Egypt: dodávky zbraní porušují Smlouvu o obchodu se zbraněmi a může docházet k jejich zneužití

Prakticky polovina členských států EU nedodržuje výzvu zastavit dodávky zbraní a vojenského materiálu do Egypta, které bylo schváleno Radou EU v srpnu 2013.

Zbraně se tak můžou stát součástí nezákonného zabíjení, mučení a nuceného zmizení, k němuž v Egyptě dochází.  

13 z 28 členských států EU nadále zůstává významnými dodavateli vojenského materiálu do řad egyptské armády a místní policie. Taktéž panují obavy z toho, že evropští ministři zahraničí brzo dojednají celkové zrušení stávajícího doporučení na vývoz zbraní do Egypta, které je v praxi neúčinné.

Dle názoru zástupkyně programového ředitele pro region Blízkého východu a Afriky z Amnesty, Magdalény Mughrabi, se za poslední tři roky platnosti daného doporučení situace v oblasti dodržování lidských práv spíše zhoršila. Jmenovitě se jedná o naprosto nepřiměřené užití síly ze strany bezpečnostních složek, rozsáhlé soudní procesy, mučení a mnohdy dochází i ke zmizení osob, které nesouhlasí se stávajícím režimem, jsou součástí politické opozice nebo jsou aktivně zapojeny do sdružení na podporu občanských práv v zemi.

Jen v roce 2014 schválily členské státy EU 290 licencí pro vývoz vojenského materiálu do Egypta v celkové hodnotě více než 6 mld. EUR (přes 162.1 mld. Kč). Jednalo se o malé palné zbraně a munici, obrněná vozidla, vojenské helikoptéry, těžší zbraně užívané při protiteroristických a vojenských operacích nebo sledovací zařízení.

Mezi státy, které porušovaly výzvu nevyvážet zbraně a takto Egypt podporovaly, patří od roku 2013: Bulharsko, Kypr, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie.

Podle Privacy International subjekty z několika států EU (např. Německa, Itálie nebo velké Británie) dodaly Egyptu sofistikované vybavení a technologie pro sledování osob, které by podle Amnesty International mohlo být zneužito k potlačování nenásilného odporu vůči vládě a mohlo by narušit právo na soukromí.

Veškeré schválené licence jsou přitom v přímém rozporu se Smlouvou o obchodu se zbraněmi (ATT), která byla schválena všemi členskými státy EU. To samé lze říci i o Společném postoji Rady EU o obchodu se zbraněmi 2008/944/SZBP, který v tomto směru není taktéž dodržován.  

Problémy s násilím ze strany bezpečnostních složek byly v Egyptě kritizovány již za Mubarakovy vlády. USA i některé státy EU v tomto směru podporovaly Egypt v boji proti terorismu a do země proudila vojenská i humanitární pomoc. Vojenská pomoc ze strany USA se vyšplhala na 1.3 mld. USD (31.5 mld. Kč). Většina z takto dodaných zbraní a podpůrného vybavení byla použita už během tzv. Arabského jara v roce 2011 a poté i v červenci 2013, kdy byl armádou sesazen prezident Mursí. Situace se v tomto směru vůbec nezlepšila ani za současné vlády prezidenta Sísího, který byl do svého zvolení jedním z nejvyšších velitelů egyptské armády. Díky tomu má detailní přehled a znalosti o situaci v bezpečnostních složkách, včetně obchodování s vojenským materiálem.

Stávající režim má kromě jiného i oporu v legislativě. Už v listopadu 2013 došlo ke schválení tzv. Protestního zákona a v srpnu 2015 vešel v platnost Protiteroristický zákon. Oba tyto zákony užití síly a střelných zbraní více méně podporují – a to v případě ochrany života, peněz a majetku. Ve hře je i zatčení na základě pouhého podezření z podílení se či napomáhání teroristickým aktivitám – zákon lze tedy snadno zneužít proti kritikům režimu, kteří nemají s terorismem nic společného. V praxi je však výklad těchto zákonů zavádějící a bezpečnost je bez ohledu na reálné riziko vynucována na úkor lidských práv. Egyptské bezpečnostní složky jsou pravidelně vyzbrojeny krátkými i dlouhými střelnými zbraněmi, jejichž používání je zcela nepřiměřené. Podpůrnými prostředky jsou během protestů obušky, vodní děla, slzný plyn a různé druhy obrněných vozidel.

