Pevnost zvaná Evropa: ostudné zacházení se syrskými uprchlíky

  Článek

Migrace publikován 13.12.2013

Stovky mrtvých u břehů Itálie. Řekové vracejí uprchlíky na chatrných člunech zpátky do tureckých vod. Bulhaři nechávají lidi žít v kontejnerech.

Podle nové zprávy Amnesty International nazvané „Mezinárodní selhání: Syrská uprchlická krize“ otevřely členské státy dveře přibližně 12 000 nejzranitelnějším syrským přistěhovalcům. Uprchlíků je ale 2,3 milionu a země EU tak pomohly pouze půl procentu z nich.

„EU v roli zachránce selhala. Těm, kdo ztratili vše kromě života, by měla poskytnout bezpečný přístav. Počet uprchlíků, které je připravena přijmout, je ale žalostný. Evropští leadeři by se měli stydět jeden jako druhý,“ řekl generální tajemník Amnesty International Salil Shetty.

Nejbližší evropské hlavní město, kyperská Nikósie, leží jen 200 mil od Damašku. Členské státy však kolektivně přislíbily přijmout jen velmi malý počet nejohroženějších syrských uprchlíků. Zpráva AI přináší čísla:

  • Pouze 10 členských států nabídlo uprchlíkům ze Sýrie přistěhovalectví nebo pobyt v humanitárním zařízení.

  • Zdaleka nejvelkorysejší je zatím Německo. Zavázalo se přijmout 10 000 syrských uprchlíků. Němci tak na sebe vzali 80% závazku celé Unie.

  • 9 států přijme celkem 2340 uprchlíků.

  • Z tohoto počtu Francie nabídla 500 míst, což obnáší 0,02 procenta lidí uprchlých ze Sýrie, Španělsko přijme jen 30 osob.

  • 18 členských zemí včetně Spojeného Království a Itálie nenabídlo vůbec žádná místa.

S příchodem zimy se situace dvou milionů lidí, kteří uprchli do sousedních zemí, rapidně zhoršuje.

Vzhledem k tomu, že EU nabídla pouze 10 000 míst pro přistěhovalce a humanitární pomoc, ostatní se pokoušejí dostat do Evropy vlastními silami. Desetitisíce riskovaly život a zdraví při strastiplných cestách po souši i po moři.

Jak ukazuje průzkum Amnesty International, musejí se uprchlíci nejprve probojovat přes barikády pevnosti zvané Evropa. Mnohé z nich policie a pobřežní hlídky násilím vytlačují zpět nebo je dlouhodobě zadržují ve špatných podmínkách.

Do Itálie po moři

Stovky lidí každoročně zahynou při pokusu přeplout středozemní moře. Až 650 uprchlíků a migrantů zemřelo letos v říjnu, když se potopily tři lodě plující do Evropy ze Severní Afriky.

Od ledna do října 2013 se na italském pobřeží vylodilo více než 10 000 syrských uprchlíků.

Amnesty International přináší přímá svědectví lidí, kteří se do Evropy pokusili dostat po moři:

Sedmnáctiletý Awad z Damašku popisuje, jak se dokázal protáhnout oknem potápějící se lodi a vyplavat na hladinu. Na palubě bylo údajně 400 lidí. Viděl trosečníky, kteří se křečovitě drželi mrtvých těl nebo vraku lodi, aby se udrželi na hladině, další mezi sebou bojovali o záchranné vesty. Awad ztratil matku a další členy rodiny.

„Nevím, kde je moje rodina…Dřív jsem chtěl něco dokázat ale teď, když jsem ztratil mámu, nechci už nic, jen klid. Vše ostatní je druhořadé.“

Jiný syrský chlapec ztratil při nehodě otce i devítiletého bratra.

„To, co jsem zažil, nezničilo jen moje sny, zničilo to sny celé mé rodiny. Tohle je konec.“

Pevnost Evropa

Dvěma důležitými branami do Evropy jsou také Bulharsko a Řecko. V nich se syrští uprchlíci setkávají s politováníhodným zacházením. Z prostoru podél řeckého pobřeží jsou zatlačováni zpět na moře. V Bulharsku jsou dlouhodobě zadržováni ve špatných podmínkách.

Řecko: zatlačováni zpět do moře

Uprchlíci popsali Amnesty International zásah řecké policie nebo pobřežní hlídky. Zakuklení muži uprchlíkům před nosem šermovali zbraněmi, šikanovali je, sebrali jim osobní věci a nakonec je odtáhli zpět do Turecka.

Dvaatřicetiletý Syřan popisuje své setkání s řeckou pobřežní hlídkou. On a jeho matka byli spolu s dalšími 35 lidmi včetně žen a dětí odtaženi zpět do Turecka.

