Amnesty vyzývá mezinárodní společenství: je třeba zlepšit podmínky syrských uprchlíků

Vyšla nová výzkumná zpráva Amnesty International (AI) o Sýrii - kvůli válečnému konfliktu už musela opustit svoje domovy asi třetina všech obyvatel.

4,5 milionu lidí uteklo do jiné části země, asi 2,5 milionu za hranice. Nejčastějšími cíly jsou hlavně sousední státy - Libanon, Jordánsko, Turecko, Irák a taky Egypt.

Počet uprchlíků přitom dál stoupá – jen za prvních pět měsíců letošního roku to byl víc než milion lidí. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese jde v průměru o 6 tisíc lidí za den. Sám říká, že takovou eskalaci odlivu uprchlíků nepamatuje od genocidy ve Rwandě.

Vzhledem k tomu, že syrští uprchlíci opustili svou zemi v důsledku vnitřního ozbrojeného konfliktu, nemusejí se v Jordánsku, Egyptě, Libanonu a Iráku podrobovat azylovému procesu. Naopak získávají automaticky ochranu, mají dotovanou základní zdravotní péči a celou řadu dalších základních služeb. Spadají totiž pod mandát UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). To se ale netýká Palestinců, kteří utekli ze Sýrie. Ti spadají pod mandát agentury UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě), a nezískávají tak v těchto zemích stejné uznání. Výjimkou by měly být Jordánsko a Libanon, kde má UNRWA svá detašovaná pracoviště. Rovnocenný přístup ke službám ale v praxi nefunguje ani tady.

SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH

LIBANON

Podle UNHCR bylo v Libanonu zapsáno nebo čeká na registraci k začátku října 779 038 Syřanů. Hranice Libanonu byly v době eskalace konfliktu otevřené. Na začátku letošního srpna ale země přistoupila ke zpřísnění vstupních požadavků, hlavně vůči palestinským uprchlíkům. Ti teď musejí dokládat výjezdní povolení od syrských úřadů. Další překážkou, která jim stojí v cestě k pobytu v Libanonu, jsou peníze - chtějí-li si totiž prodloužit pobyt o další rok, musí každý jednotlivec starší 15 let zaplatit 200 dolarů.

TURECKO K 7. říjnu bylo v Turecku podle UNHCR 502 827 syrských uprchlíků. Asi 60 % jich žije v hostitelských komunitách, 40 % pak v 21 uprchlických táborech. Téměř všechny náklady nese Turecko samo.

Letos v lednu vydaly turecké úřady oběžník, který povolil syrským uprchlíkům stejný přístup ke zdravotním službám, jako mají turečtí státní příslušníci. V praxi je ale situace rozdílná v různých částech Turecka. Země také zablokovala tisíce syrských uprchlíků bez pasů na hranicích. Oficiálním důvodem je plná kapacita uprchlických táborů.

IRÁK

V Iráku se k začátku října nacházelo 195 068 zapsaných nebo na registraci čekajících Syřanů. 40 % z nich žije v táborech, zbylí potom v hostitelských komunitách často v nedokončených bytech a domech. Z počátku měli všichni povolení k pobytu, což jim přineslo právo na práci, zajistilo svobodu pohybu a přístup k základním službám. Se stále rostoucím počtem uprchlíků ale země vydávání karet k pobytu pozastavila. Zároveň dočasně uzavřela i společný hraniční přechod.

EGYPT

V Egyptě bylo k začátku října oficiálně 127 411 syrských uprchlíků. Podle egyptské vlády je ale skutečný počet asi 300 000. V červenci, po sesazení prezidenta Morsiho, byly vstupní požadavky do země zpřísněny. Uprchlíci musí mít povolení k vycestování ze Sýrie a vstupní vízum do Egypta.

Syrští uprchlíci v Jordánsku
JORDÁNSKO

Podle UNHCR se v Jordánsku nachází 536 405 syrských uprchlíků. Ti žijí převážně v šesti táborech, kde se místní úřady snaží dál zvětšit kapacitu. To ale vyvolává tlak na jordánskou infrastrukturu – země totiž musí většinu své energie, vody a obilí dovážet.

Ammán znemožňuje vstup na své území čtyřem skupinám lidí. Jedná se o palestinské uprchlíky ze Sýrie, muže bez doprovodu, kteří nemohou prokázat, že mají rodinné vazby v Jordánsku, lidi bez dokumentů, kterými by prokázali svou identitu a irácké uprchlíky žijící v Sýrii. Amnesty International navíc na základě informací z humanitárních agentur a organizací zjistila, že země přistupuje k deportacím lidí – což oficiálně popírá.