Jako příklad může sloužit protestní akce z ledna 2015 v Káhiře, kdy bylo zabito nejméně 27 lidí – mnoho z nich během zásahu bezpečnostních složek. Jednou z obětí byla i Shaimaa Al-Sabbahová, politická aktivistka, básnířka a mladá matka, která byla policistou zastřelena přímo do hlavy v centru města. Až po mezinárodním tlaku byl daný policista znovu postaven před soud.     

V zemi probíhá i neoficiální boj proti politickým oponentům. Téměř 12 000 lidí bylo jen během prvních 10 měsíců roku 2015 zatčeno v souvislosti s údajným podezřením z napojení na terorismus. Během 5. výročí Arabského jara v lednu 2016 byl v Káhiře proveden zátah bezpečnostními složkami na 5 000 protestujících, jehož výsledkem byla řada zadržených aktivistů. 25. dubna tohoto roku proběhl obdobný zátah proti poklidné demonstraci, která byla namířena proti přemostění Tiranské úžiny v Rudém moři z Egypta do Saudské Arábie. 14. května egyptský soud odsoudil 150 lidí ke 2 až 5 letům vězení za účast na daných protestech. Mezi obžalovanými jsou obhájci lidských práv, novináři a aktivisti.   

Na základě výše uvedených informací Amnesty požaduje:

  1. okamžité uvalení embarga na všechny dodávky vojenského materiálu a policejního vybavení z EU do Egypta. 
  2. zavedení politiky tzv. „Presumption of denial“ na dodávky zbraní (presumpce zamítnutí vývozních licencí), které jsou určeny výhradně pro egyptské ozbrojené síly a letectvo. Takovéto opatření by mělo platit do doby, než tyto prostředky přestanou být zneužívány a budou používány v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky.
  3. Uplatňování výše zmíněných pravidel do doby, než egyptské úřady přijmou efektivní opatření, které zamezí dalším vážným násilnostem ze strany bezpečnostním složek.   

Česká republika

Česká republika je dlouhodobě významným dodavatelem malých palných zbraní a munice do Egypta (viz např. Memorandum AI 2015). V roce 2014 MPO schválilo 26 vývozních licencí pro export vojenského materiálu do Egypta v hodnotě 19.9 mil. EUR (537.7 mil. Kč). Převážně se jednalo o menší palné zbraně a munici (kat. SVM 1). Na základě zprávy předávané do Registru konvenčních zbraní OSN, bylo mezi roky 2013 a 2015 z České zbrojovky vyvezeno 80 953 pistolí a revolverů. Zakázka pro egyptské Ministerstvo vnitra z února 2014 zahrnovala 10 mil. 9mm nábojů od českých výrobců. V roce 2014 byly do Egypta exportovány i pozemní vozidla a související komponenty (kat. SVM 6) v hodnotě 3 mil. EUR (81 mil. Kč); dále chemické nebo biologické toxické látky (kat. SVM 7: látky k potlačení nepokojů, radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály) dle Společného vojenského seznamu EU vyhlášky č. 210/2012 Sb. v hodnotě 133.844 EUR (3.6 mil. Kč), u kterých však nejsou uvedeny žádné další specifické informace o typu tohoto materiálu. Dle zprávy IHS Janes byl s Egyptem a Jordánskem taktéž podepsán kontrakt na 130 speciálně upravených podvozků nákladních automobilů (SVM 7) Tatra od společnosti Tatra trucks v hodnotě 33 mil. USD (891.7 mil. Kč). Obdobná zakázka přitom směřovala i do Saudské Arábie v letech 2013-2015. Přes českou republiku byl také převezen vojenský materiál kat. SVM 11 (elektronické vybavení a součásti dle Společného vojenského seznamu EU) z Ruska do Egypta v celkové hodnotě 62.494 EUR. Výše uvedené informace vycházejí hlavně z dat v 17. výroční zprávě EU dle Společného postoje Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a materiálu.

Podobné příběhy

26.8.2016

Vývoz zbraní z ČR za rok 2015: víc než polovina do zemí s represivním režimem!

Amnesty analyzuje výroční zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.


15.7.2016

Vlna brutálních represí v Egyptě: stovky zmizelých a mučených lidí

Egyptská národní bezpečnostní agentura unáší, mučí a násilně nechává zmizet lidi ve snaze zastrašit své oponenty. Nová výzkumná zpráva Amnesty upozorňuje na prudký nárůst násilných zmizení od roku 2015.