7 věcí, které by vás o uprchlících ze Středomoří mohly zajímat

Jen tento rok se Středozemní moře nejspíš stalo hřbitovem pro více než 1 700 uprchlíků. Zatímco lídři Evropské unie pracují na plánu, jak se s tímto problémem vypořádat, podíváme se my, proč k tragédii dochází a jak můžeme přispět k jejímu řešení.

7 věcí, které by vás o uprchlících ze Středomoří mohly zajímat

Jen tento rok se Středozemní moře nejspíš stalo hřbitovem pro více než 1 700 uprchlíků. Zatímco lídři Evropské unie pracují na plánu, jak se s tímto problémem vypořádat, podíváme se my, proč k tragédii dochází a jak můžeme přispět k jejímu řešení.

1. Proč se ve Středomoří topí tolik lidí?

Do Evropy se tento rok pokusil dopravit rekordní počet uprchlíků a migrantů, cestujících často na přeplněných a nebezpečných lodích kontrolovaných bezohlednými pašeráky. Jak se jejich plavidla převrátí nebo se dostanou do potíží, není v okolí žádná pomoc. Koncem roku 2014 se Itálie a Evropská unie rozhodly ukončit humanitární operaci Mare Nostrum, které se v jediném roce podařilo zachránit přes 166 000 životů. Evropská unie ji nahradila mnohem omezenější operací Triton, která se zaměřuje především na kontrolu hranic poblíž pobřeží. Záchrana životů v otevřeném moři šla stranou. Tato akce navíc disponuje menšími loďmi a nižším počtem letadel, helikopter i osob.Ve výsledku zůstává nalézání a zachraňování lidí především na pobřežních hlídkách a obchodních lodích.

2. Proč tolik lidí podniká tuto smrtící plavbu?

Evropa se již stala téměř nedosažitelnou pevností. Pro uprchlíky je neuvěřitelně složité se do ní dostat bezpečnou a legální cestou. Mnozí z nich utíkají před válkami, chudobou, násilím a pronásledováním. Zaplatit tisíce dolarů pašerákovi za převezení přes moře v polorozpadlém člunu je poslední možností, která jim zbývá. O jejich situaci vypovídá mnohé už jen to, že musejí podstoupit tuto děsivou volbu. Jean byl jedním z 88 přeživších z lodě zachráněné v lednu poblíž Malty. Asi 35 jeho spolucestujících zahynulo, někteří na podchlazení a dehydrataci. Řekl nám, že utekl z Pobřeží slonoviny. Jeho rodina mu vyhrožovala, protože odmítl nechat svoji dceru obřezat. „Pašeráci byli ozbrojení. Někteří z nás byli vyděšení a nechtěli pokračovat, nikdo se ale nemohl vrátit. Nedali nám žádné mapy, nic. Prostě řekli: Pořád rovně a tam je Itálie!“

3. Odkud přesně tito lidé přicházejí?

Spousta z nich – včetně rodin s malými dětmi – uprchla ze zemí, v nichž probíhají válečné konflikty, jako jsou Sýrie, Afghánistán, Súdán a Irák. Jiní byli pronásledováni za své politické názory, mučeni nebo jim hrozila smrt, pokud zůstanou.V roce 2014 představovali Syřané a Eritrejci téměř polovinu ze 170 000 lidí, kteří se doplavili do Itálie. Více z nich však stále pochází ze Subsaharské Afriky, odkud utíkají před utrpením a chudobou.

4. Proč by Evropa měla pomoct?

Neposkytnutí dostatečné pomoci je neomluvitelné a nehumánní. Evropská unie lhostejně zvedá padací most bez ohledu na to, že děti, ženy a muži stojí na druhé straně. Požadování azylu je lidským právem – důležitou součástí mezinárodní dohody o uprchlících, kterou po druhé světové válce podepsaly téměř všechny vlády. Přesto evropské země neuvěřitelně ztěžují situaci lidem, kteří toho už tak tolik vytrpěli. Třeba tím, že nabídly v celku jen 40 137 míst pro syrské uprchlíky – z toho jen v Německu 30 000. Pro srovnání pouhých pět zemí v okolí Sýrie uvítalo 3,9 milionů uprchlíků.

5. Co může Evropská unie podniknout hned teď, aby zabránila dalším úmrtím?

Všechny evropské země nutně potřebují spolupracovat na spuštění humanitární operace na záchranu lidí na moři. To znamená obstarat dostatek lodí, letounů, helikoptér i osob na záchranu lidí, kteří přeplouvají Středozemní moře. Zároveň musí zajistit Itálii a Maltě dostatečnou finanční i logistickou podporu, aby zvýšily počet pobřežních hlídek zabývajících se pátráním a záchranou.

6. Co by se mělo podniknout dlouhodobě?

Lidé nepřestanou prchat před válkou, pronásledováním a chudobou. Když tedy Evropská unie v květnu představí svou novou migrační politiku, je potřeba poskytnou lidem bezpečnou a legální cestu do Evropy, kde budou moct žádat o azyl bez toho, že by nasazovali své životy. Vlády Evropské unie by také měly poskytnout uprchlíkům příležitost přesídlit do jejich země.

7. Co mohu udělat já osobně?

Prosím podepište petici určenou vládám Evropské unie a sdílejte ji hromadně s dalšími lidmi, které znáte. Společně můžeme ukázat, že Evropané nedovolí, aby se ze Středozemního moře stávalo pohřebiště.

. Zdroj: https://www.amnesty.org/en/articles/blogs/2015/04/7-questions-you-might-have-about-refugees-and-migrants-drowning-in-the-mediterranean/

Podobné příběhy

19.9.2016

Amnesty k summitům OSN o uprchlících a migrantech

OSN má za cíl koordinovaný a humánnější postup zemí směrem k uprchlíkům. V úterý pořádá summit o uprchlících i prezident USA Obama.


11.2.2016

Syrská uprchlická krize v číslech

(vydáno 3. 2. 2016)


26.1.2016

Dánsko: Parlament musí odmítnout tvrdé změny uprchlického zákona


8.9.2015

Vlaky na cestě nikam – drsné přivítání pro uprchlíky v Maďarsku

Výzkumnice Amnesty popisuje situaci migrantů v Maďarsku.