Pochod hrdosti Prague Pride oslavil toleranci, homosexuálové v mnoha zemích světa ale ještě nevyhráli...

V dnešních dnech je pohled upřený zejména na Rusko, subsaharská Afrika ale řeší LGBTI "problémy" jako zločin.

Homofobní útoky a obtěžování jsou po celé subsaharské Africe stále viditelnější, což dokazuje nebezpečně rychlé šíření homofobie v tomto regionu. Upozornila na to organizace Amnesty International, když letos v červnu zveřejnila komplexní zprávu zachycující diskriminaci, které na tomto kontinentě čelí lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a intersexuálové (skupiny lidí známé pod zkratkou LGBTI).

Zpráva, která nese název Láska jako zločin: kriminalizace homosexuálního jednání v subsaharské Africe, popisuje vzrůstající kriminalizaci „homosexuálních činů“ v Africe, kde v řadě států vlády usilují o zpřísnění dosavadních zákonů postihujících tyto činy nebo zavedení nových, často drakonický trestů včetně trestu smrti.

„Tyto útoky, jimž často padají za oběti lidské životy, musí skončit. Nikdo nesmí být vystaven bití ani zabit jen kvůli tomu, kdo je přitahuje nebo s kým navazují intimní vztahy,“ říká Widney Brown, ředitel Amnesty International pro mezinárodní právo a politiku.

Objevuje se příliš mnoho případů, kdy jsou tyto útoky proti jednotlivcům a skupinám lidí podněcovány politickými a náboženskými vůdci, kteří by měli své funkce využívat k boji proti diskriminaci a propagaci rovnosti práv.“

„Jsem lesbická matka svého syna. Miluji umění. S pomocí své partnerky ručně vyrábím podložky, které slouží jako zdroj mých příjmů,“ říká Mary, květen 2013. Mary pracuje jako dobrovolnice pro Minority Women in Action, organizaci pro práva LGBTI v Keni. Jedním z cílů organizace je zlepšovat pracovní kvalifikaci a sociální postavení LGBTI žen.
Homosexualita, často definovaná jako „nepřirozené tělesné jednání“ nebo „jednání proti řádu přírody“, je momentálně trestným činem v 38 zemích v subsaharské Africe.

Za posledních pět let byly přijaty nové zákony kriminalizující homosexuální jednání v Jižním Súdánu a Burundi. V Ugandě, Libérii a Nigérii jsou pak v parlamentech projednávány návrhy zákonů zpřísňující stávající tresty.

Zpráva Amnesty International popisuje současný stav příslušné legislativy v Africe, a to včetně neblahých dopadů, které má na Afričany identifikující se jako LGBTI. Lidé, se kterými Amnesty International hovořila, popisují každodenní nástrahy, kterým čelí ve své snaze přežít v prostředí diskriminace a výhrůžek. Dokument se zabývá konkrétními případy z Ugandy, Keni, Jižní Afriky a Kamerunu.

V Kamerunu jsou lidé běžně zatýkáni poté, co jsou úřady označeni jako gayové nebo lesby – k čemuž zpravidla dochází na základě jejich vzezření či domněnek, nikoliv důkazů. Jsou známy případy osob, které byly pro obvinění z homosexuálního jednání uvězněny až tři roky bez formálního obvinění a zahájení soudního řízení.

Bývalí vězni z Kamerunu popsali Amnesty International, jak byli po zadržení vystaveni bití a nuceni podstoupit invazivní zákroky jako nedobrovolné prohlídky konečníku.

Denis, gay aktivista, který pracuje jako editor pro Kenya Sexual and Gender Minorities News Services, Identity Kenya. „Často se objevuji v médiích a obdržel jsem nespočet výhrůžek smrti přes email, telefon i Facebook.“
I v zemích, ve kterých zákony kriminalizující homosexualitu nejsou uplatňovány, mohou tyto normy sloužit jako prostředek nátlaku, zejména vydírání, ze strany policistů i běžných lidí.

V Keni Amnesty International mluvila s lidmi popisujícími praxi, kdy jim policie vyhrožuje zatčením na základě trestních norem namířených proti homosexuálům s cílem obdržet úplatek. Stejně tak vyděrači zneužívají existence těchto zákonů a žádají od lidí peníze nebo jiné plnění za to, že neodhalí skutečné či dokonce smyšlené informace o jejich osobním životě před médii, policií nebo veřejností.

