do Srbska a Maďarska. Při cestě přes Makedonii jim asistují tamější úřady, které zajistily dotované vlakové spojení z města Gevgelija u hranic s Řeckem do vesnice Tabanovce u maďarských hranic.

Podle makedonské vlády mají tato opatření za cíl chránit žadatele o azyl před útoky ozbrojených skupin, vykořisťování ze strany pašeráků lidí (včetně únosů a následných požadavků na výkupné), a nebezpečnou cestou pěšky podél železnice, při které dosud přišlo o život 29 osob.

Uvedená opatření zajistila žadatelům o azyl bezpečnou a legální cestu přes Makedonii. Pouze 47 osob, z toho 37 Syřanů, zažádalo v období mezi 20. červnem a 17. srpnem v Makedonii o azyl, přestože v daném období prošly zemí tisíce lidí.

Amnesty International již dříve popsala nedostatky makedonského azylového systému. V roce 2014 získalo azyl pouhých 10 osob, předtím od roku 2009 nezískal azyl dokonce nikdo.

V srpnu vydal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky doporučení, aby neúspěšní žadatelé o azyl nebyli vraceni do Makedonie, neboť tamější systém není stále schopen poskytnout jim mezinárodní ochranu.

SLOVENSKO

Stanovení podmínky určitého náboženského vyznání pro žadatele o azyl na Slovensku (pro jejich přijetí do země a možnost získat zde azyl) představuje nepřípustnou diskriminaci, zakázanou normami mezinárodního i regionálního systému ochrany lidských práv i práva evropského. Diskriminace na základě náboženského vyznání či víry je zakázána hned několika mezinárodními úmluvami o lidských právech (článkem 2.1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článkem 2.2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článkem 2 Úmluvy o právech dítěte). Zákaz diskriminace je také jedním ze základních požadavků Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (článek 3). Diskriminace na základě náboženského přesvědčení je dále zakázána Evropskou úmluvou o lidských právech a právem Evropské unie. Smlouva o Evropské unii a Charta základních práv Evropské unie zapovídají jakoukoliv diskriminaci na základě víry či náboženství (článek 21).

· Nedostatek modliteben a jiných míst určených pro shromáždění věřících nemůže být považován za legitimní důvod odepření přijetí žadatele o azyl. Státy mají pozitivní povinnost zaručit výkon svobody víry a náboženství bez jakékoliv diskriminace.

· Prohlášení slovenských představitelů o tom, že žadatelé o azyl nebudou z důvodu své víry schopni integrace do slovenské společnosti, není jen nepřijatelným, ale také hanebným pokusem přesunout debatu dále od závazků Slovenské republiky k respektu, ochraně a naplnění práv uprchlíků a žadatelů o azyl. Takové prohlášení může také vést ke stigmatizaci uprchlíků a žadatelů o azyl, což je činí ještě více zranitelnými.

· Přesídlení. Co se týče přesidlování uprchlíků přicházejících z mimoevropských zemí, podvrtává volba náboženství jakožto podmínky pro účast na přesídlení povahu přesídlení coby dlouhodobého řešení situace zranitelných uprchlíků a nástroje solidární ochrany uprchlíků po celém světě. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) by se mělo přesidlování zaměřit především na nejvíce zranitelné jedince, tedy osoby s nejvyšší potřebou ochrany. Diskriminační kritéria však znemožňují některým nejvíce ohroženým uprchlíkům k ochraně, a mohou tak vytvářet nerovnost a mezery v systému ochrany.

· Diskriminace je ostudnou odpovědí na světovou uprchlickou krizi. Členské státy EU by měly konat a sdílet odpovědnost vůči lidem, kteří prchají před válkou a pronásledováním, a to nejen se zeměmi mimo EU, ale i mezi sebou navzájem.

Podobné příběhy

28.2.2016

Problémy na řecko-makedonské hranici se stupňují


8.7.2015

Balkán: Uprchlíci a migranti biti policií, v naprostém právním vákuu a bez pomoci EU


8.10.2015

Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.


7.10.2015

Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.