Amnesty International nechává knihy mluvit

Sekce Vzdělávání k lidským právům Amnesty International ČR startuje nový projekt Fair Play – studenti za rovnoprávnost. Zaměřuje se na prevenci diskriminace, rasismu a extremismu. Hlavní lákadlo? Živá knihovna.
Amnesty International ČR (AI) rozběhla v letošním školním roce dlouhodobou spolupráci s dvanácti základními a středními školami a nízkoprahovými kluby v Praze, Brně a Ústí nad Labem. Tam bude realizovat řadu vzdělávacích lidskoprávních aktivit v rámci projektu Fair Play – studenti za rovnoprávnost. Cílí na problematiku diskriminace, rasismu a extremismu. Amnesty chce o těchto tématech mladé nejen informovat, ale taky zvýšit aktivitu studentů a podpořit je při pořádání vlastních akcí na ochranu lidských práv. Amnesty tak reaguje na narůstající nesnášenlivost a rasistické nálady v české společnosti. Už v říjnu proběhly na všech školách interaktivní workshopy, které studenty uvedly do problematiky. Mladí lidé se učili rasistické a xenofobní postoje rozeznávat, seznámili se s principy a fungováním předsudků a stereotypů a taky s důsledky, které mají na konkrétní lidi. Teď přichází na řadu Živá knihovna.

Co je to Živá knihovna?

V Živé knihovně si studenti místo knížek můžou „půjčit“ osobu se zajímavým životním příběhem, se kterou by si v reálném životě třeba nikdy nepopovídali, a zeptat se jí na všechno, co je zajímá. Osobnosti, se kterými se studenti budou moci seznámit, jsou příslušníci různých menšin žijících v České republice.

„Živá knihovna pomáhá studentům překonávat strach z neznámého, nabourávat zažité stereotypy a dává jim možnost získat vlastní zkušenost. Pro knihy je tento projekt zároveň jedinečná příležitost podílet se na vnímání různých menšin a předávat své osobní zkušenosti mladým lidem,“ vysvětluje Jiří Bejček, manažer sekce Vzdělávání k lidským právům AI.

Živé knihy, které si studenti půjčí, jim jsou po dobu cca 20 minut k dispozici a odpovídají na jejich otázky, případně sami iniciují diskuzi. „Knihy“ si studenti půjčují po malých skupinkách, aby měli prostor pro osobní kontakt a nebáli se například diskuse a otázek před celou třídou. Studenti, kteří získají bezprostřední prožitek s živými knihami, se budou moci zúčastnit také mediálního workshopu, během kterého budou reflektovat působení masových médií a vytvářet vlastní mediální výstupy z Živé knihovny. Studenti budou mít možnost natočit s vybranou knihou rozhovor a připravit pro další třídy jeho promítání se sdílením svých vlastních zážitků a poznatků.

Ve středu 6. listopadu proběhla na pražské ZŠ Generála Janouška první Živá knihovna a měla velký úspěch: „Myslel jsem si, že poučím já je…ale nakonec jsem se hodně o sobě naučil já od nich,“ shrnuje svou první zkušenost „živá knížka“ Jan Dužda, student romistiky.

Studenti 8. A. zažili novou zkušenost. „Rozhovory s knihami byly zajímavé, příběhům těch lidí bych asi ve filmu nevěřil…Vzkázal bych spolužákům, že se mají, že mohli dýl spát, ale myslím, že udělali chybu!“ shrnul svoje pocity jeden z žáků.

„Pro všechny zúčastněné to byla nová zkušenost, kterou si užívali. Počáteční ostych přemohla zvědavost, zavládla přátelská atmosféra a celé se to, myslím, hodně vydařilo. Těšíme se na další školy a nové zážitky,“ uvádí Šárka Antošová, metodička Vzdělávání k lidským právům AI.

Je libo vozíčkáře, Angolanku či nevidomou sochařku?

