Ředitel české Amnesty k dění na severovýchodě Sýrie.

Turecká vojenská ofenziva #Operace_Peace_Spring, která začala 9. října, pokračuje proti kurdským silám v několika částech severovýchodní Sýrie zejména prostřednictvím leteckých úderů a pozemních útoků. Cílem je vytvořit tzv. "bezpečnou zónu.“ Dne 13. října dosáhly syrské demokratické síly dohody se syrskou vládou o vyslání své armády na podporu tureckých útoků.

 

Civilní obyvatelstvo a oběti

 

Podle Úřadu pro Koordinaci Humanitárních Věcí z OSN žije v postižené oblasti odhadem 2,2 milionu lidí, z toho 1,3 milionu potřebuje humanitární pomoc. Ve vládou kontrolované oblasti ve městech Qamishli a Hassake je přibližně 450 000 lidí. Odhaduje se, že od 14. října bylo vysídleno 160 000 lidí a další tisíce byly v pohybu, včetně evakuovaných táborů uprchlíků (IDPs).

 

Útoky tureckých sil od zahájení vojenské operace vedly k desítkám, ne-li stovkám civilních úmrtí.

 

Kurdská zdravotnická správa v severovýchodní Sýrii uvádí, že od začátku útoku byly v Sýrii zabity stovky civilistů, včetně desítek dětí.

 

Podle tureckých orgánů zemřelo do 15. října v Turecku 18 civilistů a 150 bylo zraněno v důsledku útoků, které připisují kurdským silám v Sýrii.

 

Mimosoudní popravy a únosy

 

Amnesty International rovněž potvrdila výpovědi svědků, ověřila videozáznamy a zkontrolovala lékařskou zprávu, aby objasnila, jak Hevrin Khalafová, kurdská politička a generální tajemnice politické strany Budoucí Sýrie, byla 12. října přepadena a zavražděna. Přečtěte si více TADY.

 

Zhoršující se humanitární situace

 

Stovkám tisíc vysídlených osob hrozí, že nebude dostatek jídla, čisté vody ani léků. V uprchlických táborech (IDPs), jako je al-Hol, je populace zcela závislá na humanitární pomoci. Skupina 14 mezinárodních humanitárních organizací varovala už 10. října, že by útok mohl vést k zastavení pomoci obyvatelstvu a přispět k vážnému nedostatku vody.

 

Pokračující zásahy v Turecku

 

Ofenziva je provázena tvrdými zásahy proti disentu a cenzurou médií. Vyšetřování a zadržování probíhá pod hlavičkou antiteroristického zákona. Je přitom zaměřené proti těm, kteří kritizují vojenskou operaci.  Patří k nim členové kurdské levicové opoziční Lidově demokratické strany (HDP), poslanci parlamentu i novináři.

 

Proto Amnesty International požaduje:

 

1.      Všechny strany tohoto konfliktu musí dodržovat mezinárodní humanitární právo a chránit civilisty, a to i tím, že budou respektovat zákaz přímých útoků na civilisty a upustí od cíle nerozlišujících a nepřiměřených útoků. Dělostřelecké zbraně a minomety nesmějí být používány v blízkosti míst, kde se civilisté vyskytují.

 

2.      Všechny strany konfliktu musí umožnit civilistům, kteří si přejí uprchnout před bojem, bezpečnou cestu. Turecko musí zajistit, aby civilní uprchlíci z konfliktu mohli vstoupit do bezpečnějších oblastí, včetně překročení hranice do Turecka za účelem získání mezinárodní ochrany.

 

3.      V oblastech, nad kterými převzalo Turecko kontrolu, je odpovědné za jakákoli porušení, ke kterým došlo jeho silami nebo silami jeho milicí. Amnesty International již dříve dokumentovala turecké vojenské síly a pro-turecké ozbrojené skupiny v Sýrii, které prováděly závažná porušení mezinárodního humanitárního práva a porušování lidských práv, včetně nerozlišujících útoků, které zabily a zranily civilisty, násilná zmizení, mučení a rabování.

 

4.      Turecko musí zajistit, aby kritika operace nebo výzva k míru - prostřednictvím sociálních médií nebo jiných mírových prostředků - nebyla kriminalizována a aby nikdo, včetně novinářů, nebyl za účelem výkonu svých práv na svobodu projevu nebo na svobodu shromažďování vyšetřován ani trestně stíhán.

 

5.      Všechny strany konfliktu, včetně Turecka, pro-tureckých ozbrojených skupin, syrské vlády a kurdských sil, musí zajistit všem místním a mezinárodním humanitárním organizacím neomezený přístup ke všem civilistům včetně vysídlených osob, kteří potřebují humanitární a lékařskou pomoc.

Publikováno / Zveřejněno v/ dne:Zbraně pod kontrolou