Obchod s nástroji na mučení potřebuje silnější pravidla

Dopad exportu zbraní na dodržování lidských práv je ve světě stále více diskutovaný a díky tomu, že koncem letošního roku vstoupí v platnost Smlouva o obchodu se zbraněmi, získá základní pravidla. Ne vše, co vlády, armády, policie či ozbrojené skupiny zneužívají při porušování lidských práv, však patří do výčtu tzv. vojenského materiálu. Do určité „šedé zóny“ se řadí také materiál, který se používá při mučení či k výkonu trestu smrti. Země Evropské unie sice obchod s tímto materiálem již do jisté míry regulují, praxe však ukazuje, že současná pravidla mají mezery.

Všeobecná deklarace lidských práv mluví jednoznačně: Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Letos slavíme třicet let od přijetí Úmluvy proti mučení, která z tohoto principu učinila závaznou zásadu mezinárodního práva. Podobně Evropská úmluva o ochraně lidských práv zakazuje mučení ve svém článku č. 3. Přes všechny své závazky však mnoho států praktiky mučení či jiného špatného zacházení používá či toleruje - za posledních pět let identifikovala Amnesty International praktiky mučení ve 141 zemích světa. Není tedy pouze doménou diktátorů či tajných služeb. K represi, za účelem vynucení přiznání, získání informací při výslechu nebo jako krutý trest používá mučení mnoho zemí světa. Zákaz jako takový se tedy ukazuje jako pouhý první krok směrem k opravdovému zastavení mučení. Jedním z kroků směrem k implementaci zákazu je právě zastavení obchodu s nástroji, které k mučení slouží.

Přes snahy Evropské unie, Spojených národů a mnohých nevládních organizací však v tomto obchodu mnoho zemí pokračuje. Využívají mezer v zákonech a nařízeních a udělují licence do zemí, kde je situace neklidná a riziko zneužití veliké. Například Česká Republika v minulosti povolila vývoz okovů, chemických sprejů a zbraní vydávajících elektrošoky do Kamerunu, Pákistánu, Moldavska nebo Mongolska. Export do těchto zemí je znepokojující z hlediska rizik, které přináší. Jmenované státy můžou výrobky z dovozu používat k mučení či jiným formám špatného zacházení. Obchod s nástroji mučení je samozřejmě problémem mnoha zemí. Jedním z největších obchodníků dneška je Čína, která vyváží velké množství mučicích nástrojů do afrických zemí, kde jsou záruky toho, že nebudou zneužity, vzhledem k existujícím zprávám o praktikách policie, bezpečnostních složek či vězeňského personálu minimální.

Rada Evropské Unie proto v červnu 2005 vydala nařízení 1236/2005, které zavedlo seznamy materiálu používaného při mučení a výkonu trestu smrti. Amnesty International nařízení podporovala, ale také se snažila ve svých zprávách z roku 2007, 2010 a 2012 poukázat na mezery, které například umožňovaly obchod s některými látkami používanými pro výkon trestu smrti.

Jelikož Rada Evropské unie zaznamenala výrazné nedostatky ve vydaném nařízení, rozhodla se přistoupit k jeho revizi, která v současné době probíhá. Výsledkem by mělo být posílení pravidel a rozšíření seznamů zakázaných výrobků o položky, které se v praxi také k mučení používají.

Proto Amnesty International společně s Omega Research Foundation navrhuje následující změny:

- Efektivní kontrolu zprostředkovatelských společností, jejichž činnost by mohla vést k obchodu se zbožím, které regulace pokrývá;

- Zákaz komerčního marketingu na veletrzích a výstavách zbraní v EU týkajícího se těch nástrojů, které by mohly být pořádkovými složkami použity k mučení či jinému špatnému zacházení;

- Doložku, která by regulovala poskytování technické pomoci evropskými společnostmi, včetně výcviku, a výslovně zakazovala výcvik v technikách, které mohou vést k mučení a jinému špatnému zacházení;

- Ustanovení, které by účinně zabránilo obchodu s farmaceutickými chemickými látkami, které mohou být použity v smrtících injekcích, aniž by tak byl ohrožen legitimní obchod s těmito chemickými látkami pro lékařské účely;

- Zavedení „Catch All“ doložky, umožňující všem členským zemím EU zakázat obchod se zbožím, které může být používáno k mučení, špatnému zacházení nebo trestu smrti i přesto, že není výslovně uvedeno v nařízení.

Amnesty International dlouhodobě usiluje o posílení kontroly obchodu s výrobky, technologiemi a vojenským materiálem, které jsou často zneužívané při represích, zásazích proti civilistům, elektronickém sledování, mučení či výkonu trestu smrti. Přestože existují mezinárodní úmluvy, lidská práva jsou stále v ohrožení. Dnes se tak jako už mnohokrát v minulosti ukazuje, že je obchod s tímto materiálem krok napřed před pravidly, které ho mají držet v mezích základní ochrany lidských práv. Čím dříve tedy posuneme i pravidla o krok dále, tím větší bude šance dostat tento obchod pod účinnou kontrolu.

Autor: Adéla Antošová

Podobné příběhy

29.7.2015

Gaza: Vyšetřování ukázalo válečné zločiny v Rafáhu během masakru na „černý pátek“

Objevení nových důkazů ukazujících na válečné zločiny i potenciální zločiny proti lidskosti vyžaduje urgentní šetření.


9.7.2015

I MÉNĚ LETÁLNÍ ZBRANĚ MOHOU ZABÍJET

V roce 1990 schválilo OSN Základní principy použití síly a střelných zbraní příslušníky orgánů činných v trestním řízení.


16.6.2015

OBCHOD S NÁSTROJI NA MUČENÍ A MEZERY V REGULACI EU: Alarmující praktiky taky v České republice

V květnu 2015 vydala Amnesty International ve spolupráci s nezávislou anglickou výzkumnou organizací The Omega Research Foundation zprávu s názvem Grasping the Nettle: Ending Europe’s Trade in Execution and Torture Technology. Publikace se zaměřuje na konkrétní aspekt problematiky obchodu se zbraněmi a podobným zbožím, zejména na regulaci Evropské unie, které se týkají nástrojů na mučení a popravy. Diskuze na obdobná témata je obzvlášť relevantní, jelikož 28. května zahájil Evropský parlament novou debatu ohledně kontroly obchodu s nástroji na mučení.


10.6.2015

Smrtící spirála násilí: rok poté, co Islámský stát pohltil Irák

Amnesty představuje interaktivní mapu událostí uplynulého roku v Iráku.