Jordánsko: Hrozí humanitární krize - 12 tisíc uprchlíků v „zemi nikoho“

Amnesty žádá rychlou pomoc pro zoufalé Syřany uvízlé u hranice s Jordánskem.

Podle Amnesty International musí Jordánsko rychle přispěchat na pomoc až 12 tisícům uprchlíků, kterým byl odepřen přístup do země, a kteří teď bojují o přežití v zoufalých mrazivých podmínkách v „zemi nikoho“ na jordánské straně hranic se Sýrií. Mezi uvíznutými se nachází těhotné ženy, malé děti, starší osoby a lidé trpící vážnými zdravotními potížemi.
 

Svědectví syrských uprchlíků a mezinárodních humanitárních pracovníků v Jordánsku, která byla shromážděna během nedávné výzkumné cesty do zmíněné země, naznačují, že v posledních týdnech dorazily každý den stovky uprchlíků, ale vstup do Jordánska jim byl odepřen. Analýza satelitních snímků také potvrzuje, že počet uprchlíků přicházejících na hranice v posledních měsících vzrostl.

 

„Jak konflikt v Sýrii pokračuje, je nezbytně nutné, aby Jordánsko a další sousední země nechaly otevřené hranice těm, kteří utíkají před krveprolitím či pronásledováním. Odepřením útočiště civilistům, kteří na jejich půdě hledají bezpečí, jordánské úřady jen přilévají olej do ohně humanitární pohromy, která již klepe na dveře.“ řekl Sherif Elsayed-Ali, vedoucí oddělení Práv migrantů a uprchlíků pro Amnesty International.

 

„Tisíce lidí riskovaly životy na svízelné cestě skrz válkou sužovanou Sýrii jen aby byli při dosažení hranice s Jordánskem bezcitně odmítnuti a ponecháni svému osudu bezpečí na dosah.“ 

Rada pro lidská práva Organizace spojených národů 8. prosince oznámila, že počet uprchlíků na hranicích od začátku listopadu ostře vzrostl ze 4 tisíc na 12 tisíc po tom, co se konflikt v Sýrii v poslední době zhoršil.

Úřady neuvedly žádný oficiální důvod, proč uprchlíkům zabraňují ve vstupu na území. Od roku 2011 Jordánsko poskytlo útočiště více než 632 000 syrských uprchlíků, ale jejich politika týkající se vpouštění těch, kteří utíkají před konfliktem, se postupně zpřísňuje.

 

Jordánsko je v oblasti jednou z pěti zemí, která má na svém území 95 % uprchlíků ze Sýrie a je velice těžké se s přidanou zátěží vypořádat. Pouze 52 % požadavků na jordánské financování uprchlíků bylo splněno díky mezinárodním dárcům a úřady nyní apelují na mezinárodní veřejnost, aby podstatně zvýšila svou angažovanost.

 

V roce 2012 Jordánsko zpřísnilo omezení jak na oficiálních, tak na neoficiálních hraničních přechodech a od poloviny roku 2013 je většina přechodů hranice pro většinu lidí ze Sýrie, kteří hledají útočiště, zavřena. Výjimkou bylo jen několik obzvláště naléhavých případů. V červenci 2014 Jordánsko ještě zpřísnilo omezení pro Syřany, kteří se snažili proniknout přes východní hraniční přechody. Od té doby počet Syřanů, kteří na hranici uvízli v „zemi nikoho“ na sever od „bermy“, což je zvýšená písečná překážka označující jordánskou mez Jordánsko-syrské hranice blízko hraničních přechodů Rukban a Hadalat, prokazatelně vzrůstá. Někteří z uprchlíků jsou nuceni čekat až tři měsíce než jsou vpuštěni do Jordánska, zatímco ostatní jsou úplně odmítnuti. Někteří se po tom, co strávili několik týdnů čekáním ve strašlivých podmínkách, rozhodli vrátit se do Sýrie.

Zápas o přežití ve strašlivých podmínkách

 

Od té doby, co v červenci 2014 začal nárůst počtu uprchlíků v oblasti hranic, úřady omezily přístup mezinárodních organizací do oblasti. Důkazy shromážděné Amnesty International svědčí o tom, že uprchlíci, kteří tam čekají, čelí příšerným podmínkám. Behěm zimy se teploty v pouštní oblasti hranic můžou pohybovat pod bodem mrazu. Uvízlí uprchlíci žijí v provizorních přístřešcích a s ubývajícími zásobami a snaží se připravit na ještě těžší časy, které přináší nadcházející nejchladnější zimní měsíce. Mají omezený přístup k jídlu, vodě, přikrývkám a zdravotnickým pomůckám, které poskytují mezinárodní humanitární organizace.

Syřanka Warde, které je přes šedesát let, byla v červenci 2015 vpuštěna do Jordánska až poté, co se nad ní jeden z hraničních strážců slitoval. Předtím byla měsíc uvězněna v zemi nikoho spolu s dalšími asi 2 tisíci lidmi. Byli závislí na přídělech jídla a dalších věcí od mezinárodních humanitárních organizací, přežívali jen na jednom skrovném jídle denně.

„Žili jsme ve špíně...bylo to hrozné... Udělali jsme si stany z přikrývek – sešívali jsme je dohromady...jako ochranu před sluncem a větrem,“ popsala hrozné podmínky Warde.

