Od voleb v dubnu 2019 a až donedávna izraelský premiér Netanjahu a jeho hlavní soupeř Benny Gantz nebyli schopni vytvořit řídící koalici, čímž ponechali izraelskou politiku v bezprecedentním patovém stavu. Čelíc možnosti 4. voleb po třech neúspěšných kolech se nakonec Netanjahu a Gantz  20. dubna shodli na dohodě o jednotě. Podle jejich dohody by izraelská vláda byla schopna formálně připojit všechna izraelská osídlení na okupovaném Západním břehu a v údolí Jordánu již od 1. července 2020. To je v souladu s tím, co bylo oznámeno v tristním „Obchodním ujednání století“, vydaném Trumpovou správou počátkem tohoto roku.

Připojení znamená, že oblasti, které jsou podle mezinárodního práva uznány jako okupované, by formálně byly podřízeny svrchovanosti Izraele. Mezinárodní právo je v této otázce velmi jasné: připojení je nezákonné. Historie nám bohužel ukázala, že to nebude stačit k tomu, aby to odradilo izraelskou vládu od pokračování ve svém plánu. V roce 1967 Izrael po šestidenní válce de facto připojil Východní Jeruzalém, než v roce 1980 připojení učinil oficiálním. Izrael také v roce 1981 připojil syrské Golanské výšiny. Od roku 1967 Izrael vybudoval stovky ilegálních osad napříč okupovaným Západním břehem Jordánu (včetně východního Jeruzaléma). Dnes na okupovaných palestinských územích (oPt) žije více než 620 000 izraelských osadníků v uzavřených městech spojených cestami pouze pro osadníky. Tato politika usazování civilistů na okupovaných palestinských územích a vysídlování místního obyvatelstva je v rozporu se základními pravidly mezinárodního humanitárního práva.

Udržování a rozšiřování osad jsou základem institucionalizované diskriminace a systematického porušování lidských práv vůči palestinským komunitám. Amnesty tato zneužívání dokumentuje už roky: Palestincům je odepřeno právo na svobodu pohybu a svobodu shromažďování, jejich přírodní zdroje jsou odcizeny pouze ve prospěch izraelských osadníků žijících na okupované zemi, zatímco Izrael odmítá připojit mnoho palestinských vesnic k vodovodním a kanalizačním systémům a elektrickým sítím. Během týdenní mise v Izraeli a na okupovaných palestinských územích v únoru 2020 byla delegace britské Amnesty svědkem toho, jak osady porušují lidská práva Palestinců. Mluvili jsme s mnoha Palestinci žijícími v blízkosti nelegálních osad, někdy pouze oddělenými ostnatým drátem. Řekli nám o častých útocích osadníků na jejich domovy a skot, o obtěžování izraelskými úřady a neustálé hrozbě demolice domů, aby se uvolnila cesta pro bydlení v nových osadách.

V případě závažného porušení mezinárodního práva mají státy odpovědnost spolupracovat na ukončení tohoto porušování zákonnými prostředky, jakož i povinnost neuznat situaci, ke které došlo takovým porušením za zákonnou, a nenapomáhat ani neasistovat v jejím udržení. Společná opatření přijatá členskými státy EU v reakci na ruské nezákonné připojení Krymu a Sevastopolu v březnu 2014 představují jasný a přesvědčivý precedens pro provádění těchto mezinárodních povinností. Vláda Spojeného království nejen veřejně odsoudila nezákonnou anexi, ale také vyjádřila svůj závazek v reakci na ni použít hmatatelná opatření proti Rusku.

Pokud však jde o Izrael a okupovaná palestinská území, byl hlas vlády výrazně utlumen. Ministr Blízkého východu nedávno zopakoval, že britská vláda „by nepodpořila“ žádný připojovací krok z Izraele, zatímco v lednu ministr zahraničí vyjádřil „obavu“. Vláda Spojeného království také rutinně odsuzuje rozšíření osídlení pokaždé, když Izrael oznámí výstavbu nových sídlištních bytových jednotek. Veřejná prohlášení o odsouzení však samozřejmě nestačí k tomu, aby Izrael odradila od porušování mezinárodního práva - a naléhavě je zapotřebí konkrétního opatření ze strany mezinárodního společenství. Jak nedávno uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva na okupovaném palestinském území: „Za vzdor vůči mezinárodnímu právu se musí platit“

Vláda Spojeného království by měla podniknout dva klíčové kroky, aby zabránila expanzi osídlování a zastavila přesun Izraele k formálnímu připojení částí Západního břehu: Spojené království by mělo zakázat zboží z osad na britských trzích a zabránit britským společnostem v obchodování s osadami. Tři britské firmy byly jmenovány v databázi OSN společností zapojených do činností souvisejících s osadami- JCB, Opodo a Greenkote - a jako první krok by Spojené království mělo zajistit, aby okamžitě ukončily své obchodní vztahy s osadami. Tato opatření jsou naléhavě nutná k odstranění rozdílu mezi prohlášeními Spojeného království o zavržení a nedostatečné činnosti k ochraně mezinárodního právního řádu a k zabránění dalšího porušování lidských práv proti palestinským komunitám na okupovaných palestinských územích.

Rebecca Nguyen je vedoucí krizových kampaní v Amnesty Velká Británie. Tweetuje na @Reb_NVT