Ruská federace

Lidskoprávní situace v Rusku se za poslední měsíce roku 2016 výrazně zhoršila. Rusové kritizující tamní režim na sociálních sítích jsou odsuzováni i k několikaletému vězení. Své tresty si pak odpykávají v krutých podmínkách. V dubnu vydal Ústavní soud Ruské federace zlomový rozsudek, který rozhodl, že se Rusko nebude řídit rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva.

Svoboda projevu i shromažďování jsou i nadále v Rusku přísně omezeny. Autority dominují tisku i médiím a dále rozvíjí svou kontrolu nad internetem. Neziskové organizace čelí perzekuci a odvetám podle zákona o takzvaných zahraničních agentech – foreign agents law, zatímco jejich přístup k zahraničním dotacím byl nadále omezen novým zákonem, který zakazuje „nechtěné organizace“. Zvyšuje se počet jedinců zatčených a obviněných za kritiku národních zákonů a za veřejné prezentování či vlastnictví materiálů považovaných za extremistické či jinak nezákonné podle nejasných národních bezpečnostních předpisů. Čtyři lidé čelí obžalobě podle zákona z roku 2014, podle kterého opakované porušení zákona o veřejném shromažďování  je kriminálním činem. Několik pozoruhodných případů odhalilo vážné nedostatky v justičním systému; nový zákon dal Ústavnímu soudu autoritu zrušit ustanovení Evropského soudu lidských práv. Uprchlíci čelili několika překážkám bránícím před přístupem k mezinárodní ochraně. Vážná porušení lidských práv pokračovala na severním Kavkazu, zatímco obhájci lidských práv podávající hlášení z této oblasti čelili pronásledování.

Zdroj: Výroční zpráva AI za rok 2015-16


PROFIL

V kontextu narůstající mezinárodni izolace Ruska a jeho rostoucích ekonomických problémů se úřady snažily utvrdit veřejné mínění týkající se jednoty a vlastenectví, tradičních hodnot a obav z údajných nepřátel Ruska z vnějška i vnitřku. Průzkumy veřejného mínění ukazovaly konsistentní vysokou úroveň podpory pro prezidenta Putina. Kritici vlády byli v médiích označeni za anti-patrioty a nepřátelé ruského státu – občas byli i napadeni. 27. února byl blízko Kremlu zastřelen Boris Nemtsov, jeden z nejprominentnějších ruských opozičních aktivistů. Truchlící byli na místě jeho smrti obtěžováni městskými autoritami a provládními podpůrci.

Vláda i nadále zamítá přibývající důkazy zapojení ruské armády na Ukrajině, zatímco prezident Putin v květnu nařídil, že ztráty vojáků během speciálních operací v době míru budou státním tajemstvím.

Autority odhadly, že do listopadu se zapojilo do Islámského státu v Sýrii a Iráku 2,700 ruských občanů, většina z nich ze severního Kavkazu. Nezávislí odborníci udávali ještě vyšší odhady.

30. září zahájilo Rusko letecké údery v Sýrii, oficiálně zaměřené na Islámský stát. Přesto ale často útočili i na další skupiny v opozici k režimu Syrského prezidenta Bashara al-Assada. Rusko odmítá nahlášené civilní oběti. 24. listopadu sestřelilo Turecko ruskou vojenskou stíhačku za údajné proniknutí do tureckého leteckého prostoru, což spustilo vzájemné rekriminace a zmrazení diplomatických vztahů mezi těmito dvěma zeměmi.

SVOBODA PROJEVU

Svoboda médií zůstala přísně omezená kvůli přímé státní kontrole a cenzuře. Redakční mandáty většiny medií věrně reprodukují oficiální pozice s ohledem na hlavní domácí i mezinárodní události.