„Některé ženy a děti zemřely během čekání a také tam byly pohřbeny. Jiné se vrátily do Sýrie… Když jsem řekla jednomu [jordánskému] vojákovi ,Jsem stará žena a zemřu tady', on mi odpověděl ,Támhle je lopata, můžeme vám vykopat hrob'.“

Nárůst přívalu Syřanů na jordánské hranici v posledních měsících je výsledkem zesílení nenávisti na syrském území a toho, že další dvě sousední země, které již přijaly značný počet uprchlíků – Libanon a Turecko – také účinně uzavřely své hranice syrským uprchlíkům.

„Je jasné, že Jordánsko a ostatní země v té oblasti jsou pod ohromným tlakem v důsledku přívalu uprchlíků. Jordánské úřady ale nemohou jen tak přihlížet, jak tisíce zoufalých uprchlíků bojují o život v mrazivém chladu a pouze s omezeným přístupem k potravinám, čisté vodě či teplému oblečení a přístřeší,“ řekl Sherif Elsayed-Ali.

Jordánské úřady také musí odstranit omezení mezinárodních organizací, které se snaží nabídnout pomoc uprchlíkům hledajícím útočiště v Jordánsku. Není žádná omluva pro to nechávat uprchlíky uvězněné na hranicích po celé týdny či měsíce. V současnosti není uprchlický tábor Azraq ve východní části Jordánska plně obsazen a tři další přechodní místa mají prostor pro další uprchlíky. Hostitelská společenství v městských oblastech by měla být podporována, aby byla schopna přijmout ty uprchlíky, kteří chtějí žít v městských oblastech.

„Mezinárodní společenství také musí udělat mnohem víc, aby pomohla podpořit Jordánsko a sdílet s ním zodpovědnost s vypořádáváním se s touto krizí,“ řekl Sherif Elsayed-Ali. Mezinárodní společenství musí neodkladně zintenzivnět svou angažovanost jak v oblasti humanitární a další finanční pomoci Jordánsku, tak v oblasti přesidlování většího počtu syrských uprchlíků.

 

Důkazy ze satelitních snímků

 

8. prosince 2015 vydala organizace Human Rights Watch satelitní snímky, které byly pořízeny 5. prosince, na kterých bylo vidět víc jak 1450 provizorních přístřešků v oblasti hraničního přechodu Rukban.

 

Analýza dřívějších snímků hraničního přechodu Rukban, provedená Amnesty International, ukazuje 705 přístřešků dne 24. září v porovnání se 175 přístřešky, které jsou vidět na analýze satelitních snímků Human Rights Watch stejného hraničního přechodu z 20. dubna 2015. Před těmito analýzami ukazoval rozbor snímků Organizace spojených národů 3. listopadu 2014 155 konstrukcí, zatímco v červenci 2014 jich bylo k vidění 90.

Analýza snímků hraničního přechodu Hadalat také ukazuje nárůst v počtu přístřešků. Na snímcích získaných Amnesty International dne 15. října lze vidět 92 úkrytů v porovnání se 70 na satelitních snímcích zpracovaných Organizací spojených národů dne 21. dubna.

 

Přístřešky jsou převážně vytvořené z přikrývek, plachtoviny a dalších materiálů. Podle humanitárních pracovníků a uprchlíků, kteří se dostali přes hranice, je v každém provizorním přístřešku šest či více lidí, někdy dokonce až 20, mezi nimi také mnoho dětí.

Amnesty International se domnívá, že na všechny syrské žadatele o azyl by se mělo pohlížet s tím, že potřebují mezinárodní ochranu vzhledem k rozsáhlému porušování lidských práv, ke kterému v konfliktu dochází, včetně válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Uzavírání hranic před těmi, kteří potřebují azyl, je porušením zásady nenavracení – závazku nevracet jedince do situace, kde jim hrozí pronásledování nebo mezinárodní porušování lidských práv.

Okolnosti: zpřísněné hraniční kontroly

 

Přechod přes oficiální hraniční přechody mezi jordánským městem Ramtha a syrským městem  Dera’a byl v roce 2012 omezen. V důsledku omezení byl vstup pro určité kategorie uprchlíků zakázán, včetně Palestinců prchajících ze Sýrie, mužů bez doprovodu, kteří nemohou dokázat, že mají příbuzné v Jordánsku a lidí bez dokladů totožnosti.

V polovině roku 2013 byly západní a východní hraniční přechody uprchlíkům v podstatě také zavřené, s několika výjimkami, které byly učiněny pro lidi zraněné ve válce a ty, kteří byli nejzranitelnější.  Výjimky byly učiněny na základě jordánských měřítek, někteří lidé byli po vyléčení posláni zpět do Sýrie, čímž byly porušeny mezinárodní závazky. V květnu 2014 Jordánsko začalo zadržovat Syřany, kteří přiletěli na mezinárodní letiště, pokud neměli povolení k pobytu nebo pokud nesplňovali určitý počet mimořádných výjimek.

 

Od prosince 2014 povolily úřady některým uprchlíkům, kteří přišli na hranice, cestovat dál do přechodného tábora v Ruweishidu, kde jsou prověřeni úřady a dál pak posláni do uprchlického tábora Azraq. Odhadem je do Jordánska každý den vpuštěno asi 40 lidí. Jordánské úřady povolují vstup více lidem, ale ti neprojdou nesrozumitelným jordánským prověřováním a jsou následně přinuceni vrátit se do Sýrie. Stovky, možná I tisíce, lidí byly s největší pravděpodobností navráceny zpět a to pouze v tomto roce. Hodnoty Rady pro lidská práva Organizace spojených národů zaznamenaly pokles nových příchodů Syřanů do Jordánska ze 310 000 lidí v roce 2013 na 82 400 lidí v roce 2014 a pouze 25 532 do října letošního roku.