„Všem mužům nařídili, aby si lehli na dno lodi. Pak po nás tři hodiny šlapali a mlátili nás zbraněmi. Poté, co nám sebrali motor, nás vysadili zpět do naší plastové lodi a odtáhli nás do tureckých vod. Tam nás nechali na širém moři.“

Počet nezákonných operací, kdy byli uprchlíci z Řecka vytlačeni, není znám. Amnesty International se však domnívá, že jde o stovky případů.

V posledních dvou letech uvolnila Evropská komise 228 milionů Eur na posílení hraničních stráží. Na pomoc Řecku bylo prostřednictvím Evropského fondu pro uprchlíky, který podporuje úsilí členských států běžence přijmout, uvolněno ve stejném období pouze 12 milionů.

Bulharsko: detence a kontejnery

Od ledna do listopadu 2013 přišlo do Bulharska asi 5 000 syrských uprchlíků. Většina z nich je ubytována v nouzových střediscích. Největší z nich se nachází ve městě Harmanli. Jedná se o uzavřené záchytné středisko.

Zástupci Amnesty International zde našli uprchlíky žijící v hrozných podmínkách v kontejnerech, polorozpadlé budově a ve stanech. Chyběla zde dostačující sociální zařízení, jídlo, povlečení nebo léky.

Velký počet lidí potřeboval lékařské ošetření, někteří měli válečná zranění, další trpěli chronickými onemocněními nebo duševními nemocemi. Někteří uprchlíci v Harmanli uvedli, že už jsou v zařízení drženi déle než měsíc.

„Desetitisíce lidí riskují nebezpečné cesty lodí nebo po zemi, aby se pokusili dostat do Evropy. Viděli jsme stovky uprchlíků, kteří přišli o život ve Středozemním moři. Je politováníhodné, že mnozí z těch, kteří riskovali život a zdraví, aby se sem dostali, jsou buď nuceni se vrátit zpět, nebo jsou drženi v opravdu hrozných podmínkách, kde trpí nedostatkem jídla, vody a lékařské péče," komentoval situaci Salil Shetty.

Evropa musí jednat

„Tváří v tvář důkazům jsou prohlášení evropských leaderů pouze planými řečmi,“ uvedl dále Shetty. „EU musí otevřít hranice, zajistit uprchlíkům bezpečný průchod, a zastavit tyto bolestné případy porušování lidských práv.“

Pouhým 55 000 syrských uprchlíků (2,4 procenta z celkového počtu lidí, kteří utekli ze Sýrie) se podařilo dostat až do EU a požádat tady o azyl.

Mnoho z těch, kteří dokáží prorazit barikády pevnosti Evropa, míří do Švédska nebo Německa, které žadatelům o azyl nabídly nejvíce pomoci. Během dvou let do konce října 2013 Švédsko obdrželo 20 490 nových syrských žádosti o azyl a Německo dostalo 16 100 těchto formulářů. Méně než 1000 uchazečů požádalo o azyl například v Řecku, Itálii či na Kypru.

Amnesty International vyzývá členské státy aby:

  • výrazně zvýšily počet přistěhovaleckých míst a center humanitární pomoci pro uprchlíky ze Sýrie

  • posílily záchranné a pátrací složky ve Středozemním moři, aby tyto mohly pomáhat lodím v nouzi i lidem na palubě

  • zajistit, aby s těmi, kteří se zachránili, bylo zacházeno s úctou a aby měli přístup k azylovému řízení

  • poskytovat legální a bezpečný průchod syrským žadatelům o azyl, kteří chtějí cestovat do členských států EU

  • EU, její členské státy a mezinárodní společenství by měly i nadále nabízet podporu zemím, které přijaly největší počet uprchlíků - zejména Jordánsku a Libanonu.

Základní informace

Většina z 2,3 milionu uprchlíků - 97 procent – prchla do pěti sousedních zemí - Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku a Egypta. Příchodem uprchlíků ze Sýrie do Libanonu se zvýšil počet obyvatel země o téměř 20%.

Od července 2013 Amnesty International provedla terénní výzkumné mise zkoumající situaci uprchlíků mimo jiné v těchto zemích: Bulharsko, Egypt, Řecko, Irák, Itálie, Jordánsko, Libanon, Libye a Turecko.

Popisovanou situaci přibližuje taky následující VIDEO.

Aktuální petice

  Bangladéš

Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na odlehlý ostrov - zastavme to!

Bangladéšské úřady v prosinci 2020 přesunuly na šestnáct set příslušníků rohingské menšiny na odlehlý ostrov Bhasan Čár (Bhasan Char) v Bengálském zálivu.

 

Aktuální počet podpisů: 3476 Náš cíl: 4000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...