ROK 2010: Lidská práva stála v České republice stranou zájmu

Amnesty International (AI) ve své Výroční zprávě o stavu lidských práv za rok 2010 poukázala na nedostatečný přístup ke vzdělávání pro romské žáky, extremismus a postavení migrantů v ČR.
Generální tajemník AI Salil Shetty představuje Výroční zprávu 2010
AI také kritizuje nezájem vlády o lidská práva. Jednoznačným signálem bylo oslabení agendy lidských práv, když vláda odvolala zmocněnce pro lidská práva a post nechala do konce roku neobsazen.

„Oblast lidských práv se dostala na samotný okraj politického zájmu a nepatří mezi priority politických elit,“ zhodnotila situaci Dáša van der Horst, ředitelka AI ČR.

V roce 2010 v ČR proběhlo hned několik procesů týkajících se násilí vůči Romům, pachatelé útoku ve Vítkově vyslechli vysoké tresty. V průběhu roku docházelo k veřejným projevům nenávisti namířeným zejména proti Romům. Pachatelé těchto činů však vždy nezůstali bez trestu. Vláda uspěla v boji proti extremismu, když dosáhla rozpuštění Dělnické strany, jejíž program podněcoval k nenávisti. „Klíčové je, že pachatelé několika rasově motivovaných trestných činů byli postaveni před spravedlnost,“ uvedla Dáša van der Horst, ředitelka AI ČR.

Neutěšená situace nastala v oblasti školství, Nová vláda mezi své priority nezařadila zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro romské žáky. Ti byli nadále ve velké míře vylučováni z hlavního vzdělávacího proudu a získávali nedostatečné vzdělání, což negativně ovlivňuje jejich šance na dobrou budoucnost. Vláda naopak pozastavila naplánované kroky, které měly situaci zlepšit. Zkomplikovala se také personální situace na Ministerstvu školství. Odešli z něj lidé, kteří pracovali na odstranění diskriminace ve vzdělávání.

„Velkým zklamáním je oblast vzdělávání. Ministr školství odložil kroky, které měly řešit problém diskriminace ve vzdělávání. Navíc se obklopuje lidmi, jejichž minulost vyvolává pochybnosti. To může mít dlouhodobý negativní dopad na celou společnost,“ uvedla Dáša van der Horst.

AI poukázala také postavení migrantů v ČR. Migranti, kteří přišli do ČR za prací, často zůstávali bez ochrany. Parlament navíc prodlužil maximální možnou dobu zadržení migrantů v detenčních zařízeních z 6 na 18 měsíců. „Detence by měla být až posledním a výjimečným řešením, nikoli běžně sloužit k zadržování lidí, kteří nespáchali trestný čin. Je třeba zajistit cesty, které umožní migrantům v ČR legálně pracovat,“ apelovala Dáša van der Horst.

Podobné příběhy

26.5.2016

Amnesty představuje svou strategii a výzkum týkající se otázek práv sexuálních pracovníků

Zároveň uveřejňuje čtyři tematické zprávy z výzkumů na Papuy Nové Guineji, v Hongkongu, Norsku a Argentině.