Mezinárodní den žen: Pocta ženám Arabského jara

Jejich statečnost, síla a odhodlání při demonstracích a protestech je obdivuhodná. Symbolem Arabského jara by neměly být jen informační technologie, ale hlavně jednotlivci, kteří stojí na ulicích a vyjadřují svojí nespokojenost – nečekaně mnoho z nich jsou ženy. U příležitosti letošního mezinárodního dne žen jsme vybrali několik příběhů – každý jiný a z jiného koutu arabského světa: z Jemenu a Sýrie.

Jemen: Tawakkul Karmán – držitelka Nobelovy ceny míru za rok 2011

„Železná lady“ či „matka revoluce“, tak jí přezdívají v Jemenu. Tawakkul Karmán je rozhodná a silná žena, jejíž odvaha se stala inspirací pro mnoho žen a dívek po celém světě. V roce 2011 obdržela jako první žena arabského světa Nobelovu cenu míru.

Její život je stejně působivý jako její osobnost. Paní Karmán je bojovnice za svobodu, novinářka a politička – členka jemenské opoziční strany al-Isláh. Je také spoluzakladatelkou a hlavou skupiny „Ženy novinářky bez řetězů“ a v neposlední řadě držitelkou Nobelovy ceny za mír, kterou získala loni spolu s dalšími dvěma ženami za nenásilný boj za ženská práva.

V Jemenu se Tawakkul Karmán zapsala do veřejného povědomí jako bojovnice za svobodu tisku a rovnoprávnost žen. V roce 2004 před očima veřejnosti během konference odložila niqáb (závoj) a vyměnila jej za hidžáb (šátek), aby ukázala, že zahalení tváře je otázka kulturní tradice, nikoli islámu. V roce 2010 v rozhovoru pro noviny Yemen Times řekla: „Ženy by se měly přestat cítit jako součást tohoto problému a stát se součástí řešení. Byly jsme dlouho marginalizovány, a nyní je třeba, abychom zaujaly aktivní roli a nežádaly přitom o svolení.“

Tawakkul Karmán také upozornila na fakt, že mnoho jemenských dívek trpí podvýživou, aby chlapci byli dostatečně živeni, jakož i na vysokou negramotnost jemenských žen. Zasazovala se za schválení zákona zakazujícího sňatky dívek mladších 17 let. V této otázce se postavila většině členů strany al-Isláh, v níž patří k umírněnému křídlu.

Od roku 2007 paní Karmán organizovala pravidelné protesty. Po vypuknutí „Jasmínové revoluce“ v Tunisku ji okamžitě podpořila a postavila se do čela protestních akcí požadujících odstoupení prezidenta Saleha. V tomto úsilí ženy hrály, stejně jako v dalších zemích „arabského jara“, významnou roli. Odhaduje se, že v Jemenu tvořily 30 % protestujících.

Přestože část společnosti však její působení nepřijímá s povděkem a paní Karmán čelí výhružkám a útokům na svoji osobu, tyto pokusy jí nemohou zastavit. Poté co obdržela Nobelovu cenu, nabyl její hlas na síle i v mezinárodním měřítku.

Sýrie: Uprchlé ženy podávají svědectví o zažitém bezpráví, zatímco první dáma mlčí

Hlasy statečných žen volající po spravedlnosti a ukončení násilí zaznívají i ze Sýrie, země, v níž od března loňského roku, kdy propukly nepokoje, přišlo o život nejméně 6 000 lidí, z toho 200 žen a dívek. Režim vůči povětšinou pokojným demonstrantům v opozici zakročil tvrdě: tisíce lidí byly zatčeny, mnoho z nich je zadržováno na neznámém místě a hrozí jim mučení či špatné zacházení.

Obhájkyně lidských práv a práv žen, které stály v čele pokojných protestů žádajících reformy, byly nuceny vstoupit do ilegality či ze Sýrie uprchnout. Skupina žen, s nimiž zástupci Amnesty International hovořili v utečeneckých táborech v Jordánsku blízko syrských hranic, podala svědectví o tom, jak utíkaly z vesnice Tásil blízko města Dar’á na jihu země, kde protesty začaly. „Den předtím, než jsme uprchly, jsem se dívala z okna a uviděla, jak mezi statky kousek od vesnice pronásledují vojáci nějakého muže. Stříleli po něm, a byla jsem si jistá, že ho dostanou. Podívala jsem se pozorněji a najednou si uvědomila, že to je můj muž! Díky bohu se mu nakonec přesto podařilo utéct,“ řekla Amnesty International asi třiadvacetiletá matka, která byla v táboře se svým malým dítětem. Také ostatní ženy vzpomínaly na své manžely a bratry, kteří jsou rovněž na útěku a o kterých už po měsíce nemají žádné zprávy, a na ty, které zabili ostřelovači během nepokojů nebo je na útěku zastřelili příslušníci bezpečnostních složek. Tyto činy se děly i v přítomnosti dětí. Jedna třináctiletá svědkyně následkem prožitého otřesu ztratila řeč.

Žena, která by se k těmto činům a událostem vyjádřit mohla, však mlčí. První dáma Sýrie, Asma al-Assadová, dosud během nepokojů učinila velmi málo pro to, aby odsoudila tvrdé zásahy režimu, naopak vystoupila na veřejnosti na podporu svého muže, prezidenta Baššára al-Assada.

Takové počínání je v příkrém rozporu s dřívějšími prohlášeními první dámy, která je známa svou angažovaností v charitativní a sociální oblasti, včetně podpory práv žen.

Podobné příběhy

9.12.2015

„Islámský stát“: Fakta a čísla

Obchod se zbraněmi na území Iráku a Sýrie, fakta a čísla.


8.12.2015

Ozbrojení Islámského státu: důsledek desetiletí nezodpovědného obchodu se zbraněmi. I při exportu z Česka

V důsledku dlouhodobě neregulovaného toku zbraní do Iráku a místní laxní kontroly získala ozbrojená skupina, která sama sebe nazývá Islámským státem (IS), velké množství smrtícího arzenálu, se kterým v Iráku a Sýrii v masovém měřítku páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.


6.11.2015

Sýrie: Stát profituje ze zločinů proti lidskosti, násilná zmizení pohánějí černý trh

Amnesty se zaměřila na mrazivý počet desítek tisíců násilných zmizení, za nimiž v uplynulých čtyřech letech stojí syrská vláda.


25.9.2015

Sýrie: Obránce lidských práv Mazen Darwish byl osvobozen