Syrští uprchlíci v Libanonu: zoufalý stav kvůli mezinárodnímu nezájmu

Nový výzkum Amnesty: Velký nedostatek mezinárodní pomoci nechává mnoho syrských uprchlíků v Libanonu bez přístupu ke zdravotní péči.
Situace syrských uprchlíků v Libanonu je tak zoufalá, že se v některých případech uprchlíci uchýlili k návratu do Sýrie, aby dostali péči, kterou potřebují.

Zpráva s názvem Bolestná volba: syrští uprchlíci potřebují v Libanonu zdravotní péčipopisuje některé vážné nedostatky v úrovni zdravotní péče, které se dostává uprchlíkům. Někteří z nich, včetně těch, kteří potřebovali skutečně urgentní pomoc, byli totiž z nemocnic posláni pryč.

„Nemocniční léčba a další specializovaná péče pro syrské uprchlíky je žalostně nedostačující. Situaci navíc zhoršuje nedostatek mezinárodního financování. Syrští uprchlíci v Libanonu trpí jako přímý důsledek selhání celého mezinárodního společenství, které by mělo plně financovat program OSN v Libanonu,“ vysvětluje Audrey Gaughranová, ředitelka Globálních tematických otázek AI.

OSN žádala pro letošní rok pro pomoc Libanonu 1,7 miliardy dolarů, jako součást celkové pomoci 4,2 miliardy pro syrské uprchlíky. Zajištěno ale dosud bylo jen pouhých 17 % z této částky.

Zdravotnický systém v Libanonu je zprivatizovaný a drahý, takže je mnoho uprchlíků odkázaných na péči dotovanou agenturou OSN pro uprchlíky UNHCR. Ta byla ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků nucena zavést přísný seznam kritérií pro lidi potřebující zdravotní péči. A i když uprchlíci tato přísná kritéria splní, většina musí i tak zaplatit až 25 % nákladů na péči.

Ti, kteří trpí vážnými zdravotními problémy vyžadujícími hospitalizaci v nemocnici nebo složitější procedury, tak často zůstanou neléčeni. Příkladem je Arif, 12letý chlapec, který utrpěl vážné popáleniny nohou. Ošetření v nemocnici mu bylo odepřeno, a tak se jeho stav zhoršuje. Do ran se mu dostala infekce a noha opuchla. Podle současných kritérií UNHCR přitom Arif nemá nárok na dotovanou péči, agentura byla jen schopná pokrýt náklady na léčení po dobu pěti dnů.

„Arifův příběh je srdcervoucím příkladem dopadu restrikcí na poskytování zdravotní péče. Tyto restrikce mají velký vliv na životy syrských uprchlíků v Libanonu,“ dodává Gaughranová. Tento příběh měl nakonec alespoň částečně dobrý vývoj – místní charitativní organizace našla dobrovolníka-lékaře, který Arifa operoval. I tak prý potřebuje dalších 13 operací, které ale nemohou být provedeny v Libanonu kvůli nedostatku vysoce specializovaného zdravotnického vybavení. "Obě strany – OSN i uprchlíci – čelí trýznivé volbě,“ podotýká Gaughranová. „UNHCR a její partneři upřednostňují prvotní zdravotnickou péči a ošetření pro život ohrožující případy. Takové stanovení si priorit je důležité, ale zdravotníci na místě, se kterými mluvili zástupci AI, jasně říkají, že stávající omezení podpory pro nemocniční péči by mohla být zmírněna, pokud se podaří sehnat další finanční prostředky.“

Mnoho syrských uprchlíků s rakovinou nebo jinou dlouhodobější diagnózou není schopno platit nákladnou léčbu v Libanonu, kterou potřebují. Stále větší počet rodin proto čelí ochromujícím dluhům, aby zaplatili náklady na zdravotní péči. Syrský uprchlík Amal musí například dvakrát týdně podnikat cestu zpět do Sýrie kvůli dialýze, kterou si v Libanonu nemůže dovolit. „Pokaždé se do Sýrie bojím jet, ale nemám na výběr,“ říká.

Některé případy, u kterých na začátku stačilo relativně snadné ošetření, se kvůli zanedbání staly život ohrožujícími - kvůli komplikacím způsobeným nedostatkem péče. „Nemoc je pro celou rodinu hnací silou do dluhů. Pro syrské uprchlíky je k dispozici velmi málo práce a většina z nich přišla do Libanonu s málem nebo vůbec s ničím. Lidé tak mají na vybranou mezi tím platit lékařskou péči nebo nájem a jídlo. Nastal čas, aby mezinárodní společenství rozpoznalo důsledky neposkytnutí adekvátní pomoci syrským uprchlíkům. Svět musí plnit humanitární výzvy pro Sýrii a zintenzivnit úsilí přesídlit nejzranitelnější z uprchlíků, včetně těch, kteří zoufale potřebují lékařské ošetření,“ vyzývá Audrey Gaughranová.

Amnesty International uznává, že příliv uprchlíků působí ohromný tlak na Libanon, včetně jeho zdravotnického systému. Nicméně je to také apel na vládu, aby přijala dlouhodobou strategii, která by Syřanům pomohla. „Libanon musí vypracovat národní strategii v oblasti zdraví, která by se týkala každého člověka žijícího v Libanonu, tedy i chudých a znevýhodněných Libanonců nebo uprchlíků. Země čelí obtížnému rozhodování o vyhovění potřeb vlastního obyvatelstva a zároveň povinností vůči uprchlíkům. Nemůže se s tím proto vypořádávat sama. Vždyť jde o jednu z nejpalčivějších uprchlických krizí v historii. Je to otázka společné mezinárodní zodpovědnosti a země, které ekonomické prostředky mají, je musí poskytnout,“ dodává Audrey Gaughranová.

Pozadí situace:

Libanon je kvůli pokračujícímu přílivu uprchlíků ze Sýrie přetížen a čelí nedostatku zdrojů. V současné době je registrovaných Syřanů na libanonském území víc než milion. Do konce letošního roku by to mělo být další půl milion lidí. Tato zpráva AI se zaměřuje na syrské uprchlíky v Libanonu. Stranou tak zůstává třeba 50 tisíc palestinských uprchlíků, kteří utekli ze Sýrie. Ti mají totiž přístup ke zdravotní péči prostřednictví agentury OSN UNRWA spíše než prostřednictvím UNHCR.

Podobné příběhy

2.2.2016

Libanon: Uprchlice ze Sýrie čelí zneužívání a sexuálnímu obtěžování

Nedostatky v mezinárodní pomoci a přístup libanonských úřadů vytváří podmínky, ve kterých vzrůstá zneužívání žen v uprchlických táborech v Libanonu.