Ázerbájdžán 2015

Přísná opatření zaměřená na občanská sdružení a perzekuce politického disentu pokračovaly. Lidskoprávní organizace zůstaly i nadále neschopny obnovit svou práci. Minimálně 18 vězňů svědomí zůstalo zadržených na konci roku. Odvety proti nezávislým žurnalistům a aktivistům pokračovaly jak v Ázerbájdžánu tak v zahraničí, zatímco rodinní příslušníci také čelili obtěžování a zadržení. Mezinárodním lidskoprávním pozorovatelům byl buď zakázán vstup do země, anebo byli vypovězeni. Zprávy o mučení a dalších způsobech zneužití přetrvávaly.

Zdroj: Výroční zpráva AI za rok 2015-16

PROFIL

Národní  měna ztratila třetinu na hodnotě vůči americkému dolaru poté, co vláda devalvovala měnu v důsledku klesající ceny ropy. Ekonomika zůstala významně závislá na ropě, důsledkem čehož došlo k prudkému zvýšení hladiny cen zvýšení a poklesu reálných příjmů.

V červnu se konaly v hlavním městě Baku první Evropské hry – významná sportovní událost, která měla za účel předvést Ázerbájdžán. Nicméně hry se prokázaly značně drahými a zároveň bylo reportováno, že vláda tlačila na místní podniky, aby událost finančně podpořily a snížily platy zaměstnancům veřejného sektoru.

Vládnoucí strana Nový Ázerbájdžán zažila pohodlnou výhru v parlamentu při volbách, které se konaly 1. listopadu. Hlavní opoziční strany bojkotovaly volby kvůli konstantnímu pronásledování ze strany autorit. Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) mezinárodního tělesa OSCE zrušila svou pozorovatelskou misi voleb kvůli omezením zavedeným vládou. V červenci přerušilo zastoupení OSCE v Baku svou činnost.

Mezinárodním pozorovatelům lidských práv byl zakázán vstup do země, anebo byli vypovězeni.  Zastupitelům Human Rights Watch a Amnesty International byl zakázán vstup a byli vykázáni při příjezdu na Evropské hry. Stejný přístup byl aplikován i vůči několika zahraničním novinářům. V září zrušila vláda návštěvu Ázerbájdžánu plánovanou Evropskou komisí poté, co vyzval Evropský parlament Ázerbájdžánskou vládu k propuštění uvězněných zastánců lidských práv. V říjnu odstoupila Evropská rada od kolektivní pracovní skupiny zaměřené na lidskoprávní problémy v Ázerbájdžánu na protest zhoršujících se lidskoprávních podmínek.

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ

Předním lidskoprávním nevládním organizacím nebylo umožněno pokračovat ve své práci kvůli zmrazenému majetku a stálému obtěžování, včetně trestního stíhání svých členů. Několik vůdců nevládních organizací zůstalo ve vězení, zatímco ostatní byli nuceni do exilu ze strachu z perzekuce.

Po deseti měsících strávených na švýcarské ambasádě vyhýbáním se před trestním řízení postaveném na vymyšlených obvinění bylo Eminu Huseynovu – zakladateli a představiteli Institutu svobody a bezpečí reportérů (IRFS), dovoleno opustit zemi 12. června pod podmínkou zbavení se občanství. Kancelář IRFS byla přepadena a uzavřena autoritami v roce 2014 a jeho online vysílací stanice Obyektiv TV zrušena.

VĚZNI SVĚDOMÍ

Nejméně 18 vládních kritiků, včetně prominentních zastánců lidských práv, zůstalo na konci roku ve vězení na bázi smyšlených obvinění.

