Singapur stále popravuje za drogové delikty. Reformy nepomáhají

Singapur pokračuje v letitém porušování mezinárodního práva – odsuzuje lidi k trestu smrti povinně, bez vlivu názoru soudce.

Nová Amnesty výzkumná zpráva "Spolupracuj nebo zemři" odhaluje, že reformy trestu smrti zavedené v roce 2013 sice snížily počet osob odsouzených k smrti, nedokáží  jít ale dostatečně daleko. Navíc  rozhodování o životě a smrti ponechaly v rukou veřejných žalobců namísto soudců.
 

Singapur rád maluje sám sebe jako prosperující a progresivní stát, ale jeho použití trestu smrti poukazuje na flagrantní  ignorování lidského života. Země se spoléhá na drsné zákony, které se  prokazatelně zaměřují na drogové delikventy  na nižších stupních žebříčku, z nichž mnozí pocházejí ze znevýhodněného prostředí,“ uvedla Chiara Sangiorgiová, analytička Amnesty International pro trest smrti. 

„Reformy zavedené v roce 2013 byly krokem správným směrem a umožnily některým lidem uniknout šibenici, avšak v klíčových ohledech byly od počátku chybné. Singapur jako stát má vliv nejen v Asii, ale i ve zbytku světa. Od těchto reforem by vláda měla postoupit dále k ukončení trestu smrti jednou provždy." 

Vyšetřování Amnesty International založené na rozsáhlé analýze soudních dokumentů, ukazuje, že singapurské soudy nadále vydávají povinné rozsudky v případech obchodování s drogami, přestože nové reformy by měly umožňovat zvýšenou shovívavost. Povinné rozsudky smrti neumožňují soudcům zohlednit polehčující okolnosti trestného činu nebo pachatele. Ponechávají soudy bez jakékoliv jiné možnosti, než odsoudit drogové delikventy k smrti. 

Většina lidí, kteří byli v posledních čtyřech letech odsouzeni k trestu smrti za drogové trestné činy, držela relativně malé množství drog a mnozí říkají, že k obchodování s drogami byli dohnáni nezaměstnaností nebo dluhy. 

Od zavedení nových reforem v roce 2013 by se měli držitelé drog vyhnout povinným trestům smrti tím, že budou dostatečně spolupracovat se státním zástupcem během fáze vyšetřování nebo soudního řízení. Rozhodnutí o tom, kdo splňuje tato kritéria, však plně spočívá na státním zástupci, a nikoliv na soudci. Rozhodnutí jsou často nejasná a netransparentní. 

„Používání povinných rozsudků smrti v Singapuru musí okamžitě skončit. Přestože v posledních letech došlo k omezení takovýchto trestů, fakt, že jsou stále používány, je stále důvodem ke znepokojení, "uvedla Chiara Sangiorgiová.

 

Chybný nástroj k řešení kriminality

 

Singapurští úředníci nadále zdůvodňovali zachování trestu poukazováním na to, že je údajně účinným nástrojem k řešení kriminality. Vivian Balakrishnan, ministr zahraničních věcí, ve svém projevu před OSN v září 2016 uvedl: „Podle našeho názoru trest smrti za trestné činy související s drogami a za vraždu byl vždy klíčovým prvkem v udržení Singapuru bez drog a Singapuru bezpečného.“ A to navzdory skutečnosti, že neexistují žádné důkazy o tom, že hrozba popravy od trestného činu odrazuje více, než jiné tresty, jako je třeba doživotní uvěznění. Ukazují to studie OSN z celého světa. 

„Singapur klame sám sebe, pokud si myslí, že je trest smrti účinným nástrojem ke snížení kriminality. Trest smrti je konečný, krutý, nelidský a ponižující trest, který neudělá žádný stát bezpečnější. Což je fakt,  který uznala velká většina světových zemí," upozornila Sangiorgiová. 

„Singapur by měl okamžitě zastavit uplatňování trestu smrti s výhledem na jeho budoucí zrušení. V krátkodobém horizontu musí země zreformovat svůj právní rámec tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem a zajistil, aby odsouzenci na smrt měli veškerou právní ochranu zaručenou mezinárodním právem a normami." 

 

Tvrdý zákrok proti aktivistům

 

Od zavedení reforem singapurské úřady stále častěji podnikaly rázné zákroky proti těm, kdo vyjadřovali svůj nesouhlas s použitím trestu smrti, zejména právníkům a dalším aktivistům. Nový zákon zavedený v roce 2016 zpřísnil již přísná omezení možnosti obránců lidských práv a dalších osob kritizovat soudní rozhodnutí. 

Například v srpnu roku 2017 vrchní soud uložil pokutu téměř 5000 dolarů jednomu advokátovi, který zastupoval odsouzence na smrt poté, co na Facebook umístil příspěvek, který kritizoval soudnictví.

 

Pozadí

 

Singapur zaznamenal značný pokrok v používání trestu smrti od poloviny devadesátých let, kdy byl tento asijský městský stát nejvyšším popravčím v přepočtu na počet obyvatel a každý rok prováděl desítky trestů smrti. 

Během uplynulých tří let bylo popraveno celkem 10 osob (čtyři v roce 2016), zatímco ve stejném období bylo uloženo minimálně 17 trestů smrti. Ve všech případech šlo o odsouzení za vraždu nebo obchodování s drogami. 

Trestné činy související  s  drogami nesplňují povahovou hodnotu "nejzávažnějších trestných činů", na které se podle mezinárodního práva musí trest smrti omezovat. 

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech a za jakýchkoli okolností, bez ohledu na povahu trestného činu, charakteristiky pachatele nebo metodu, kterou stát používá k vykonání popravy. Organizace považuje trest smrti za porušení práva na život, jak je uznáváno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a za konečný, krutý, nelidský a ponižující trest

Related stories

24.7.2017

ČTK: Problémy se segregací ve školství stále trvají


3.7.2017

Liu Sia-po stále ve vězení

Velmi smutná zpráva přichází z Číny. U Liu Sia-po se rozvinula rakovina jater. Nyní je v nemocnici, přesto není, ani podmínečně, propuštěn. Rodina trvá na léčbě mimo vězení a Amnesty nadále tlačí na urychlené bezpodmínečné propuštění.


1.3.2017

Slovensko: vládě hrozí sankce EU

Slovensko stále selhává v zabezpečení rovného přístupu ke vzdělávání romských dětí.


5.12.2016

Malajsie: Zatčení známého karikaturisty Zunara je ohavnost

„Zatčení Zunara je nehoráznost. Jeho obvinění z pobuřování musí být okamžitě staženo a Zunar musí být bezpodmínečně propuštěn z vazby.