Chorvatsko pokulhává ve vyšetřování válečných zločinů, zvládá jich jen 18 ročně

Chorvatsko dosud neposkytlo zadostiučinění mnoha obětem války z let 1991-1995. Nedošlo k prošetření válečných zločinů a stíhání jejich pachatelů se nestalo prioritou. Celou situaci navíc komplikují zdržení, výhružky svědkům i obavy nad nedostatečnými standardy v Chorvatsku. S takovými informacemi dnes přišla mezinárodní organizace Amnesty International ve zprávě nazvané „Za zdí mlčenlivosti: vyšetřování válečných zločinů v Chorvatsku“.

The village of Sibenik
Zpráva AI dokumentuje nedostatečné a pomalé vyšetřování zločinů. Podle vládních statistik je v Chorvatsku každoročně uzavřeno v průměru 18 případů válečných zločinů. Dalších téměř 700 případů čeká na stíhání. Většina pachatelů tak dosud nebyla postavena před spravedlnost.

„Chorvatské úřady mají podporu mezinárodního společenství. I přes časté závazky chorvatských představitelů ukončit beztrestnost za válečné zločiny je nicméně pokrok v justici nedostatečný, přichází pomalu a navíc je selektivní,“ uvedla Nicola Duckworth, ředitelka Amnesty International pro Evropu a Střední Asii. „Problémy ve vyšetřování mohou být do velké míry způsobeny nedostatkem politické vůle napravit škody způsobené válkou,“ dodala Duckworth.

V chorvatském právu navíc nejsou oproti mezinárodnímu právu vymezeny jako zločiny například válečné zločiny sexuálního násilí či zločiny proti lidskosti. To umožňuje mnoha pachatelům beztrestnost.

Oběti v těchto procesech navíc často čelí zastrašování a výhružkám. Regionální soudy jim nejsou schopny poskytnout ochranu. Vyšetřování válečných zločinů se navíc nepřiměřeně často soustředí na chorvatské Srby, kteří byli v období let 2005-2005 obviněni v téměř 76 procentech všech případů. Dosud naopak nebyla vyšetřována obvinění proti některým vysokým armádním a politickým představitelům, ačkoli existuje množství informací naznačujících jejich provinění. Mezi tyto představitele patří například Vladimir Šeks, místopředseda chorvatského parlamentu, který je podezřelý z účasti na zločinech spáchaných v roce 1991 v Osijeku.

Amnesty International vyzvala chorvatské úřady, aby přijaly zákony, které budou definovat válečné zločiny. Dále je třeba vypracovat státní strategii prošetřování válečných zločinů. Výsledkem musí být spravedlivé stíhání všech osob podezřelých ze spáchání zločinů, a to včetně vysokých státních představitelů. Podle AI musí chorvatské úřady vyšetřovat pachatele válečných zločinů bez ohledu na jejich etnický původ nebo sociální postavení.

Podobné příběhy

10.11.2015

Případ policejního útoku na Hakana Yamana bez pokroku

Tým Amnesty International nedávno mluvil s Hakanem Yamanem. V jeho věci nenastal žádný pokrok. Vyšetřování není dosud uzavřeno a stíhání má být teprve zahájeno.


19.10.2015

Smrt afghánského migranta na bulharských hranicích

Bulharsko musí zajistit nezávislé a nestranné vyšetření smrti afghánského žadatele o azyl zastřeleného na bulharsko-turecké hranici.


19.10.2015

Smrt afghánského migranta na bulharských hranicích

Bulharsko musí zajistit nezávislé a nestranné vyšetření smrti afghánského žadatele o azyl zastřeleného na bulharsko-turecké hranici.


16.1.2016

Turecko: Uvěznění akademiků znamená zesílení tlaku na svobodu projevu.

V Turecku došlo k uvěznění několika akademiků za podepsání mírové petice.