Bezohledné navracení uprchlíků z EU do Turecka je nezákonné

EU musí okamžitě zastavit své plány na navrácení žadatelů o azyl do Turecka na základě tvrzení, že je jedná o „bezpečnou zemi“ pro uprchlíky.

Výzkumná zpráva, Žádné útočiště: Žadatelé o azyl a uprchlíci nenacházejí v Turecku efektivní ochranu  detailně popisuje nedostatky v tureckém azylovém systému a těžkosti, jimž tam uprchlíci čelí a na jejichž základě by bylo navrácení uprchlíků podle smlouvy mezi EU a Tureckem z 18. března nezákonné – a bezohledné.

Zpráva ukazuje, že turecký azylový systém má obtíže se zvládnutím více než tří miliónů uprchlíků a žadatelů o azyl. Výsledkem je, že žadatelé o azyl čekají roky na to, aby se jejich případy někdo zabýval. Během této doby jim není poskytnuta prakticky žádná pomoc v hledání přístřeší a zajištění živobytí pro sebe a své rodiny, takže i devítileté děti jsou nuceny pracovat, aby svým rodinám finančně pomohly.

„Smlouva mezi EU a Tureckem je bezohledná a nezákonná. Zjištění Amnesty International odhalují, že představa, že Turecko je schopno zajistit práva a základní potřeby více než tří miliónů žadatelů o azyl a uprchlíků je pouhou fikcí,” uvedl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii. „Ve své bezohledné snaze o zamezení nelegálních vstupů do Evropy EU zkresleně vyložila, co se skutečně děje na území Turecka. Dá se očekávat, že nový systém udělování azylů v zemi, která poskytuje útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě, bude mít problémy. Ač podporování a povzbuzování Turecka v rozvinutí plně funkčního systému udělování azylů je důležité, EU se nemůže chovat, jako by takový systém už existoval.”

Turecko nezvládá ochránit uprchlíky 

I přes všeobecně vstřícný přístup Turecka k uprchlíkům, tak velké množství lidí – přibližně 2,75 miliónů syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemí (převážně z Afghánistánu, Iráku a Íránu) -  nevyhnutelně zatěžuje jak turecký azylový systém, tak jeho kapacitu postarat se o základní lidské potřeby.  Zpráva poukazuje na to, že turecký azylový systém nesplňuje tři stěžejní podmínky mezinárodního práva pro to, aby byl  návrat žadatelů o azyl do Turecka legální: status, trvalá řešení a zajištění základních potřeb.

1.    Statut Turecko postrádá kapacitu ke zpracování žádostí o azyl, takže stovky tisíc žadatelů o azyl a uprchlíků strádají v právním vakuu až roky.  Turecké úřady odmítly Amnesty International poskytnout statistiky o udělování azylů. V dubnu ale oznámily zpracování kolem 4 000 žádostí, což jsou 4 % z celkových 266 000 žádostí registrovaných v roce 2015 u Agentury OSN pro uprchlíky (UN Refugee Agency).    

2.    Trvalá řešení  Uprchlíci by buď měli být integrování v hostitelské zemi, přesídleni do jiné země, nebo, pokud je to bezpečné, repatriováni do své země původu.  Turecko ale odepírá plný statut uprchlíka a s ním také integraci všem uprchlíkům, kteří nepocházejí z Evropy, ač se mezinárodnímu společenství nedaří poskytnout ani v nejmenším dostatečné možnosti/místa k přesídlení. Uprchlíci se tak nacházejí v bezvýchodné situaci, kdy nemohou budovat život v Turecku, ale mají jen malou naději na to, že jim bude v dalších letech nabídnuto přesídlení do jiné země, pokud vůbec. Faiza, (jméno bylo změněno) a její sestra, obě Afghánky, uprchly před nucenými sňatky z Íránu a v Turecku byly uznány uprchlicemi. Tři roky marně čekaly na pohovor na ambasádě země, kam chtěly přesídlit. Nakonec neviděly jinou možnost, než riskovat své životy na převaděčské lodi do Řecka.  Faiza Amnesty International sdělila, že kdyby bývaly věděly, že je nějaká možnost, jak Turecko opustit bezpečně a legálně, a dostalo se jim podpory, zatímco čekaly na výsledky řízení, bývaly by se sestrou počkaly. „Kdybychom měly jakoukoliv naději na přesídlení, počkaly bychom. Z cesty do Evropy jsme měly velký strach, protože jsme věděly, že je nebezpečná, ale… byly jsme tak zoufalé. Řekly jsme si: ,Možná zemřeme, možná tam nedorazíme, ale na tom nezáleží, protože v Turecku už zůstat nemůžeme.'“ vysvětlila Faiza.

