Společně k toleranci. Živá knihovna v Muzeu romské kultury

Vzdělávací program Živá knihovna zavítal v úterý 18. února do Muzea romské kultury v Brně. Děti a studenti z Muzejního klubu a nízkoprahových center organizace IQ Roma servis díky knihovně poznali, jak barevný svět mohou vidět nevidomí nebo že v životě nic není černobílé, ani když jste Rom.
Vzdělávací program Živá knihovna zavítal v úterý 18. února do Muzea romské kultury v Brně. Děti a studenti z Muzejního klubu a nízkoprahových center organizace IQ Roma servis díky knihovně poznali, jak barevný svět mohou vidět nevidomí nebo že v životě nic není černobílé, ani když jste Rom.

Živá knihovna Amnesty International umožňuje návštěvníkům „vypůjčit“ si tzv. živou knihu, kterou je konkrétní člověk s jedinečným životním příběhem. V Muzeu romské kultury představili kapitoly ze svého života romští aktivisté, ale také třeba nevidomá keramička, homosexuál nebo bezdomovec.

Setkávání rozmanitých lidí a posílení tolerance vůči menšinám jsou společné cíle Živé knihovny i Muzea romské kultury. Kde jinde tedy uspořádat knihovnu pro děti z nízkoprahových center než právě tady? „Celá akce byla moc příjemná. Spojili jsme ji s dalšími aktivitami, které jsme pro Muzejní klub připravili v rámci jarních prázdnin, takže vznikl takový ucelený tematický program,“ uvedla Alica Heráková, vedoucí oddělení vztahů s veřejností Muzea romské kultury. Jeho součástí je také Dětský muzejní klub pro romské děti a mládež bydlící v bezprostřední blízkosti muzea.

Příběhy známé i neznámé
Tato Živá knihovna byla jedinečná v tom, že cílila na romské děti a děti z nízkoprahových center. Oproti jiným knihovnám měla za cíl nejen narušit některé jejich předsudky, ale zároveň je motivovat setkáním s romskými aktivisty. S nimi děti nacházely společnou řeč okamžitě, protože často navzájem znaly své rodiny a měly i podobné zážitky.

Stejně tak ale „čtenáře“ zaujaly i příběhy lidí, s nimiž se běžně nepotkávají. Překvapily je například nejrůznější pomůcky pro nevidomé, které jim předvedla Soňa Zelisková, zakladatelka chráněné keramické dílny Terrapia. Stejně tak ocenili i otevřenost, s jakou se mohli bavit o homosexualitě nebo životě bez domova.  Z knihovny tak odcházeli plni inspirace i nově nabytých zážitků a snad také trochu lehčí o některé stereotypy.

A jak tuto knihovnu hodnotí živé knihy? 
„Akci vnímám určitě pozitivně. Pro romské děti to bylo dobré v tom, že viděly pozitivní příklady Romů, kteří jsou často vysokoškoláci nebo dělají prospěšné věci,“ uvedl Milan Danihel, který provozuje kavárnu v Muzeu romské kultury a v projektu působí jako živá kniha.

„Bylo vidět, že šlo o děti ze specifického sociálního prostředí, které jsou schopné se bavit o věcech otevřeněji než například studenti na gymnáziu. Samy se potýkají se sociálními problémy, takže jsem se některé osobnější otázky snažil směřovat obecně na stereotypy,“ popsal Vítězslav Slíva, student sociologie na Karlově univerzitě a spoluzakladatel občanského sdružení Charlie. V knihovně s dětmi mluvil o homosexualitě a postojích společnosti vůči LGBTI jedincům (zkratka označující lesby (L), gaye (G), bisexuální (B), transsexuální (T) a intersexuální (I) osoby).

„Tato knihovna byla jiná v tom, že probíhala v nestandardním prostředí a zúčastnili se jí mladí lidé všech věkových kategorií. Bylo tam hodně romských dětí, se kterými ráda komunikuji, a které můj příběh zaujal. Nejčastěji se mě ptaly asi na mé zkušenosti s rasismem a předsudky,“ doplňuje Alica Heráková, která se podílela na organizaci akce a zároveň v knihovně představila svůj příběh o hledání romské identity.

 „Pokud se mi podařilo ovlivnit alespoň pár lidí, se kterými jsem v knihovně mluvil, tak je to skvělý výsledek. Pohled na naši komunitu je hodně zkreslený médii a já jsem rád, že tento stereotyp můžeme trochu narušit,“ řekl romský hudebník Jan Poliak. Jan hraje se skupinou Elektra Jam Band a pracuje v oddělení prevence kriminality Městské policie Brno. Právě jeho práce u policie a hudba bývají nejčastějšími tématy, na která se ho děti a studenti v knihovně ptají.

Nela Armutidisová

Podobné příběhy

9.3.2016

Summit EU + Turecko: Lídři pohřbívají právo žádat o azyl

Neustálá posedlost posílat lidi zpátky do Turecka místo snah o přesídlení a nabízení dalších bezpečných a legálních cest do Evropy poukazuje na znepokojivě nelidský přístup ke zvládnutí současné krize.