Irák: mučení vězňů je na denním pořádku

Desetitisícům zadržovaných Iráčanů hrozí mučení nebo jiné špatné zacházení. Jedná se o vězně, kteří jsou bez soudního procesu či obvinění drženi v iráckých věznicích. Velká část z nich byla v červenci 2010 americkou stranou předána pod správu Iráku. S touto informací dnes přišla organizace Amnesty International.

Zpráva nazvaná Nový pořádek, staré zločiny: nezákonná zadržování a mučení v Iráku poukazuje na bezpráví, k němuž v Iráku beztrestně dochází. Jedná se například o tisíce náhodných zadržení bez soudního procesu, někdy až na několik let, těžké ubližování na zdraví, tajná uvěznění za účelem přiznání nebo nucená zmizení.

Ilustrační foto: věznice Abú Ghrajb v Bagdádu.
Ilustrační foto: věznice Abú Ghrajb v Bagdádu.
„Irácké bezpečností síly jsou zodpovědné za systematické porušování práv zadržených osob. Zločinů se dopouští v jistotě naprosté beztrestnosti,“ uvedl ředitel Amnesty International pro oblast Středního východu Malcom Smart. „Americké bezpečnostní složky, které nemají příliš dobrou reputaci co se zacházení s vězni týče, nedávno předaly tisíce zadržených lidí po iráckou správu, z jejíž strany jim hrozí násilí a zneužívání. Zřekly se přitom jakékoli odpovědnosti za jejich lidská práva,“ dodal Smart.

V Iráku je podle odhadů Amnesty International zadržováno okolo 30 000 lidí bez řádného soudu (přesná čísla Irák odmítá sdělit), přibližně 10 000 z nich bylo při ukončení činnosti amerických bojových jednotek předáno iráckému velení.

AI zjistila, že několik vězňů pod iráckým poručnictvím zemřelo následkem mučení či použití speciálních vyšetřovacích metod. Příbuzní často netuší, kde jsou jejich blízcí uvězněni a zda vůbec žijí.

Mučení je v Iráku rozšířenou metodou výslechu a slouží především k získání doznání. Mezi používané metody patří hlavně bití kabely či hadicemi, věšení za končetiny a jejich lámání, elektrické šoky či trhání nehtů. Výjimkou není ani psychologický nátlak v podobě hrozby znásilnění. V mnoha případech se jedná o dopředu nachystanou akci, kdy jsou vězni zavázány oči a je donucen k podpisu dokumentu, který ani nečetl. Stovky takto usvědčených lidí bylo odsouzeno k trestům smrti a některé popravy byly již vykonány.

K dnešnímu dni jsou v Iráku navzdory soudním příkazům i Zákonu o amnestii z roku 2008 nespravedlivě zadržovány tisíce lidí. Ve věznicích spravovaných americkou stranou zůstává nadále pouze okolo 200 osob.

„Irácké autority musí zajistit dodržování mezinárodních závazků a zastavit mučení a další tvrdé zneužívání vězňů, k němuž dnes v zemi dochází,“ apeluje Malcom Smart. „Je také třeba propustit dlouho zadržované a neobviněné vězně nebo jim zajistit spravedlivý soud dle mezinárodních standardů,“ dodal.

Případy
V únoru 2010 zemřel ve vězení na následky vnitřního krvácení bývalý člen Iráckých speciálních sil Rijád Mohammed Saleh al – Uqaibi (54), otec několika dětí. Zranění byla výsledkem krutého výslechu a opakovaného násilí, kterému byl vystaven. Zatčen byl v září 2009 a následně byl převezen do utajované věznice na starém bagdádském letišti. Jeho rodina dostala jeho tělo o několik měsíců později s vysvětlením, že zemřel na selhání srdce.

Karim (55, pseudonym) je bývalý zaměstnanec univerzity v Mosulu a otec pěti dětí. 30. září 2009 byl zadržen iráckými bezpečnostními složkami (policejní antiteroristickou jednotkou). Své zadržení popsal následujícími slovy: „Na hlavu nám nasadili plastové pytlíky a do intimních částí těla mi pouštěli elektrické šoky. Často jsme také hodiny zůstávali zavěšeni za kovové háky a nemohli jsme se nohama postavit na zem. Vůbec nejhorší je ale dušení plastovými pytlíky. Netrvá to víc než 5 nebo 10 vteřin a začne vám docházet dech. Pak jim hned rádi podepíšete cokoli vám dají a přiznáte se k čemukoli.“

Podobné příběhy

17.7.2016

Reakce Amnesty na Chilcotův report

Salil Shetty komentuje zjištění britské komise o (ne)oprávněnosti britského zásahu v Iráku v roce 2003.