Čtyři představitelé nevládních organizací byli odsouzeni k dlouhým vězeňským rozsudkům na nepravdivých obvinění ze zpronevěry, ilegálního podnikání, daňových úniků a zneužití autority. 16. dubna byl Rasul Jafarov, zakladatel Klubu lidských práv, odsouzen k šesti a půl rokům ve vězení. 22. dubna byl odsouzen i Intigam Aliyev, vůdce Spolku právního vzdělání, k sedmi a půl letům. 13. srpna byla Prezidentka Institutu pro mír a demokracii Leyla Yunus odsouzena k osmi a půl rokům, zatímco její manžel a kolega Aris Yunus k sedmi letům. Manželům byly dány podmínečné rozsudky po odvolání 9. prosince a oba byli propuštěni. Investigativní reportérka Khadija Ismayilova, která byla ve vazbě od roku 2014, byla 1. září odsouzena k sedmi a půl rokům vězení.

Vězni svědomí Bashir Suleymanli, spoluzakladatel Centra pro volební monitoring a demokratických studií, a opoziční aktivista Orkhan Eyyubzade byli propuštěni 18. března na milost prezidenta.

SVOBODA PROJEVU

Všechna mainstreamová média zůstala pod vládní kontrolou. Nezávislé zdroje čelily obtěžování a hrozbám uzavření. Nezávislí reportéři i nadále čelili hrozbám, obtěžování, výhružkám a násilí.

26. ledna byla v Baku napadena zástupkyně předsedy IRFS Gunay Ismayilova neznámým mužem na chodbě budovy, kde bydlí. Vyšetření incidentu nebylo ukončeno do konce roku.

V květnu rozhodlo Rádio Free Europe / Rádio Liberty uzavřít svou pobočku v Baku, která byla přepadena a prohledána autoritami v prosinci 2014, od kdy zůstala uzavřena.

8. srpna byl hrubě sbit žurnalista a předseda IRFS Rasim Aliyev skupinou mužů v Baku a zemřel v nemocnici den poté. Předtím podal zprávu, že mu bylo vyhrožováno na sociálních médiích v souvislosti s jeho Facebookovou publikací o známém fotbalistovi. Šest mužů bylo zatčených a obviněných v souvislosti s jeho smrtí.

16. září dopadla policie dva reportéry z  nezávislého online mediálního zdroje v ázerbájdžánštině, Meydan TV. Aytaj Ahmadova byla propuštěna po výslechu, ale Shirin Abbasov byl držen izolován v samovazbě a odsouzen k třiceti dnům  administrativního vězení za údajné vzdorování policii. Odseděl celý svůj rozsudek.

8. prosince byl zatčen Fuad Gahramanli, zástupce předsedy opoziční strany Populární fronta (Popular Front Party), v souvislosti s jeho publikacemi na Facebooku kritizující vládu a povzbuzující poklidný protest a vzdor. Byl dán do vyšetřovací vazby na tři měsíce jako podezřelý zločinec, obviněn z vyžadování svržení vlády a vyvolávání náboženské nenávisti.

ZADRŽENÍ PŘÍBUZNÝCH ŽURNALISTŮ

Příbuzní zaměstnanců mediálního sektoru, kteří pracují ze zahraničí a jsou kritici vlády, čelili obtěžování ze strany autorit. 13. února zadržela policie Elgize Sadigliho, bratra Turala Sadigliho – bloggera, který se zúčastnil pouličních protestů v Berlíně při návštěvě Německa prezidentem Ilhamem Aliyevem. Elgiz Sadigli byl dva měsíce ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění souvisejícími s drogami a posléze propuštěn díky mezinárodnímu pobouření.

V červnu se nechal slyšet exilovaný ředitel Meydan TV  a bývalý vězeň svědomí Emin Milli, že obdržel výhružky od autorit po jeho odmítavém zpravodajství Evropských her. 23. července byl zatčen jeho švagr Nayim Aghabayov, obviněn z drogově spojených aktivit a dán do vazby. Jeho bratranec, Polad Abdullayev, byl zatčen 27. července a propuštěn během pár dnů, poté co několik jeho příbuzných napsalo otevřený dopis o jejich neuznání práce Emina Milliho.

