České náboje ve špatných rukou: ve Středoafrické republice se střílí i novou municí

České náboje ve špatných rukou: ve Středoafrické republice se střílí i novou municí

Vývoz vojenského materiálu s sebou nese nemalá rizika zneužití daného materiálu při porušování lidských práv, a proto je dnes vyhodnocování těchto rizik jeho povinnou součástí. V krajních případech, kdy hrozí, že přispěje k páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy pak k naprostému zastavení takového obchodu.

Jedním z případů, kdy se tato rizika ukazují jako neúměrně vysoká, je Středoafrická republika (SAR). Země se již dva roky zmítá v krvavém násilí mezi vládnoucí muslimskou frakcí Séléka, která v březnu 2013 zvrhla dosavadního prezidenta François Bozizého, a převážně křesťanskými ozbrojenými skupinami anti-Balaka, které se jí postavily na odpor. V září 2014 skupiny anti-Balaka začaly pořádat odvetné útoky na muslimské vesnice. Lidé byli vyháněni ze svých domovů, vesnice vypalovány a drancovány, docházelo k popravám a mučení zajatců. Tyto útoky následovala krvavá odveta ze strany vládnoucích rebelů a konflikt se v zemi ještě prohloubil. Desetitisíce lidí již musely opustit své domovy, bez jistoty možnosti návratu.

Země je přitom po bojích a konfliktech posledních desetiletí zamořena zbraněmi a další zbraně se do SAR pašují ze sousedních zemí. Nedávná zprávy organizace Conflict Armament Research upozorňuje na to, že ve výzbroji frakce Séléka se nachází množství ručních zbraní, střeliva a vozidel z Evropy, včetně novějšího střeliva z Velké Británie, Belgie a z České republiky vyrobeného mezi lety 2007 až 2010 (viz http://www.conflictarm.com/wp-content/uploads/2015/01/NONSTATE_ARMED_GROUPS_IN_CENTRAL_AFRICAN_REPUBLIC2.pdf). Je pravděpodobné, že se do rukou bojovníků Séléky dostalo pašováním či odklonem od jejich původního cíle, neboť v oficiálních výročních zprávách se export této kategorie materiálu nezmiňuje.

Případ SAR tak upozorňuje na rozměr kontroly exportu, který bývá často opomíjen: při hodnocení rizik vývozu nejde pouze o situaci v cílové zemi, ale také o známá rizika odklonu do jiných zemí. V dalším z aktuálních případů ozbrojených konfliktů, Nigérii, je tak právě riziko odklonu potřeba vzít v úvahu při hodnocení rizik exportu do sousedních zemí jako je Čad či Kamerun, ale také Libye, z níž právě přes Čad podle posledních zpráv OSN velké množství zbraní proudí. Jakkoliv totiž jde o transfery nelegální a neschválené, často je zodpovědná kontrola exportu do zemí, které jsou pro pašování zdroji, může ovlivnit důslednou prevencí.  

Více o lidských právech v SAR se dozvíte zde: https://www.amnesty.org/en/countries/africa/central-african-republic/

Related stories

6.11.2018

Proč potřebuje Česká republika Istanbulskou úmluvu?

Veřejné slyšení k peticím k Istanbulské úmluvě proběhlo 6. listopadu.


26.4.2018

Amnesty International vás zve na výstavu "I WELCOME" v pražském DOXu!

Projekt I WELCOME vznikl z iniciativy organizace Art for Amnesty. Ve světové premiéře ho představuje Centrum současného umění DOX ve spolupráci s Amnesty International Česká Republika a Českým rozhlasem Vltava.


21.4.2018

Česká sekce Amnesty vydává svou zprávu o činnosti.

U příležitosti Amnesty valné hromady 2018 vychází přehled o kampaních, akcích, advokační práci nebo financích české Amnesty za rok 2017 na jednom místě!


9.5.2018

Evropský systém uprchlických kvót skončil. Nahradí ho Dublin IV?

Relokační mechanismus skončil, ale počet uprchlíků putujících do Evropy se má během letních měsíců opět zvýšit. Navzdory politickým slibům je nový evropský azylový systém, tzv. Dublin IV, na mrtvém bodě. Kvůli nedodržení uprchlických kvót navíc čeká Českou republiku soudní spor s Evropskou komisí, který může vyústit v udělení značné pokuty.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...