Výroční zpráva 2008 ( Amnesty International Česká republika )

Výroční zpráva – Stav lidských práv ve světě 2008

Potlačování protestů, umlčování opozice, útoky na obránce lidských práv, svévolné zatýkání a vyhánění lidí z domovů – zatímco se vrcholní světoví představitelé soustředí na záchranu skomírající ekonomiky, mimo jejich zorné pole propuká krize lidských práv. Výroční zpráva Amnesty International poukazuje na nejvážnější případy porušování lidských práv spáchané ve 157 zemích světa.

Lidská práva v ČR: Chybí ochrana před diskriminací a vzestupem extremismu

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International dnes vydala svou Výroční zprávu o stavu lidských práv. Přestože Česká republika na mezinárodní scéně buduje pověst obránce lidských práv, zpráva připomíná, že se úřady ani v loňském roce nedokázaly přihlásit k odpovědnosti za mezinárodní spravedlnost nebo přijmout zákon proti diskriminaci. Jako alarmující problém v roce 2008 v České republice vnímá Amnesty International nárůst slovních i fyzických útoků pravicově extremistických skupin, které jsou zaměřeny zejména vůči Romům, ale i dalším skupinám. „Viděli jsme, co rasismus v minulosti v Evropě způsobil. Máme odpovědnost řešit tento problém jako naprostou prioritu a nepřipustit, aby společnost na ochranu lidských práv rezignovala třeba v souvislosti s ekonomickými problémy,“ prohlásila Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.

Stáhnout Výroční zprávu o stavu lidských práv v ČR za rok 2008:
pdf (1,6 MB)

Lidská práva v ČR

Vzestup pravicového extremismu

Obránci lidských práv upozornili, že pro celou českou společnost představují stále vážnější hrozbu aktivity extrémně pravicových skupin. Ty vyvolávají narůstající atmosféru nepřátelství zejména vůči Romům. Část veřejnosti i její volení zástupci často přecházejí podobné incidenty nebezpečným mlčením. Někteří politici navíc využívají toto téma jako lacinou politickou kartu a téměř nezaznělo důrazné odsouzení z úst členů vlády. „Čeští politici, a zejména vláda musí rezolutně odsoudit veškeré projevy nenávisti a nesnášenlivosti, ať už je jejich terčem kdokoli,“ vyzvala Dáša van der Horst. Pravicoví extremisté se snažili šířit strach přímo v romských komunitách, například na litvínovském sídlišti Janov. Útoky extremistických skupin skončil i první takzvaný Duhový pochod v České republice, který měl podpořit toleranci k různorodosti sexuální orientace.

Ochrana před diskriminací

České republice chybí komplexní legislativa, která by poskytla pomoc obětem různých forem diskriminace a zajistila její monitoring. K přijetí antidiskriminačního zákona, který by zaručil rovné postavení všem bez ohledu na pohlaví, věk, etnický původ nebo sexuální orientaci, se Česká republika zavázala při vstupu do EU. „Ekonomická krize v Evropě přináší nezaměstnanost a podporuje nárůst xenofobie a diskriminace. V takové době je třeba zajistit ochranu pro jejich oběti," prohlásila Dáša van der Horst.

Postavení romské menšiny

Mnoho Romů žije ve vyloučených lokalitách v izolaci od zbytku společnosti a čelí překážkám v přístupu k odpovídajícímu bydlení, zaměstnání nebo lékařské péči. Přetrvává také nerovný přístup Romů ke vzdělání. Nepřiměřeně vysoké procento romských dětí se vzdělává v tzv. praktických školách, které jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Podle dostupných informací je tato diagnóza v případě romských žáků dlouhodobě nadužívána. Takové vzdělání neposkytuje dětem stejné šance na budoucí uplatnění jako absolventům běžné základní školy. Výzkum Evropského centra pro práva Romů potvrdil, že zrušení „zvláštních škol“, které byly ve skutečnosti jen přejmenovány na „praktické školy“, nepřineslo zlepšení.

Péče o duševně nemocné

Veřejný ochránce práv na základě systematických návštěv v psychiatrických léčebnách uvedl, že především na gerontopsychiatrických odděleních byla takzvaná síťová lůžka někdy používána trvale, tedy ne jako řešení akutního ohrožení, ale jako řešení dlouhodobé. Takové zacházení je podle Amnesty International kruté a nehumánní.

