Amnesty International

Vláda přijala opatření zaměřená na řešení problémů týkajících se diskriminace romských dětí ve vzdělávání, na které upozornila Evropská komise. Stále pokračují protesty proti migrantům a uprchlíkům a skupiny, které uprchlíky podporují, čelí hrozbám ze strany krajní pravice.

Romové

Právo na vzdělání

Dne 1. září vstoupila v platnost novela Školského zákona. Ta byla přijata v roce 2015 v reakci na řízení zahájené Evropskou komisí v rámci porušení směrnice o rasové rovnosti. Pozitivní reformy zahrnovaly podpůrná opatření pro děti, u kterých jsou identifikovány speciální vzdělávací potřeby, zavedení povinného roku mateřské školy pro všechny děti a snaha integrovat všechny děti s lehkým mentálním postižením do běžných škol a zajistit tak inkluzivní vzdělávání. Národní a mezinárodní nevládní organizace tyto reformy přivítaly, nicméně zdůrazňují, že je třeba zavést i další opatření, která by pomohla vypořádat se se škodlivými postoji vůči Romům a poskytnout dostatečné prostředky na podporu vzdělávání těch žáků, kteří to potřebují.

Nucená sterilizace

V březnu Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN (CEDAW) doporučil ustanovení mechanismu, který by poskytl kompenzace romským ženám, které se staly oběťmi nucené sterilizace a ustanovení nezávislého orgánu, který by vyšetřil celkový rozsah důsledků těchto zákroků. Ke konci loňského roku vláda ještě nepodnikla žádné kroky, které by vedly k těmto opatřením.

Projevy nenávisti

Protesty proti migrantům a uprchlíkům stále pokračují. V únoru se v Praze účastnily tisíce lidí demonstrací proti uprchlíkům, načež byla napadena Klinika, kde sídlí kancelář organizace věnující se právům uprchlíků. Jedna osoba byla zraněna. V dubnu bylo několik pražských podniků, které jsou členy kampaně „HateFree Zóny“ napadeno spreji s nenávistnými vzkazy a krajně pravicovými symboly. V září bylo obviněno pět osob z trestného činu poškozování majetku a za „projev sympatií k hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod“. Poté v Praze došlo k demonstraci proti „anti-hate“ tendencím, které se zúčastnilo několik set lidí. Prezident Zeman i nadále pokračoval v označování uprchlíků a žadatelů o azyl za hrozbu. V srpnu jeden muž v Jiřetíně pod Jedlovou (okr. Děčín) vystřelil do vzduchu a křičel rasistické urážky na romské děti, které zde byly na letním táboře. Dle výpovědi organizátorů tábora místní policie nevyslala na místo hlídku, i když byla opakovaně žádána o pomoc. V září vyšetřování krajské policie zamítlo tato tvrzení, ale zjistilo, že incident nebyl důkladně prošetřen.

Uprchlíci a žadatelé o azyl

Vláda souhlasila s pokračováním přesidlování dle uprchlických kvót navržených Evropskou unií, avšak s přísnými bezpečnostními podmínkami. Do země bylo ke konci roku přesídleno pouze 52 uprchlíků a 12 jich bylo relokováno. Rutina zadržování žadatelů o azyl a migrantů stále pokračuje.

Práva LGBT+

V červnu ústavní soud shledal, že paragraf 13(2) Zákona o registrovaném partnerství, který zakazoval jedincům stejného pohlaví žijícím v registrovaném partnerství adoptovat děti a brát si je do pěstounské péče, je protiústavní. Toto ustanovení bylo zrušeno.

Práva žen

V květnu podepsala Česká republika Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí s úmyslem ratifikovat ji v polovině roku 2018. V březnu Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN (CEDAW) konstatoval v České republice nízký počet soudních řízení ve věci diskriminace žen a doporučil zavedení bezplatného právního systému pro pomoc v takových případech. Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad stále trvajícím rozdílem v odměňování žen a mužů, a to v průměru o 21%. Jedná se o třetí nejvyšší rozdíl v EU.

(Výroční zpráva AI 2016/17)