Aliho sestra Farida se svěřila, jak moc pro rodinu Aarrassových a jejich boj za spravedlnost znamená mezinárodní podpora

Lidé dokáží snášet velká utrpení – jen si to neuvědomují, dokud se jim něco takového nestane. Žít bez jakýchkoliv informací o bratrovi je velmi těžké; vědět, že je s ním zacházeno špatným způsobem a mít podezření, že je mučen. Držení v izolaci [když je zadržovaným osobám znemožněn kontakt s kýmkoliv mimo věznici] je osudové: tak se všechno [mučení] odehrává. O bratrovi jsme nedostali žádné informace několik měsíců. Každý den riskuje, že se jeho situace zhorší, že s ním bude zase špatně zacházeno. Když podá obvinění, když promluví. Čas od času, když nemá problémy, mi zavolá. Pokoušel se nám poslat dopisy, které se ale nikdy nedostaly za brány věznice. Ali nabírá sílu díky lidem, kteří ho podporují a drží nad vodou. Napsal: „To nejhorší, co se může vězněnému stát, je, že na něj lidé zapomenou.“ Veškerý svůj čas věnuji tomu, aby byla pro mého bratra dosažena spravedlnost. Ze začátku jsem věřila, že si úřady uvědomí svou chybu. Později jsem si ale uvědomila, o jak vážnou situaci se jedná. Převzala jsem na sebe zodpovědnost, aby nepadla na rodiče. Hluboce se nás to všech dotýká. Mému otci je 84 let a má rakovinu. Nechce zemřít předtím, než uvidí svého syna na svobodě. Mé matce je 73 let a je velmi silná. Říká, že pláč nic nezmění – co je důležité, je bojovat za spravedlnost. Postupem času jsem poznávala víc a víc lidí, kteří se nabídli, že nám pomohou. Čím více lidí vědělo o Aliho případu, tím méně se báli. Mnozí další lidé – politici, právníci, aktivisté – se začali o bratrův případ zajímat. Vidí, že dochází k nespravedlnosti. Lidé, kteří nás podporují, jsou ta nejbáječnější část tohoto boje. Odvaha, kterou nám dodávají, je jako podávat vodu žíznícímu přecházejícímu Saharu. Oni – vy – jste voda, kterou potřebujeme k životu; vzduch, který potřebujeme, abychom mohli dýchat. Odtud nabírám sílu. Ali je realista. Ví, že mu zbývá šest let vězení, ale je zároveň optimistou. Přestože je uvězněn, vědomí, že OSN a Amnesty International pracují na jeho případu mu dodává pocit zadostiučinění. Cítí velkou podporu a ví, že my se nevzdáme – že je každý den s námi. Říká, že by jeho případ měl posloužit k tomu, aby již nedocházelo k dalším vydáním a k dalšímu mučení. Řekl mi: „Chci, aby můj případ byl posledním z těchto nespravedlností.“ Vědomí, že pomáháte mému bratrovi a bojujete proti mučení mě dělá šťastnou. Nepřestávejte – vaše práce je rozhodující. Pokračujte ve svém boji, protože na něm závisí životy mnoha nespravedlivě zadržovaných lidí. Necítíme se tak sami. Jsme velmi vděční.

Podobné příběhy