Urgentní
akce

©Amazon Watch/Caroline Bennett

Amazonské ženy chrání deštný prales, samy ale potřebují spravedlnost a ochranu!

  Případ

Patricia Gualingaová, Nema Grefaová, Salomé Arandaová a Margoth Escobarová jsou ženy z Ekvádoru. Jejich prací je ochrana nejrozsáhlejšího světového deštného pralesa. Vzdorují obrovským politickým a ekonomickým zájmům, spojeným s těžebním průmyslem v domorodých územích. V roce 2018 jim neznámý pachatel začal vyhrožovat smrtí. Ani po roce se ale ekvádorským úřadům nepodařilo útočníka nebo útočníky dopadnout a ohrožené ženy dostatečně ochránit.

V průběhu roku 2018 zaznamenala Amnesty International v Ekvádoru sérii útoků a výhrůžek smrtí vůči obránkyním lidských práv a životního prostředí Patricii Gualingaové, Nemě Grefaové, Salomé Arandaové a Margoth Escobarové, členkám Spolku amazonských žen (Amazonian Women collective).

Podobné útoky jsou v Ekvádoru běžné, stejně běžný je i fakt, že útoky proti lidem, kteří se snaží chránit životní prostředí, zejména deštný prales a řeku Amazonku, ve většině případů nejsou potrestány. Stát navíc nedokáže zajistit dostatečnou bezpečnost a ochranu těchto žen. Paradoxně tedy při bránění svých práv a ochraně přírody každý den při práci riskují svůj život. Ohroženy bývají i jejich rodiny.

Přestože všechny čtyři ženy podaly trestní oznámení, úřad generálního prokurátora nebyl do dnešního dne schopen dostatečně a účinně vyšetřit útoky a výhrůžky ani obránkyním poskytnout nějakou ochranu.

V Ekvádoru pracují desítky amazonských žen, aby ochránily Amazonku, domov stovek domorodých komunit, tisíců druhů živočichů a poloviny světových deštných pralesů. Rozsáhlé ekonomické činnosti, jako jsou ty související s ropou, těžbou nerostů a dřeva, představují zásadní hrozbu pro životní prostředí i práva lidí. Aby mohly dělat svou práci, musejí uvedené ženy čelit obrovským politickým a ekonomickým tlakům.

Prezident Moreno a generální prokurátor Salazar mohou tuto situaci ukončit a zajistit spravedlnost a ochranu pro ně i všechny ostatní, kteří v Ekvádoru brání lidská práva a životní prostředí.

Navzdory beztrestnosti a hrozbám jedna z amazonských žen, Patricia Gualingaová, ujišťuje, že se nevzdá: „Jsme jednotní a v našem boji za obranu Matky Země budeme pokračovat.“

  Aktuality

  Článek publikován 23.3.2020

Na 250 000 lidí podpořilo amazonské ženy podpisem petice

Amnesty International a členky Spolku amazonských žen předaly petici s více než 250 000 podpisy ze 168 zemí řediteli pro lidská práva generální prokuratury Danielu Eduardo Vejar Sánchezovi.

Pozadí

Amazonský deštný prales má rozlohu téměř 5 500 000 km2. Leží na území Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Jeho masivní odlesňování způsobuje vymírání živočišných a rostlinných druhů. Bývá spojováno také s globální klimatickou změnou nebo zánikem domorodých kultur. Podle některých vědců hrozí, že se v důsledku zvyšujícího tempa odlesňování více než polovina amazonského pralesa dříve či později promění v života neschopnou savanu. Odlesňování pro naši planetu tak životně důležitého území ale nemají na svědomí pouze obří dřevařské společnosti. Deštný prales trpí také nelegální těžbou dřeva. Stromy kácejí i domorodci, kteří tak získávají půdu na pěstování užitkových rostlin.