Autority rozšířily kontrolu nad internetem. Tisíce webových stránek bylo zablokovaných internetovými providery na rozkaz regulátora medií Roskomnadzor. Mezi těmi, na které bylo zamířeno za porušení svobody projevy patří politické satiry, informace zveřejněné lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersex aktivisty, informace o veřejných protestech a náboženské texty. Malý, ale rostoucí počet lidí čelilo stíhání v trestní věci za publikování online, převážně na bázi proti-extremistické legislativy; z nich většina čelila pokutám.

Yekaterina Vologyheninova, prodavačka z Jekatěrinburgu, byla předvolána k soudu 27. října za zveřejnění satirických materiálů na sociální média v roce 2014, kritizující Ruskou anexi Krymu a vojenské zapojení Ruska na východní Ukrajině. Údajný důvod obžaloby byl, že vyvolávala násilí a propagovala nenávist k ruským vládním úředníkům, ruským dobrovolníkům bojujícím na východní Ukrajině a k specifické etnické skupině Rusů. Její soud pokračoval ještě na konci roku.  

Obtěžování nezávislých médií a zpravodajů také pokračovalo. Předchozí epizody násilí proti nezávislým žurnalistům byly jen ve vzácných případech řádně vyšetřeny. Dva muži byli zatčeni v souvislosti s bitím žurnalisty Olega Kašina v listopadu 2010, a třetina byla zařazena na seznam hledaných. Jeden z podezřelých tvrdil, že měl důkazy, že bití bylo nařízeno guvernérem regionu Pskov a souviselo s Kašinovým podezřením, ale autority zamítly obvinění dále vyšetřovat.

Elena Milašina, zpravodajka z nezávislých novin Novaya Gazeta, podala zprávu o 17ti leté čečenské dívce, která byla nucena se vdát za vyššího policistu třikrát tak starého jako byla ona a údajně už ženatého. Událost byla široce zveřejněna a způsobila veřejnou bouři hněvu.  Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ale policistu veřejně podporoval, a obvinil Milašinu z lhaní a zaplétávání se  do osobních životů čečenských lidí. 19. května zveřejnil online zpravodajský portál Grozny-Inform, vlastněný čečenskou vládou, článek obsahující lehce zastřené výhružky smrti Milašinové.

Výrazné omezení svobody projevu se rozšířilo dále než sahá oblast žurnalistů a blogerů. Natalya Šarina, ředitelka státní Knihovny Ukrajinské literatury v Moskvě, byla zatčena 28. října na základě extremistických obvinění. Vyšetřovatelé tvrdili, že díla ukrajinského nacionalisty Dmitrya Korčinského byla nalezena v knihovně mezi materiály, které ještě nebyly zařazeny do evidence. Byla držena na policejní stanici bez postele, jídla a pití až do 30. října, od kdy je v domácím vězení a očekává možná obvinění.

15. září byl Rafis Kašapov, aktivista z Nabereyhnze Chelny v Tatarstánu, obviněn z vyvolávání mezietnické nenávisti a za ohrožování teritoriální integrity Ruské federace a byl odsouzen ke třem letem ve vězení. Kašapov byl ve vazbě od 28. prosince 2014 v souvislosti s publikací na sociálních sítích kritizujících ruskou roli v konfliktu na východní Ukrajině a za přístup ke krymským Tatarům na Ruskem okupovaném Krymu.

10.  listopadu usoudil Kirsanovski krajský soud o propuštění environmentalisty Yevgenya Vitiška. Odseděl si přes půl svého rozsudku po jeho odsouzení na bázi zinscenovaných obvinění během příprav na zimní olympijské hry v Soči.  Nicméně 20. listopadu, den než měl rozsudek soudu nabýt platnost, rozhodl žalobce proti rozhodnutí. Vitiško byl propuštěn 22. prosince po soudním slyšení.

 SVOBODA SHROMAŽĎOVÁNÍ

Svoboda shromažďování zůstala i nadále vážně omezena. Protesty se konaly jen zřídka - jejich počet se zmenšil po omezení zavedených v předchozích letech.  Organizátorům bylo často zamítnuto povolení konat pouliční manifestace, anebo jim bylo povoleno pouze konat akce mimo centrální lokace. Ti, kteří porušili zákaz či pravidla byli trestáni pokutami a zadržením.