Widney Brown dodává: „Již samotná existence zákonů trestajících vztahy homosexuálů, ať už jsou uplatňované, nebo nikoliv, vysílá lesbám, gayům, bisexuálům a transsexuálům zhoubnou zprávu o tom, že jsou kriminálníci a nemají nárok na žádná práva.“

„Tyto zvrácené zákony musí být zrušeny a lidská práva všech Afričanů musí začít být dodržována.“

Politický i náboženský odpor proti právům lidí s menšinovou sexuální identitou či orientací je stále viditelnější a hlasitější. V některých afrických zemích zneužívají političtí vůdci otázky sexuální orientace k odvedení pozornosti od dalších lidskoprávních témat. V těchto zemích je totiž zpravidla na denním pořádku diskriminace a násilí namířené proti ženám stejně jako korupce a ovlivňování médií.

Komunita LGBTI v Ugandě stále čelí návrhu antihomosexuálního zákona, který se těší široké pozornosti. V tamním parlamentu byl zákon předložen od roku 2009 již několikrát, a to zpravidla v obdobích zvýšených nepokojů zapříčiněných vysokými cenami jídla a pohonných hmot. Účelem legislativního návrhu je uvalit trest smrti na „pohoršující“ homosexualitu a dále kriminalizovat jednání každého, kdo neohlásí porušování rozsáhlých ustanovení tohoto zákona.

Státní i náboženští představitelé často označují „homosexuální jednání“ za něco, co do Afriky proniklo ze západu navzdory africké kultuře. Je však třeba připomenout, že většina zákonů kriminalizujících homosexualitu je přímým pozůstatkem kolonialismu. Pravicové organizace ze západních zemí, jako jsou Spojené státy, navíc poskytují finanční podporu k šíření homofobie v Africe.

Také média v mnoha případech přispívají k rozdmýchávání nenávisti vůči lidem, kteří se nepodřizují heterosexuálním normám, čímž často uvádějí do nebezpečí konkrétní osoby. Na titulní stránce ugandského časopisu Rolling Stone byla v roce 2010 otištěna fotografie aktivisty hnutí LGBTI Davida Kata pod titulkem „Ať visí“. Kato byl zavražděn ve svém domově jen o měsíc později.

George, bývalý model a vedoucí hnutí LGBTI Out in Kenya v centru Nairobi v Keni. „Lidé mě popisují jako tichého mladíka, ale o své sexuální orientaci často hovořím a nestydím se za ni,“ říká George, květen 2013.
V Jižní Africe Amnesty International zdokumentovala dlouhodobě vysoké počty znásilnění a vražd, jejichž oběťmi jsou lidé identifikující se jako LGBTI, přestože v Jihoafrické republice homosexualita kriminalizována není a země se chlubí jednou z nejmodernějších ústav na světě, která obsahuje i záruky práv pro osoby s menšinovou sexuální identitou či orientací.

Mezi červnem a listopadem roku 2012 bylo zavražděno nejméně sedm lidí (pět z nich lesby) v rámci násilí přímo souvisejícím se sexuální identitou či orientací obětí.

„Je nejvyšší čas, aby africké státy přestaly démonizovat jednotlivce kvůli jejich sexuální orientaci a identitě. Lidská práva jsou založena na důstojnosti a rovnosti pro všechny,“ říká Widney Brown.

„Se stále rostoucí tolerancí po celém světě musí i státy v Africe přestat ignorovat, že homofobie je fenomén popírající lidská práva jednotlivců, a uznat práva komunity LGBTI za neoddělitelnou součást boje za dodržování základní práv. Jejich posláním je lidi chránit, ne pronásledovat.“

Podobné příběhy

26.5.2016

Amnesty představuje svou strategii a výzkum týkající se otázek práv sexuálních pracovníků

Zároveň uveřejňuje čtyři tematické zprávy z výzkumů na Papuy Nové Guineji, v Hongkongu, Norsku a Argentině.


9.10.2015

Uprchlická krize: EU musí formálně varovat Maďarsko, dopouští se totiž porušování závazků a lidských práv

Maďarská vláda investovala více než 100 milionů eur do výstavby plotů na hranicích. Je to třikrát tolik, co vynaloží ročně na přijímání žadatelů o azyl.