Shell musí za katastrofu v Nigérii zaplatit nejméně miliardu dolarů

Amnesty International zveřejnila nové informace o úniku ropy na území Bodo v Africe, kritizuje i tamní vládu

Miliardu amerických dolarů požaduje Amnesty International (AI) a Centrum pro životní prostředí, lidská práva a rozvoj (CEHRD) po společnosti Shell. Peníze mají sloužit jako počáteční vklad do fondu na vyčištění území v okolí delty Nigeru v africké Nigérii, které v roce 2008 zničily obří ropné úniky právě z ropovodů firmy Shell. AI to dnes uvedla v nové výzkumné zprávě „Skutečná tragédie: chyby a prostoje při nápravě ropného znečištění v deltě Nigeru“

. Tři roky po tragédii v africkém Bodo v Ogonilandu, kdy z porouchaných ropovodů uniklo tisíce barelů ropy, které zničily životní prostředí a život místním obyvatelům, se nic nezměnilo. Společnost Shell navzdory slibům skvrny nevyčistila a neposkytla místním odpovídající náhrady. Ti ji proto na začátku roku 2011 zažalovali, na verdikt soudu se stále čeká.

„Firma Shell nezabránila šíření ropných skvrn včas a její nezájem o vyčištění území zničil život tisícům lidí v oblasti Bodo. Je to katastrofa, která se prostě neměla stát. Kvůli nečinnosti Shellu ale pokračuje dodnes,“ uvedl Aster van Kregten, výzkumník AI v Nigérii. „Je na čase, aby tato společnost, která vydělává miliardy, přiznala svou vinu, vyčistila skvrny a zaplatila za to,“ dodal.

Program životního prostředí při OSN nedávno zjistil, že míra znečištění je tak vysoká, že bude trvat vice než 25 let, aby se Ogoniland zotavil. OSN doporučilo zřídit Fond na regeneraci životního prostředí s počátečním vkladem 1miliardy amerických dolarů a s dalšími následnými vklady.

Firma Shell nedávno uveřejnila své zisky na období červenec – září 2011, které činily 7,2 miliard amerických dolarů. Při katastrofě v Africe přitom nabídla lidem jako kompenzaci 50 pytlů rýže, cukru a rajčat.

Současná situace v Bodo je stále alarmující. Na území Bodo zasáhla skvrna okolo 69 tisíc lidí, kteří ztratili možnost přirozené obživy formou zemědělství a rybolovu. Zničení rybolovu zvedlo ceny potravin a snížilo jejich dostupnost. Lidé mají nedostatek pitné vody a trpí řadou zdravotních problémů. Řada místních musí také dojíždět za prací do 50kilometrů vzdáleného hlavního města Port Harcourt.

AI kritizuje také nigerijské vládní agentury, včetně Ministerstva pro ropné zdroje, které selhávají při uplatňování zákonů. Nemají dostatečné kapacity, chybí jim nezávislost a často ropný průmysl spíše propagují, než kontrolují.

„Situace v regionu Bodo je příznačná pro celý naftařský průmysl v deltě Nigeru. Nigerijské úřady těžařské společnosti nekontrolují a ty mají svobodu dělat si, co se jim zlíbí. Je třeba ustavit nezávislý, důkladný a dobře financovaný kontrolní mechanismus. Jinak budou lidé dál trpět pod vládou naftařských společností,“ řekl Patrick Naagbanton, koordinátor Centra pro životní prostředí, lidská práva a rozvoj.

Podobné příběhy

26.5.2016

Amnesty představuje svou strategii a výzkum týkající se otázek práv sexuálních pracovníků

Zároveň uveřejňuje čtyři tematické zprávy z výzkumů na Papuy Nové Guineji, v Hongkongu, Norsku a Argentině.


26.1.2016

Dopis od předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky

Dne 14. ledna 2016 byla předsedovi vlády České republiky Bohuslavu Sobotkovi předána ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem naše petice, ve které více než devět tisíc podepsaných signatářů vyzývá Vládu ČR k bezodkladnému přijetí „Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“.


30.6.2015

USA: Rovnost v manželství je právo