The Invisibles: tajná pouť Mexikem a její neviditelné oběti

Každým rokem se na území Mexika ocitají desítky tisíc migrantů mířících z Latinské Ameriky k hranicím USA, kde hledají lepší život, práci a hlavně možnost, jak utéct z chudoby a finančně pomoci svým rodinám. Jejich odhodlání a víra v americký sen je vede k podstoupení jedné z nejnebezpečnějších cest na celém světě. Podívejte se na jedinečné filmy, které ve spolupráci s Amnesty International natočil také Gael García Bernal.

Osobní věci patřící jednomu z migrantů v táboře Ciudad Ixtepec, Mexiko 2010.
Osobní věci patřící jednomu z migrantů v táboře Ciudad Ixtepec, Mexiko 2010.
Cyklus filmů s příhodným názvem "Skrytá pouť napříč Mexikem: Neviditelní“ (A Hidden Journey Across Mexico: The Invisibles) nabízí emotivní, leč realistický, pohled do světa migrantů. Série čtyři krátkých dokumentárních filmů je součástí širší kampaně Amnesty International, která odstartovala letos v dubnu. Svou premiéru mají Neviditelní
9. listopadu
, k vidění budou i na naších webových stránkách,malou ochutnávku najdete zde: http://www.youtube.com/watch?v=kEWF9kEkJ5c">http://www.youtube.com/watch?v=kEWF9kEkJ5c.

Na cestě
Na svojí cestě se migranti téměř nevyhnutelně ocitají v ilegalitě, neboť většina z nich přechází hranice států bez potřebných povolení. Stávají se tak pro úřady neviditelnými poutníky, a tím také velmi snadnou obětí pro překupníky, obchodníky s bílým masem i terčem mnoha jiných útoků. Více než devět z každých 10 migrantů pochází ze států Střední Ameriky, ze Salvádoru, Hondurasu, Nikaraguy či Guatemaly.

V největší míře se to děje právě v Mexiku, kde migrantům čekajícím na šanci přejít hranice do USA často hrozí nejrůznější formy zneužívání. Mnozí končí v rukách zločineckých skupin a mizí beze stopy, jiní čelí diskriminaci, ženy navíc často sexuálnímu násilí. Některé lidskoprávní organizace monitorující situaci odhadují, že tuto zkušenost na své cestě prožije až šest z deseti žen a dívek. Což se promítlo i do názvu jednoho z avizovaných krátkých filmů (Six Out of Ten), v němž Gael Garcia Bernal hovoří se třemi ženami z Hondurasu, které tuto riskantní cestu podstupují.

Co dělat?
Daný stav zapříčiňuje jen nepatrná šance, že se migranti dovolají spravedlnosti. Trestní oznámení podaná migranty bývají jen zřídka skutečně vyšetřována. Naopak je mnohem pravděpodobnější, že se migrant oznámením prozradí a skončí ve vazbě předtím, než bude vyhoštěn ze země. Právě strach z deportace je hlavním důvodem, proč většina migrantů žádný útok neoznámí.

Ve velmi těžké situaci se však v Mexiku ocitají nejenom samotní migranti, ale rovněž jedinci a organizace, jež jim nabízejí asistenci. Ti totiž hrají klíčovou roli v ochraně migrantů a zaznamenávání trestných činů, které jsou na nich páchány. Pro svoji práci se tak často stávají terčem útoků ilegálních organizovaných skupin, kterým jejich činnost zatím jako jediní významněji komplikují.

Vláda: hodláme jednat, ale koordinace chybí
Mexická vláda se nedávno zavázala, že s tímto neutěšeným stavem skoncuje a začne jednat ve prospěch práv všech migrantů na svém území. V této souvislosti již přijala několik vítaných opatření, která se týkala například zlepšení ochrany dětí bez doprovodu. Stále však chybí koordinované institucionální zabezpečení, jež by vedlo k efektivní ochraně migrantů a vyšetřování všech trestných činů páchaných na migrantech.