V červenci zatkla policie tři příbuzné Ganimata Zahida, exilovaného reportéra a bývalého vězně svědomí, který vede TV SAAT, vysílací program sídlící v Turecku a dostupný online. Jeho synovec a bratranci byli zatčeni 19. a 22. července za vzdorování před příkazy od policie, ale byli propuštěni poté, co v pořadí odsloužili 25 a 30 dnů administrativní vazby. 22. července byl zadržen a obviněn z vlastnictví drog další synovec.

13. října zadržela a vyšetřila policie Vakila a Rajiho Imanovs, bratry exilovaného šéfredaktora Meydan TV Gunela Movlud při dvou separátních přepadení na dvou odlišných místech na bázi obvinění souvisejících s drogami.

SVOBODA SHROMÁŽĎOVÁNÍ

Poklidným pouličním protestům zabránila policie násilím, anebo je alternativně úspěšně rozpustila.

22. srpna se sešlo několik stovek obyvatelů města Mingechevir za účelem protestovat proti úmrtí muže v policejní vyšetřovací vazbě. Byli ale násilně rozptýleni slzným plynem a zvukovými bombami. Zároveň byli honěni a sbiti policií ozbrojenou obušky.

MUČENÍ A DALŠÍ ZPŮSOBY ZNEUŽITÍ

Mučení a další způsoby zneužití byly i nadále beztrestně použity při absenci efektivních vyšetření a trestních řízení.

Vězeň svědomí Ilgar Mammadav řekl svému právníkovi, že 16. října byl sražen k zemi, nakopnut a praštěn dvěma vězeňskými strážníky a ředitelem, který ho varoval, že nevyjde z vězení živ. Jeho právník si všiml zranění a modřin na jeho hlavě i krku při návštěvě den poté.

Novinky

17.11.2017

Počet uprchlíků roste, koncem loňského roku jich na světě bylo 66 milionů

Přes deset milionů lidí bylo v minulém roce nuceno opustit své domovy. Vyplývá to z výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Bezmála třetina z nich odešla hledat azyl do zahraničí, ostatní zůstali vysídleni ve své domovině. Podle zprávy se tak momentálně z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv po světě pohybuje 65,6 milionů vysídlených lidí.

15.11.2017

Kauza kobalt: Největší firmy ignorují obvinění z využívání dětské práce v dodavatelských řetězcích

Průzkum mezi firmami v oboru elektroniky a automobilů ukazuje závažné slabiny v dodavatelských řetězcích kobaltových baterií. Apple se snaží, ale laťku nasazuje nízko. Microsoft, Lenovo a Renault vykazují nejnižší pokroky.

14.11.2017

Nevymýšlejte vietnamským dětem česká jména

Tran Thu Tra přišla do Československa v roce 1991. Je absolventkou pražské pedagogické fakulty, kde vystudovala aprobaci německý a anglický jazyk, a v současnosti pracuje ve výkonné pozici zahraniční korporace. Podle Tran Thu Tra je nesprávné předpokládat, že když děti s odlišným mateřským jazykem umějí velmi dobře česky, automaticky znají i český kulturní kontext. Taktéž upozorňuje, že se většina učitelů zaměřuje spíše na výuku předmětů než na vzdělávání dětí. "Bez změny orientace na dítě místo na obsah nejenže učitelé nepochopí potřeby majoritních dětí, ale ani dětí s odlišným mateřským jazykem," říká.

13.11.2017

Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.

10.11.2017

FIFA pod tlakem: musí řešit zneužívání v souvislosti s výstavbou pro MS ve fotbale

FIFA by měla okamžitě jednat o řadě kritických doporučení uvedených ve zprávě jejího Poradního výboru pro lidská práva.

Další zprávy

Úspěchy

27.10.2017
Žena bojující za práva všech čínských žen: @ Čína

Su Čchang-lan propuštěna!

Su Čchang-lan byla ve čtvrtek 26. 10 propuštěna z detenčního zařízení, kde byla tři roky držena.