Amnesty International: Plán na záchranu životů uprchlíků a migrantů ve Středozemním moři

Amnesty vyzývá evropské vlády, aby okamžitě jednaly v souvislosti se současnou humanitární krizí na hranicích Evropy.
Den před mimořádným zasedáním, které se zítra koná v Bruselu, zveřejňuje Amnesty International „Plán akce“, ve kterém vyzývá evropské vlády, aby podnikly okamžité a účinné kroky k zastavení probíhající tragédie, která si již vyžádala životy tisíců migrantů a uprchlíků.

Zpráva "Evropská ostuda: Selhávání při záchraně uprchlíků a migrantů na moři" přináší svědectví lidí, kteří přežili ztroskotání ve Středozemním moři. Zpráva detailně popisuje limity a nedostatky současných záchranných operací probíhajících v centrální části moře a předkládá možné způsoby jejich nápravy. Dále vyzývá k okamžitému zahájení humanitární operace cílené na záchranu životů lidí na moři, s adekvátním využitím plavidel, letadel a jiných prostředků hlídkujících tam, kde jsou životy lidí v ohrožení.

„Bruselské setkání představuje historickou příležitost pro evropské lídry, aby zastavili humanitární tragédii srovnatelnou se ztrátou životů po ztroskotání Titaniku,“ uvedl John Dalhuisen, oblastní ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii.

„Nedbalost Evropy při záchraně tisíců migrantů a uprchlíků, kteří se vydali vstříc nebezpečím číhajícím ve Středozemním moři, připomíná situaci, kdy hasiči odmítají zachraňovat lidi vyskakující z hořícího domu. Vlády musí být zodpovědné nejen za uhašení ohně, ale i za záchranu těch, kteří před ohněm prchají skokem z okenní římsy.“

Toto pondělí se Evropská unie zavázala ke změně své dosavadní politiky a k posílení kapacity záchranných operací. Je nyní na členských státech, aby na základě tohoto závazku konaly.

Zpráva Amnesty International dále ukazuje, že rozhodnutí ukončit humanitární operaci italského námořnictva „Mare Nostrum“ s koncem roku 2014 přispělo k dramatickému nárůstu počtu úmrtí migrantů a uprchlíků na moři. Pokud budou potvrzeny údaje z posledních incidentů, počet lidí, kteří takto zahynuli od začátku tohoto roku, dosáhne 1700, což je stonásobně víc než ve stejném období roku 2014.

Zpráva také vyvrací mýtus o tom, že operace Mare Nostrum způsobila nárůst lidí mířících do Evropy. Čísla ukazují, že počet uprchlíků a migrantů, kteří se pokouší dostat do Evropy přes moře, se po ukončení uvedené operace zvýšil. Od začátku roku 2015 byl zaznamenán rekordní počet uprchlíků a migrantů cestujících po moři -více než 24000 lidí, kteří připluli do Itálie.

Po ukončení operace Mare Nostrum evropské vlády pověřily unijní agenturu Frontex, aby připravila tzv. operaci Triton. Triton ovšem není záchrannou operací. Na rozdíl od lodí zúčastněných na akci Mare Nostrum, které operovaly ve vzdálenosti až 100 námořních mil jižně od ostrova Lampedusa, lodě zapojené do operace Triton střeží hranice ve vzdálenosti 30 námořních mil od italských a maltských břehů, tedy daleko od míst, kde se dostává do nesnází valná většina lodí.

Agentura Frontex připustila, že její zdroje jsou „odpovídající jejímu pověření hlídat hranice EU, nikoliv dohlížet na 2,5 milionu čtverečních kilometrů Středozemního moře“. Provádění záchranných operací proto často padne na bedra pobřežní stráže. Admirál Giovanni Pettorino, vedoucí koordinačního centra italské pobřežní stráže, sdělil Amnesty International, že jeho lodě „nebudou schopné vzít všechny lidi v nouzi na palubu, pokud zůstaneme jediní, kdo vyjíždí na záchranné akce“.

Záchranných akcí se vedle lodí pobřežní stráže účastní ve významné míře i obchodní plavidla, navzdory tomu, že nejsou navržena, vybavena a jejich posádka není vyškolena pro záchranu lidí na moři. Navzdory snaze všech aktérů, kteří v tomto roce zachránili již desetitisíce životů, nelze od nich očekávat, že vyřeší humanitární krizi současného rozměru.

Počty utonulých

18. dubna tohoto roku utonulo dle odhadů více než 800 migrantů a uprchlíků během pokusu posádky obchodní lodi o jejich záchranu. Podle pobřežní stráže se jejich loď převrátila poté, co se lidé na palubě nahrnuli na jednu stranu lodi. Obdobná svědectví podávají ve zprávě Amnesty International i někteří lidé, kteří přežili jiná ztroskotání.