„Monstrace“, každoroční satirická pouliční událost na Novosibirsku utahující si z pompéznosti prvomájového pochodu, byla zakázána poprvé od roku 2005. Její organizátor, Artem Loskutov, byl zadržen a odsouzen k 10ti dnům ve vězení za porušení zákona o shromažďování poté, co se i s dalšími ‘monstrátory’ zapojil do oficiálního prvomájového pochodu.

Poprvé byl zatčen klidný pouliční demonstrant podle zákona z roku 2014, který kriminalizuje opakovanou účast v neautorizovaných shromážděních.

7. prosince odsoudil moskevský soud Ildara Dadina na tři roky ve vězení za jeho opakovanou účast v podobných shromážděních mezi srpnem a prosincem 2014. Byl v domácím vězení od 30. ledna po ukončení 15ti denní vazby za účast v poklidném protestu v  Moskvě proti politicky motivovanému odsouzení Olega Navalného, bratra proti-korupčního aktivisty a opozičního vůdce Alexe Navalhého.

Mark Galperin a Irina Kalmykova jsou další dva poklidní demonstranti, kteří čelili trestnímu řízení podle stejného zákona na konci roku.

Vězni svědomí Stepan Zimin, Aleksei Polikhovich a Denis Lutskevich, kteří byli zadrženi v roce 2012 v souvislosti s protesty na Bolotnayském náměstí, byli propuštěni v průběhu roku podle délky svých vězeňských rozsudků.  Sergey Krivov, další vězeň svědomí, zůstal i nadále ve vězení. Autority zahájily kriminální řízení proti minimálně dalším dvěma jedincům v souvislosti s Bolotnajskými protesty.

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ

Svoboda sdružování byla i nadále omezena. Na konci roku obsahoval registr Ministerstva Spravedlnosti 111 neziskových organizací považovaných za zahraniční agenty. Konsekvencí je povinnost těchto organizací použít toto stigmatizující označení na všech svých publikacích a dodržovat onerózní  požadavky při podávání zpráv. Neziskové organizace odmítající dodržovat tyto požadavky čelily těžkým pokutám.  Ani jedné organizaci se nepodařilo se úspěšně odvolat proti jejich zařazení do tohoto registru  před soudem, a 7 z nich bylo vyřazeno až poté, co se vzdaly veškerého zahraničního financování. Dalších 14 zařazených organizací raději ukončilo činnost. 

V září  bylo Pamětné Centrum lidských práv (HRC) pokutováno Rub 600,000 (US$8,800) poté, co jeho sesterská organizace, Pamětné Historické a Vzdělávací centrum – která na registru nebyla – neoznačila své publikace označením zahraniční agent. HRC před soudem při odvolání neuspělo.  Po regulérní inspekci HRC v listopadu vyhodnotilo Ministerstvo spravedlnosti, že kritika vyjádřena některými jeho členy ohledně Bolotnayského náměstí a ruských postupů na Ukrajině porušuje základy konstitučního systému a rovná se výzvě ke svržení současné vlády a změny politického režimu. Ministerstvo podalo své nálezy žalobci pro další vyšetření.

V květnu prošel zákon, který autorizuje žalobce k označení kterékoli zahraniční organizace za nežádoucí na bázi ohrožení konstitučního pořádku, obrany a státní bezpečnosti. S okamžitou platností je na základě tohoto zákona prezence či aktivita takto označené organizace nezákonná.  V červnu byla americká organizace National Endownment for Democracy deklarována za nežádoucí. Tři další dárcovské organizace – Open Society Foundation, Open Society Institute Assistance Foundation a US Russia Foundation for Economic Advancement and the Rule of Law, byly takto označeny v listopadu a prosinci.

