Rusko musí respektovat mezinárodní úmluvy, nikoli vzdorovat Evropskému soudu pro lidská práva

19. dubna Ústavní soud Ruské federace oznámil, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Anchugov a Gladkov v Rusku "nelze uskutečnit". Rozhodnutí je urážkou lidských práv a právního státu.

Rusko je vázáno svými závazky v rámci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech), kde se zavazuje k dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Musí respektovat a plně implementovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a to jak s ohledem na případ Anchugov a Gladkov v Rusku, tak i na všechny další rozhodnutí soudu.

Ruská ústava (článek 15.4) nařizuje, že mezinárodní smlouvy, které Rusko signovalo, tvoří "nedílnou součást svého právního systému" a v případě odchylek má přednost před vnitrostátním právem. V posledních letech se opakovaně vyzývali členové Ústavního soudu, vysocí vládní úředníci a politici, aby přijaly opatření, kterým by mohl Ústavní soud zvrátit rozsudky Evropského soudu.

V prosinci 2015 byl zákon rychle schválen parlamentem a uveden v platnost prezidentem (federální zákon ze 14. prosince 2015 7-FKZ "pozměňovací návrh federativního ústavního zákona pro Ústavní soud Ruské federace '", dále jen "zákon 7-FKZ"), který dal ruskému Ústavnímu soudu pravomoc určit na základě žádosti předsedy nebo federální vlády, zda rozhodnutí "mezinárodních orgánů pro ochranu lidských práv a svobod", která zahrnuje i ESLP, porušuje ruskou ústavu a tudíž "nemůže být implementován".

V březnu letošního roku komise pro demokracii Rady Evropy prostřednictvím práva („Benátská Komise ") přijala prozatímní stanovisko k zákonu o 7-FKZ. Došla k závěru, že bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu, Rusko zůstává pod "povinností prosazovat mezinárodní rozhodnutí ... [a] nelze se dovolávat na ustanovení svého vnitrostátního práva jako důvodu pro její neplnění, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv." Podle Benátské komise, "je povinností všech státních orgánů nalézt vhodné řešení pro sladění mezinárodních dohod s Ústavou (například prostřednictvím výkladu nebo dokonce změny Ústavy) ". Komise učinila řadu doporučení, jak by tohoto cíle mohlo být dosaženo.

Benátská komise nicméně nebyla schopna vydat konečné stanovisko, protože "ruské úřady nebyly schopné uspořádat setkání se zpravodaji ". Komise však vyjádřila naději, že se jejím zpravodajům nakonec podaří  navštívit Rusko, „kde ruské orgány mohou předložit své argumenty a tudíž konečné stanovisko může být připraveno na červnové schůzi ". Návštěva se stala možnou jen na konci dubna, proto jsou delegáti Benátské komise v Rusku tento týden na příslušných jednáních.

Ruské úřady mezitím ignorují doporučení Benátské komise. Ruský Ústavní soud použil své nové pravomoce. 19. dubna 2016 bylo oznámeno, že Evropský soud pro lidská práva v případě Anchugov a Gladkov v Rusku nemůže být realizovatelný, pokud nebude rozhodnutí změněno. Toto vytváří nebezpečný precedent a otevírá dveře dalším případům blokujícím Evropský soudu pro lidská práva.

Pozadí případu

Podle článku 32 (3) Ústavy Ruské federace, "zbavení práva volit a práva být zvoleni mají být občané uznání soudem za právně nezpůsobilé stejně tak jako občané ve věznicích na základě soudního rozsudku".

Sergei Anchugov a Vladimír Gladkovsi v tuto chvíli odpykávají dlouhé tresty odnětí svobody. Podali žádost k Evropskému soudu pro lidská práva, kde si stěžují, že jejich právo na hlasování ve volbách bylo porušeno, protože jsou považováni za nezpůsobilé k hlasování. V roce 2013 ESLP zjistil, že automatický zákaz hlasovacích práv ruských vězňů bylo nepřiměřené porušení článku 3 Protokolu č. 1 (právo na svobodné volby) Evropské úmluvy o ochraně Lidských práv.

Pro mnoho lidí v Rusku se stal Evropský soud pro lidská práva hlavní a jedinou nadějí justice, jelikož neexistují jiné účinné legální prostředky v zemi.

V letošním roce si Rusko připomene dvacáté výročí vstupu do Rady Evropy. V roce 1998 ratifikovalo Evropskou úmluvu o lidských právech, poté každoročně  ESLP podává stovky požadavků proti Rusku. I když značná část žádosti se týká soudů, jsou tyto žádosti z různých důvodů prohlašovány za nepřípustné nebo jsou jednoduše vyškrtnuty. Rusko je v rozporu s úmluvou v drtivé většině případů, kdy soud rozhodne. V roce 2015 vydal Soudní dvůr 116 rozsudků (ze 160 žádostí) ohledně Ruska. Bylo zjištěno 109 případů, kde je Rusko v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. V průběhu let včetně roku 2015 vydal soudní dvůr celkem 1 720 rozhodnutí o Rusku, z nichž bylo zjištěno porušení úmluvy v 1612 případech.

Ve vztahu k minulým rozhodnutím ESLP, ruské orgány soustavně platili žadatelům odškodnění poskytované soudem. V mnoha případech nicméně Rusko systematicky selhává v implementování individuálních i obecných opatření vznesených soudem.

Podobné příběhy

19.7.2016

PRISONEXIT

Nová kampaň české Amnesty od Havas Worldwide upozorňuje na další zhoršování stavu lidských práv v Ruské federaci. Zažijte pocit nespravedlivě vězněných na vlastní kůži!