Mohammed, pětadvacetiletý Palestinec přicházející z Libanonu, popsal, jak se 4. března 2015 převrhla loď, na které byl spolu s dalšími 150 lidmi, poté, co se ve snaze pomoci k jejich lodi přiblížil velký remorkér.

„Hodili nám provazový žebřík... . Hodně lidí se k němu snažilo dostat a loď se převrhla... . Spadl jsem do vody... . Immirdan, žena ze Sýrie, se utopila i se svým ročním synem.“

Představitelé lodního průmyslu uznávají, že velké záchranné akce prováděné obchodními plavidly s sebou nesou mnohem větší riziko neúspěchu, což jen zdůrazňuje potřebu existence profesionální humanitární operace.

31. března 2015 popsali zástupci hlavních evropských a světových sdružení lodního průmyslu a odborových svazů současnou situaci jako „neudržitelnou“ a vyzvali představitele států k navýšení zdrojů a podpory pro záchranné operace. Ve svém společném prohlášení uvedli: „(...) je nepřijatelné, aby se mezinárodní společenství ve stále větší míře spoléhalo na to, že obchodní lodi budou provádět stále větší a větší záchranné operace.“

8. února 2015 italská pobřežní stráž vyjela na moře navzdory vysokým vlnám a teplotám pod bodem mrazu poté, co zachytila nouzové volání. Z přeplněného člunu bylo zachráněno 105 osob. Jejich člun byl jednou ze čtyř lodí, které předchozího dne vypluly z Libye a dostaly se do nesnází. Více než 330 migrantů a uprchlíků toho dne zemřelo. S výjimkou dvou obchodních plavidel přítomných ve stejné oblasti byla italská pobřežní stráž jediná, kdo mohl poskytnout pomoc.

Vybavení dvou otevřených hlídkových lodí však neumožňovalo zajistit teplo a přístřeší zachráněným lidem, v důsledku čehož 29 z nich zemřelo na palubě na podchlazení. Salvatore Caputo, zdravotník na palubě jedné z lodí pobřežní stráže, řekl Amnesty International: „Aby se zachránění lidé ohřáli, střídali se uvnitř lodní kabiny, bylo to ale celé velmi náročné... . Byl jsem rozzuřený: nejdřív jsme je zachránili a pak jsme je museli vidět takhle umírat.“

Připraveni jednat

Dle Massimiliana Laurettiho, kapitána italského námořnictva, může být humanitární operace zorganizována a spuštěna během několika dnů po obdržení rozkazu.

„Italské námořnictvo je připraveno. Záchranné postupy máme dobře nacvičené. Získali jsme mnoho zkušeností. Pokud o to budeme požádáni, můžeme obnovit humanitární operaci ve velmi krátkém čase, během plus mínus 48-72 hodin.“

Amnesty International vyzývá lídry všech evropských států a vlád, které se zúčastní zítřejšího setkání, aby okamžitě zřídili účinný systém pro záchranu lidských životů na moři. Je nezbytné, aby schválili okamžité nasazení dostatečného počtu námořních a vzdušných sil do oblastí hlavních migračních tras za účelem záchrany lidských životů. Do té doby by měly evropské vlády neodkladně poskytnout Itálii a Maltě dostatečnou finanční a logistickou podporu, která jim umožní navýšit dosavadní kapacitu záchranných operací.

„Politické prospěchářství vedlo k vytvoření mylné představy, že nečinnost zastaví příchod lidí do Evropy. Nedávné události ukázaly, že tato představa nemohla být vzdálenější pravdě, a jaké má katastrofické důsledky,“ uvedl John Dalhuisen. „Ve čtvrtek budou mít evropští lídři konečně příležitost podniknout konkrétní kroky. Žádné další výmluvy nesmí stát v cestě záchraně lidských životů.“

Mimořádné zasedání Evropské rady se koná ve čtvrtek 23. dubna v Bruselu. Zasedání se zúčastní předsedové vlád zemí EU. 20. dubna byl na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci konaném v Lucemburku představen desetibodový akční plán EU k tématu migrace. Tento plán konečně uznává potřebu urychleného řešení selhávání EU v oblasti záchranných operací.

Amnesty International věří, že tato skutečnost značí vítaný odvrat od předchozí politiky popírání problému a od prázdného řečnění. Organizace však zároveň varuje, že skutečný přínos plánované akce bude záviset na detailech jejího provádění. Územní rozsah operací, rozsah a výše poskytnutých zdrojů a včasnost spuštění akce rozhodnou, zda budou zachráněny lidské životy.

PODEPIŠTE PETICI!

Podobné příběhy

11.8.2016

Migranti z australských detenčních táborů viní úřady z týrání i sexuálního zneužívání


8.7.2015

Balkán: Uprchlíci a migranti biti policií, v naprostém právním vákuu a bez pomoci EU


8.9.2015

Vlaky na cestě nikam – drsné přivítání pro uprchlíky v Maďarsku

Výzkumnice Amnesty popisuje situaci migrantů v Maďarsku.


7.10.2015

Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.