Světový den boje proti trestu smrti - jak jsme daleko?

10. říjen je už deset let známý jako Světový den boje proti trestu smrti. Absolutní trest a jeho použití je jedním z hlavních témat, kterým se Amnesty International celosvětově věnuje. Jak se problematika vyvíjí a kam směřujeme?
Widney Brown, ředitel sekce Mezinárodního práva a politiky Amnesty International shrnuje, jakou cestu Amnesty v otázce trestu smrti už urazila a jaké výzvy na nás ještě čekají:

V posledním desetiletí jsme zaznamenali významný pokrok v cestě směrem ke světu, ve kterém už trest smrti není považovaný za legitimní formu trestu. Po velkém útoku na lidská práva 11. Září 2001 docela překvapivé.

Překvapivé, ale pravdivé. Od roku 2002 oficiálně zrušilo trest smrti 21 zemí. To znamená, že 140 států - z každého regionu, spojených s každým hlavním náboženstvím a fungujících na různých právních systémech – zrušilo zákonem nebo prakticky trest smrti. A to je více než 70% států světa.

Od roku 2003 zruší každý rok trest smrti průměrně dva státy. Naposledy to bylo Lotyšsko v lednu 2012.

Ale tahle bitva za zrušení trestu smrti je dlouhá a problémy přetrvávají.

Popravy nadále provádějí nejsilnější světové státy. Čína pomyslný žebříček poprav vede (jejich počet je však státním tajemstvím stejně jako např. v Somálsku) následovaná Íránem, Saúdskou Arábií, USA a Irákem.

Amnesty International je zvláště známá pro svou práci na jednotlivých případech odsouzených – lobbuje u vlád za prosazení zrušení nejpřísnějšího trestu nebo apeluje na úřady, aby udělovaly milosti lidem čekajícím na popravu v celách smrti.

Pokud máme obavy, že odsouzenému nebyl dopřán řádný spravedlivý proces, požadujeme nové řízení. A pokud existují důkazy o jeho faktické nevině, žádáme zrušení rozsudku. Tam, kde vlády trvají na zachování trestu smrti, snažíme se o to, aby alespoň snížily počet trestných činů, za které může být tento nejvyšší trest uložený. Například Čína zrušila trest smrti u 13 nenásilných trestných činů a zakázala jeho uložení i osobám starším 75 let. Na druhou stranu ho ale u některých jiných trestných činů nově povolila…

V Nigérii a Bangladéši narostl počet trestů smrti, které byly vágně definované jako rozsudky za terorismus.

Naším úkolem je také zevrubněji dokumentovat počet poprav dělníků – migrantů v zemích jako je Saudská Arábie a zaměřit tam své kampaně a úsilí.

Při odsouzení k trestu smrti taky už dlouhá léta hraje roli diskriminace. Takové případy musí být odhalovány a napadány.

Svými kampaněmi a dalšími aktivitami se také Amnesty snaží přesvědčit všechny státy, aby zrušily trest smrti u trestných činů, které odsouzení spáchali, když byli dětmi. Podobně brojíme také proti používání trestu smrti u lidí, kteří trpí mentální retardací nebo duševní nemocí.

Dalším faktorem, na který se Amnesty zaměřuje a na který upozorňuje, je nedostatek transparentnosti v některých případech. Je nezbytně nutné, aby v případě odsouzení člověka k trestu smrti byl tento rozsudek jasný, zdůvodněný a následoval po řádném, spravedlivém a transparentním procesu.

Jak už jsem řekl dříve, problematika trestu smrti není jednoduchá a čeká nás ještě spousta práce.

Na závěr připomínám jeden z nejmocnějších argumentů proti trestu smrti – možnost justičního omylu, kde je reálné riziko, že bude popraven nevinný člověk. Mýlit se je lidské a na zemi neexistuje soudní systém, který by neodrážel naše nedostatky.

Vzhledem k této možnosti a nevratné povaze trestu smrti by měl každý člověk dobře zvážit podporu trestu smrti a systému, který může vést k popravě nevinného. Koneckonců, představte si, že by to byl váš otec nebo sestra, vaše matka nebo váš syn…

Podobné příběhy

9.8.2016

Debata ČRo Plus o trestu smrti


7.4.2016

Česká televize o trestu smrti


18.12.2015

Mongolsko: Zrušení trestu smrti


6.4.2016

Trest smrti v roce 2015: Alarmující nárůst poprav znamená nejhorší čísla za posledních 25 let

Írán, Pákistán a Saúdská Arábie – jen 3 země zodpovědné za téměř 90% zdokumentovaných poprav.