Mezinárodní spravedlnost

Česká republika zůstává i nadále poslední zemí Evropské unie, která nepodpořila činnost Mezinárodního trestního soudu. Ten usiluje o ukončení beztrestnosti pachatelů nejvážnějších zločinů. Smlouva schválená parlamentem čeká jen na podpis prezidenta Klause.

Dobré zprávy

Ministerstvo školství uznalo nedostatky ve školském systému, které především romské děti de facto vylučují z běžných základních škol. Učinilo také některé kroky, které by v budoucnu měly vést k jejich odstranění. V minulosti přitom ministerstvo trvalo na tom, že v této oblasti v České republice žádný problém neexistuje.

Výzkum veřejného mínění, který v listopadu 2008 provedla společnost Factum Invenio, ukázal, že naprostá většina obyvatel země považuje úsilí o dodržování lidských práv za důležité. Podněcování k nenávisti veřejně odmítli účastníci pochodu proti rasismu a xenofobii, který 10. prosince prošel Prahou.

Stav lidských práv ve světě 2008

Stáhnout Výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě za rok 2008:
www.thereport.amnesty.org

Vedle ekonomické krize propuká i krize lidských práv

Ekonomická krize dopadá na životy lidí po celém světě. Amnesty International dnes ve své Výroční zprávě o stavu lidských práv její důsledky přirovnala k časované bombě sociálních a ekonomických problémů a politické nestability.

„Pod povrchem ekonomické krize propuká krize lidských práv, ke které se roky schylovalo,“ uvedla Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International. „Ekonomické těžkosti odvádějí pozornost od otázek lidských práv. Prohlubují se dlouhodobé problémy a vznikají nové. Donedávna byla lidská práva porušována například ve jménu zajištění bezpečnosti, nyní se přidal i ekonomický růst.“

Nejistota, nerovnost a bezpráví

„Miliardy lidí čelí nejistotě, nerovnosti a bezpráví,“ prohlásila Irene Khan. „Krize lidských práv neznamená jen to, že nemohou například svobodně vyjadřovat své názory, denně se potýkají s nedostatkem potravin nebo pitné vody, diskriminací, xenofobií nebo rasismem, i to znamená bezpráví.“

„Vidíme sílící náznaky nepokojů a politického násilí. Hrozí, že ekonomická recese přinese politickou represi,“ komentovala Irene Khan tvrdé reakce vlád na protesty proti zhoršení situace v Tunisku, Egyptě a jiných zemích.

Prudký vzestup cen potravin měl za následek nárůst hladomorů a nemocí. V zemích jako Barma/Myanmar, Severní Korea a Zimbabwe vlády navíc zneužívají potravinovou krizi jako politickou zbraň. V řadě zemí byly brutálně potlačeny protesty kvůli nedostatku potravin. V souvislosti s úbytkem pracovních míst narůstala například v zemích Evropské unie netolerance vůči migrantům. Útokům extremistů byli v Evropě vystaveni i Romové, Židé a muslimové.

„Čína a Rusko jsou důkazem toho, že otevřené trhy nemusí vést k otevřeným společnostem,“ říká Irene Khan.

Na ekonomickou krizi reagovali světoví vůdci okamžitě, krize lidských práv hrozí už řadu let a svět její akutní nebezpečí přechází.

„V Gaze i Dárfúru, na východě Konžské demokratické republiky i na severu Srí Lanky si konflikty znovu vybíraly vysokou daň na lidských životech. Lhostejná reakce mezinárodního společenství je šokující.“

„Zatímco na boj se somálskými piráty se vynakládají obrovské prostředky, nikdo neprokázal vůli zastavit dodávky zbraní, které zabíjejí somálské civilisty. Vojenské akce v Afghánistánu a Pákistánu nabyly na intenzitě, ale humanitární dopady konfliktu zůstávají stranou zájmu,“ dodala Irene Khan.

Světoví představitelé musí podle Amnesty International stejně odhodlaně, jako investují do růstu ekonomiky, investovat i do ochrany lidských práv.

Fakta a čísla

v nejméně 81 zemích světa byla omezena svoboda projevu
27 zemí vrátilo uprchlíky do zemí, kde jim hrozí uvěznění, mučení nebo dokonce smrt
Vězni svědomí jsou zadržováni v nejméně 50 zemích světa
Ve 24 zemích byli lidé nedobrovolně vystěhováni ze svých domovů
V 55 zemích docházelo k mimosoudním popravám či nezákonnému zabití
V 78 zemích bylo zdokumentováno mučení nebo špatné zacházení
V 50 zemích byli lidé vystaveni nespravedlivým soudním procesům