PRÁVA LESEB, GAYŮ, BISEXUÁLŮ, TRANSGENDERŮ A INTESEXUALŮ

LGBTI aktivisté nadále operovali za extrémně nevlídných podmínek. Diskriminace proti jednotlivcům z komunity LGBTI byla široce reportována.

25. března rozhodl soud v Petrohradě o zablokování online komunity Children-404, založenou žurnalistkou Elenou Klimovou na podporu LGBTI mládeže. V červenci pokutoval soud v Nizhny Tagil v regionu Sverdlovsk Rub 50,000 (US$830) za propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými. 2. října ale rozhodl petrohradský soud o odblokování webových stránek.

Autority i nadále porušovali práva LGBTI jedinců k poklidnému shromažďování. V květnu se pokusil LGBTI aktivista Nikolay Alekseev uspořádat neautorizovaný Pride pochod v Moskvě. Výsledkem byly střety s anti-LGBTI demonstranty a 10ti denní zadržení pro tři LGBTI aktivisty, včetně Nikolaye Alekseeva. V Petrohradě se podařilo LGBTI aktivistům uspořádat několik veřejných aktivit bez zásahů policie.

JUSTIČNÍ SYSTÉM

Několik široce sledovaných soudních procesů odhalilo zakořeněné a rozšířené nedostatky v ruském kriminálním justičním systému, včetně neadekvátního použití zbraní, mučení a dalších metod při výslechu. Dalšími příklady jsou vymáhání důkazů prostřednictvím mučení, používání tajných svědků a odmítnutí práva na výběr vlastního advokáta. Méně jak 0.5% soudů skončilo zproštěním obžalovaného. 

Světlana Davydova byla jedním z rostoucího počtu případů údajné velezrady a špionství na základě neadekvátního posuzování přestupků zavedeného v roce 2012. Byla zatčena 21. ledna za telefonát na Ukrajinskou ambasádu před osmi měsíci, kde sdílela své podezření, že vojáci z jejího města Vyazma ve Smolenském regionu byli vysláni bojovat na východní Ukrajinu. Její státem ustavený advokát řekl médiím, že se přiznala ke všemu a odmítl odvolání k jejímu zadržení na bázi, že výslechy a rozruch v médiích způsobily zbytečné psychologické trauma jejím dětem. 1. února převzali její případ dva noví právníci. Stěžovala si, že její původní právník jí přesvědčil, aby přiznala vinu, aby se její rozsudek snížil z 20ti na 12 let. 3. února byla Světlana propuštěna a 13. března bylo na rozdíl od všech podobných případů její trestní řízení ukončeno.

V září byl zahájen soud s Naděždou Savčenko, občankou Ukrajiny a členkou Aidarského dobrovolnického batalionu. Byla obviněna z úmyslného míření zbraně se záměrem zabít dva ruské zpravodajce při konfliktu na Ukrajině v červnu 2014. Stála si za tím, že případ byl vykonstruovaný, a že svědectví proti ní, včetně od několika státních svědků, nebyla pravdivá. Její soud byl pronásledován škálou procedurálních chyb.

15. prosince podepsal prezident Putin nový zákon, podle kterého může Ústavní soud deklarovat Evropský soud lidských práv a rozhodnutí dalších mezinárodních soudů za neimplementovatelný, pokud bude porušovat ruskou konstituční nadřazenost.

PRÁVA UPRCHLÍKŮ A MIGRANTŮ 

Podle oficiálních údajů byl během prvních devíti měsíců poskytnut dočasný azyl 130,297 lidem, z nichž bylo 129,506 z Ukrajiny a dalších 482 ze Sýrie. Pouze 96 z 1,079 aplikací na trvalý uprchlický status bylo schváleno, a z toho žádný nebyl poskytnut Syrským občanům. Neziskové organizace hlásily mnoho bariér, včetně korupce a úmyslného poskytování falešných informací, které mělo odradit ty, kteří hledají mezinárodní ochranu od podání žádosti na dočasný či trvalý azyl.