3.    Soběstačnost Velká většina syrských a dalších uprchlíků je nucena shánět si přístřeší bez státní podpory. Ačkoli turecké úřady ubytovávají více než 264 000 Syřanů v táborech v oblastech na jižních hranicích, nemohou reálně poskytnout přístřeší zbývajícím 90 % (2,48 miliónům) ze Sýrie.  Prozatím poskytují sociální bydlení 100 lidem z celkových 400 000 (což je 0,0025 %) žadatelů o azyl a uprchlíků z ostatních zemí (ne-Syřanů). To znamená, že zhruba tři milióny žadatelů o azyl a uprchlíků jsou nuceny zajistit si živobytí samy.  Výzkumníci Amnesty International mluvili od března do května 2016 v Turecku s 57 uprchlíky. Všichni mluvili o tom, jak je těžké přežít bez téměř jakékoli finanční podpory od úřadů, takže většina z nich je závislá na dobročinnosti členů rodiny, ostatních žadatelů o azyl nebo náboženských společenství.  Uprchlíci mluvili o svých chatrných či provizorních přístřešcích, jak občas musí spát v mešitách, parcích či stanicích metra, protože si nemohou dovolit zaplatit nájem.

Dvě afghánské rodiny v Istanbulu spaly pod mostem po tom, co se tři z jejich dětí utopily v nepodařeném pokusu o přechod přes moře. „Turecko doteď bylo uprchlíkům velkorysým hostitelem, ale jeho sliby představitelům EU neodrážejí skutečnou situaci v zemi. Žadatelé o azyl a uprchlíci jsou v Turecku roky zaseklí a zatímco čekají, nedostává se jim žádné podpory, ani práva postarat se sami o sebe,” vysvětlil John Dalhuisen. „Toto je připomenutí reality evropským lídrům. Možná je politicky výhodné vzdát se odpovědnosti za zákonnou povinnost pomoci lidem, kteří prchají před konfliktem, ale pokud si myslí, že to mohou udělat legálně nebo bez toho, aby lidem, kteří už tak prchají před utrpením, přidali ještě další, pak se tragicky a zjevně mýlí.“

 Děti uprchlíků jsou nuceny pracovat

Zpráva také upozorňuje, že dětská práce je mezi uprchlíky v Turecku běžná, protože rodiny mají obtíže se zajištěním svých základních potřeb. Syrská matka tří chlapců Amnesty International řekla, že její rodina sestávající ze sedmi členů denně přežívá o 5-10 tureckých lirách (což je asi 1,75 až 3,50 amerických dolarů). Tyto peníze vydělává její devítiletý syn tím, že pracuje v obchodě s potravinami. Její manžel nemůže pracovat, protože byl v Sýrii zraněn střepinami.

EU se má o zodpovědnost dělit, ne se jí zbavit

Spíš než přesouvat svou zodpovědnost na Turecko, EU by se měla snažit zprovoznit ambiciózní přesidlovací program pro uprchlíky, kteří se v Turecku nachází.Zatímco Turecko poskytuje útočiště více než třem miliónům žadatelů o azyl a uprchlíků, více než kterákoli jiná země, členské státy EU v roce 2015 dohromady přesídlily pouze 8 155 uprchlíků z celého světa. „Evropská unie na jednu z nejvážnějších humanitárních katastrof naší doby zareagovala tím, že staví zdi, nasazuje více pohraničních strážců a tvoří pochybné dohody se sousedními zeměmi, aby udržela uprchlíky mimo své území. Výsledkem je utrpení, bída a další úmrtí na moři,“ uvedl John Dalhuisen.

Kontext: Dohoda EU s Tureckem je již podkopána násilným navracením migrantů a uprchlíků z Turecka do Afghánistánu, Iráku a Sýrie

18. března 216 se EU a Turecko dohodly na rozsáhlé dohodě, která má kontrolovat migraci. Výměnou za téměř 6 miliard eur a politické ústupky ze strany EU se Turecko uvolilo přijmout zpátky všechny „nelegální migranty”, kteří se po 20. březnu dostali na řecké ostrovy. Ospravedlnění dohody stojí na předpokladu, že Turecko je třetí bezpečnou zemí, do které mohou být žadatelé o azyl a uprchlíci navráceni. Kromě nerespektování práv uprchlíků na území Turecka (což je předmětem této zprávy). Země také  není „bezpečná“, pokud posílá lidi do dalších zemí, ve kterých jim hrozí riziko závažného porušování lidských práv. Předchozí výzkum Amnesty International již ukázal, že na konci roku 2015 a začátku roku 2016 byli žadatelé o azyl a uprchlíci přesně takovému riziku vystaveni (Amnesty zdokumentovala stovky případů násilných návratů), když byli z Turecka posláni do Afghánistánu, Iráku a Sýrie.

VÍCE K TÉMATU MIGRACE ČTĚTE NA AMNESTY.CZ/MIGRACE

Podobné příběhy

9.11.2016

Evropská Unie nutí Afghánistán napít se "z otráveného poháru" výměnou za humanitární pomoc

Vyjednávání s afghánskou vládou o přijímání afghánských občanů zpět do země výměnou za humanitární a rozvojovou pomoc je ostudné.


20.9.2016

ČTK: Summit OSN - členské státy chtějí chránit práva uprchlíků


19.9.2016

Amnesty k summitům OSN o uprchlících a migrantech

OSN má za cíl koordinovaný a humánnější postup zemí směrem k uprchlíkům. V úterý pořádá summit o uprchlících i prezident USA Obama.


9.3.2016

Summit EU + Turecko: Lídři pohřbívají právo žádat o azyl

Neustálá posedlost posílat lidi zpátky do Turecka místo snah o přesídlení a nabízení dalších bezpečných a legálních cest do Evropy poukazuje na znepokojivě nelidský přístup ke zvládnutí současné krize.