Hanobení prezidenta? Nevracejme se k omezování svobody slova!

Amnesty International upozorňuje, že návrat k uzákonění trestného činu hanobení prezidenta by byl krok zpět v přístupu k dodržování a hájení osobní svobody a svobody slova.

Účelem trestního práva je chránit určité společenské zájmy. Tím je například ochrana života a zdraví. Proto jsou i jednotlivé skutkové podstaty trestných činů řazeny v trestním zákoníku dle důležitosti ochrany zájmů chráněných zákonem (první skutkovou podstatou je trestný čin vraždy).

Od roku 1994 nemá ČR v právním řádu ani trestný čin hanobení parlamentu, ani Ústavního soudu, ani České republiky. Zrušil je Ústavní soud jako nepřiměřené omezení osobní svobody. V roce 1997 došlo i ke zrušení trestnosti hanobení prezidenta s poukázáním na to, že prezident má být chráněn jako jiné úřední osoby. Soudy rozhodovaly také případy, kde bylo řečeno, že veřejná osoba (tj. i prezident) musí snést určitou větší míru kritiky.

I Evropský soud pro lidská práva poukázal na to, že omezení svobody projevu musí být v demokratické společnosti nezbytné. A došel k závěru, že mít v demokratické společnosti prezidenta chráněného proti jakýmkoli verbálním útokům nezbytné není.

Prezidentovi je tedy v současnosti v české republice poskytnuta dostatečná právní ochrana – jednak soukromoprávní a dále i trestně právní – existují trestné činy násilí proti úřední osobě (§ 325) a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§326).

Samozřejmě není v zájmu v Amnesty obhajovat vulgární urážky prezidenta, poukazujeme ovšem na to, že prezidentovi současný právní řád poskytuje dostatečnou ochranu. Navíc pokud by byl takto trestní řád změněn, mohlo by dojít k významnému omezení ústavně garantovaného práva svobody projevu. Stanovit totiž míru, kdy jde o přiměřenou kritiku a kdy naopak o hanobení, je fakticky téměř nemožné.

Jak je to jinde v Evropě

Většina evropských zemí paragraf o hanobení prezidenta v trestním zákoníku nemá. Spíše než jeho zavádění panuje v Evropě opačný trend. Níže je popsáno několik výjimek i s příklady, jak daleko v omezení svobody slova to může vést:

POLSKO

V sousedním státě může veřejné hanobení prezidenta vést až ke třem letům vězení. To samé platí i pro slovní insultování zahraničních hostů v Polsku – zejména hlav státu. Například při státní návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Polsku v roce 2005 zatkla policie 28 lidí, kteří proti němu protestovali.

TURECKO

Turecko má poměrně přísné zákony, co se napadení týká. Trestní zákoník stanovuje za hanobení prezidenta jeden až čtyři roky vězení s tím, že pokud je urážka veřejná, může jít až o šest let. Zákon se vztahuje i na prezidenta, který je přes 70 let mrtvý – speciální paragraf má zakladatel Turecka Mustafa Kemal Ataturk, jehož hanobení nebo veřejné pošpinění jeho památky může přivést člověka minimálně na rok, maximálně na tři roky za mříže.

NIZOZEMÍ

Úmyslné slovní napadení monarchy může vést až k šesti letům odnětí svobody nebo pokutě. Čtyři roky ve vězení hrozí za ofenzivu proti členům královské rodiny. A země v minulosti lidi trestala – třeba v roce 2012 strávili 6 měsíců ve vězení dva mladí muži za urážku jejího veličenstva na Twitteru.

 

 

 

Podobné příběhy

27.7.2016

Živě.cz o omezování internetu po pokusu o puč v Turecku


14.9.2015

Amnesty vyzývá prezidenta Zemana: apelujte na propuštění ázerbájdžánských vězňů svědomí!

Amnesty v dopise vyzvala prezidenta Zemana, aby při svých jednáních v Ázerbájdžánu nezapomněl na lidská práva.


2.2.2016

PHYOE PHYOE AUNG VZKAZUJE AMNESTY: NEVZDÁVEJME TO!

Barmská vysokoškolačka se nebála protestovat proti omezování akademické svobody. Teď je ve vězení. V únoru 2015 organizovala studentská unie, kterou vede, pochod napříč zemí. Měl končit v Yangonu. Studenty ale zastavili při opouštění Letpadanu v centrální Barmě.


24.3.2016

Výhodný obchod s Čínou na úkor lidských práv?

Výzva prezidentovi ČR v souvislosti s návštěvou prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga v Praze