Výběr živých knih je skutečně pestrý, od studentky pocházející z Angoly přes uprchlici z Afghánistánu až po nevidomou sochařku. Jedním příkladem za všechny je i Daniel Rampáček. Dan je na vozíku už od dětství a přesto každý den svému okolí dokazuje, že vozíčkáři nejsou žádné objekty, se kterými se dá libovolně manipulovat. Proto také jako jeden z prvních vozíčkářů chodil na běžnou základku a následně i na střední. V současnosti studuje v Brně psychologii a divadelní vědu. Aktivní je i v občanském životě. Má vlastní sdružení, se kterým organizuje například akce na podporu Romů, závodně plave, hraje divadlo a pracuje s dětmi.

Zajímavé osobnosti Živé knihovny:

Leonard Teca (Angola) - Leonardův otec byl jako baptistický kazatel v Angole pronásledován režimem a právě na jeho nátlak musel Leonard opustit svou rodinu a jít studovat do zahraničí. Skončil tak v Československu. Vystudoval strojní průmyslovku a potom se rozhodl pro studium teologie. V současnosti působí jako farář Českobratrské církve evangelické v Rokycanech. V Angole byl od svého odchodu pouze jednou a to ještě tajně a na cizí pas. „Narodil jsem se na špatném místě ve špatnou dobu, ale jsem na to hrdý.“ To je motto, kterým se Leonard ve svém životě řídí.

Fatema Fateh (Afghánistán) - Po nástupu Tálibánu k moci začal mít Fatemin otec, učitel perské literatury, problémy a rozhodl se s rodinou utéct do zahraničí. Cesta do ČR dlouhá více než 4700 kilometrů trvala sedm měsíců. Dva roky strávila Fatema s rodinou cestováním po uprchlických táborech po celé ČR, aby nakonec našla nový domov v Šumperku. Tam taky úspěšně dokončila gymnázium a v současné době studuje Evropské a duchovní dějiny na UK. Její největší zálibou je ale fotbal, o kterém dokáže mluvit hodiny a hodiny.

Nguyen Thuong Ly (Vietnam) - Oba její rodiče pocházejí z Vietnamu, ale setkali se až při svých studiích v Československu. Ly je tak zástupkyní první generace vietnamských dětí narozených v ČR, které se někdy přezdívá „banánové děti“, protože jsou zvenku „žlutí“ a zevnitř „bílí“ - stejně jako banány. Není proto vlastně nikde doma, v ČR i ve Vietnamu je v podstatě považována za cizinku. Krom toho Ly se se svou rodinou dlouho nemohla kvůli politickým aktivitám svého otce podívat do země, ze které pochází, a kde žije větší část její rodiny. Ly studuje žurnalistiku na FSV UK. Více než rok byla redaktorkou časopisu Amnesty International exisTENSE. Má ráda knihy a focení.

Podobné příběhy

8.9.2016

STÁŽ: Lektor/ka vzdělávacích programů na školách

Hledáme stážistu/ku, který/á se stane součástí vzdělávacího projektu na středních školách


30.4.2016

Přes 600 studentů se během 2 let potkalo s Amnesty živou knížkou.

Projekt "Živé knihovny Amnesty International – čtením k otevřenosti" je u konce, lidskoprávní vzdělávání v Amnesty ale jede dál.


14.6.2016

Komiksy na zdech, jejich hlavní hrdinové naživo

Amnesty International a Městská knihovna v Praze představí výstavu komiksů inspirovanou „živými knížkami“ – příslušníky menšin, kteří se podílejí na Amnesty vzdělávacím programu. Živá knihovna v opravdové knihovně přímo s lidmi, o kterých vyprávějí komiksy.


29.12.2015

„Hlavně nikomu neříkejte, co si má myslet.“

"Když se mě známí ptají, copak to vlastně u Amnesty dělám, většinou popíšu FAIR PLAY jako sérii workshopů. „Takže nějaký interaktivní přednášky?“ ptá se většina lidí. Ne, nikdy!" Co vlastně dělá lektor projektu FAIR PLAY se dozvíte v následujícím článku lektorky Karolíny.