Největším uprchlickým táborem je Za´atri. Je to druhý největší uprchlický tábor na světě a lidé se tu potýkají nejen s drsnými životními podmínkami, ale také s vysokou mírou trestné činnosti a s tím souvisejícími obavami o bezpečnost. Nachází se asi 12 km od syrské hranice a v současné době je domovem asi pro 120 000 syrských uprchlíků. Podmínky v táboře jsou kruté, což je dáno i tím, že leží ve velmi suché oblasti, s malou ochranou proti povětrnostním vlivům. Funguje jen díky pomoci humanitárních organizací. Téměř polovinu uprchlíků tu přitom tvoří děti mladší 18 let.

Zvláštním problémem v Jordánsku je otázka palestinských uprchlíků. Žije jich tu zhruba 7500 a proniknout do země se jim povedlo do začátku roku 2012. Od té doby už jordánské úřady nepustily do země ani jednoho. Podle Amnesty International není Palestincům dovoleno - na rozdíl od syrských uprchlíků – žít v hostitelských komunitách.

MEZINÁRODNÍ POMOC

V červnu 2013 zveřejnila OSN největší humanitární výzvu ve své historii - Reakční regionální plán pro Sýrii (RRP). Uprchlíkům by měly pomoci téměř čtyři miliardy dolarů, které poskytly jednotlivé státy, ale i mezinárodní a nevládní organizace.

Amnesty International zároveň apeluje na všechny sousední i další země, aby přijaly tato opatření:

  • Ponechat otevřené hranice a uprchlíky přijímat bez jakékoli diskriminace

  • Zajistit, aby nikdo nebyl násilně vrácen zpět do Sýrie

  • Zajistit, aby měli všichni stejné hygienické podmínky a přístup k základním službám

  • Ukončit politiku zadržování dokladů

Problém ale začíná zasahovat i do Evropy – podle AI žádají syrští uprchlíci o azyl v 16 zemích Evropské unie. Nejvíc se snaží dostat do Řecka, odkud by mohli proniknout do dalších evropských zemí. Roste také počet Syřanů přijíždějících do Itálie (od počátku roku 2013 asi 4600 uprchlíků) nebo třeba Bulharska.

Syrští uprchlíci v Jordánsku
Podle AI je třeba, aby evropské země ukázaly ochotu rozšířit programy na znovuusídlení a humanitární pomoc obětem syrské války. V praxi jde o to přesídlit uprchlíky do země, která se zaváže k jejich přijetí a zajistí jim trvalý pobyt. Takové řešení podporuje i OSN. Pomoci je zároveň potřeba v těchto oblastech:
  • Finanční a technická pomoc zemím sousedícím se Sýrií, aby poskytly ochranu uprchlíkům

  • Finanční podpora už zmíněnému plánu OSN (země se pak zavážou k větší odpovědnosti za poskytování služeb uprchlíkům mimo tábor nebo zvýší investice do vnitrostátních služeb)

  • Zvýšení počtu přijatých uprchlíků nad roční kvóty (přednostně by mělo jít o ženy a dívky v ohrožení, osoby potřebující fyzickou ochranu, osoby se zdravotními problémy a postižením a ohrožené děti)

  • Každý, kdo prchá ze Sýrie, by měl získat mezinárodní ochranu

  • Musí být zastaveno vracení syrských uprchlíků zpět do vlasti, dokud nebude v zemi klid a nebude zaručeno dodržování lidských práv

  • Na prchající lidi by se neměla vztahovat imigrační vazba

Přečtěte si víc ve výzkumné zprávě Rostoucí omezení, těžké podmínky.

Podobné příběhy

19.9.2016

Amnesty k summitům OSN o uprchlících a migrantech

OSN má za cíl koordinovaný a humánnější postup zemí směrem k uprchlíkům. V úterý pořádá summit o uprchlících i prezident USA Obama.


4.8.2016

Bývalý uprchlík zachránil svou rodinu na řeckém pobřeží

Ghias Aljundi před 18 lety uprchl ze Sýrie do Velké Británie. Jako jeden z tisíců dobrovolníků pomáhá uprchlíkům přijíždějícím do Řecka. Nenapadlo ho ale, že by mohl zachránit i svou vlastní rodinu.


4.4.2016

Hromadné protiprávní vyhošťování uprchlíků zpět do Sýrie poukazuje na zásadní nedostatky dohody mezi EU a Tureckem

Turecko násilím vrací uprchlíky ze svého území do válkou zmítané Sýrie. Poukazuje to na zásadní chyby v evropsko-turecké dohodě o uprchlících, která byla podepsána v březnu.


8.12.2015

Ozbrojení Islámského státu: důsledek desetiletí nezodpovědného obchodu se zbraněmi. I při exportu z Česka

V důsledku dlouhodobě neregulovaného toku zbraní do Iráku a místní laxní kontroly získala ozbrojená skupina, která sama sebe nazývá Islámským státem (IS), velké množství smrtícího arzenálu, se kterým v Iráku a Sýrii v masovém měřítku páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.