Rodina šesti uprchlíků ze Sýrie se čtyřmi dětmi byla zadržena v mezinárodní tranzitní zóně na Šeremetyevském letišti v Moskvě přes dvěma měsíci. 10. září jim pohraniční hlídka zamítla vstup do země s odůvodněním, že neměli pravé cestovní doklady. 19. listopadu jim dal soud města Khimki pokutu Rub 10,000 (US$150) za pokus o vstup do země s falšovanými doklady. Následující den byli ale členové rodiny registrováni jako azylanti a úspěšně přemístěni do regionu Tyer za pomoci neziskové organizace Civic Assistance Committee.

Publikovaly se i pravidelné reportáže o násilném návratu jednotlivců do Uzbekistánu a dalších zemí střední Asie, kde čelili nebezpečí mučení a dalších narušení lidských práv.

SEVERNÍ KAVKAZ

Na severním Kavkazu bylo nahlášeno méně útoků ozbrojenými skupinami než v předchozích letech.

Soudní orgány i nadále spoléhají na bezpečností operace jako na preferovanou metodu v boji proti ozbrojeným skupinám. Jsou stále podezírány z nucených zmizení, nelegálního zadržování, mučení a dalšího zneužívání zadržených osob.

Reportáže o lidských právech v regionu se výrazně snížily kvůli vážnému omezení činnosti obhájců lidských práv a nezávislých reportérů, kteří regulérně čelili pronásledování, výhružkám a násilí ze strany autorit a provládních skupin.

3. června obklíčila v Čečenském hlavním městě Grozny kancelářskou budou lidskoprávní skupiny Joint Mobile Group agresivní skupina maskovaných mužů. Násilně vstoupili do kanceláře, kterou ničili a nutili zaměstnance budovu evakuovat. Do konce roka ještě stále nebyli identifikováni žádní podezřelí.

6. listopadu byla prohledána kancelář a rezidence zastánce lidských práv Megomeda Mutsolgova v Republice Ingushetia ozbrojenými pracovníky státní správy, kteří zabavili veškeré jeho dokumenty a IT zařízení. Podle Mutsolgova obsahoval příkaz k domovní prohlídce autorizaci na bázi jeho aktivit v zájmu USA, Gruzie, Ukrajiny a Syrské opozice.

Novinky

19.7.2016

PRISONEXIT

Nová kampaň české Amnesty od Havas Worldwide upozorňuje na další zhoršování stavu lidských práv v Ruské federaci. Zažijte pocit nespravedlivě vězněných na vlastní kůži!

16.5.2016

Odsouzení Jekatěriny Vologženinové potvrzeno

Odvolání Jekatěriny Vologženinové bylo 26. dubna 2016 zamítnuto a bude muset odpracovat 320 hodin "nápravné práce". Byla odsouzena za kritiku ruské anexe Krymu a zapojení Ruska do konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny na sociálních sítích.

4.5.2016

Jsme v jednom týmu

Amnesty International ČR startuje u příležitosti MS v hokeji kampaň za lidská práva v Rusku. Zaměřuje se na obránce lidských práv, svobodu slova a shromažďování.

3.5.2016

Rusko musí respektovat mezinárodní úmluvy, nikoli vzdorovat Evropskému soudu pro lidská práva

19. dubna Ústavní soud Ruské federace oznámil, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Anchugov a Gladkov v Rusku "nelze uskutečnit". Rozhodnutí je urážkou lidských práv a právního státu.

25.4.2016

Politicky motivovaná trestní stíhání demonstrantů z Blatného náměstí stále pokračují

Další zprávy

Úspěchy

25.5.2016

Výsledky kampaně Jsme v jednom týmu - i díky vám!

Desítky vzkazů, tisíce podpisů, zájem médií a především - viditelnost pro ruské ochránce lidských práv!