Česká republika podpořila Mezinárodní trestní soud

Prezident Václav Klaus ve středu 8. července podepsal Římský statut Mezinárodního trestního soudu a tím učinil poslední krok k jeho ratifikaci.

Senát a poslanecká sněmovna daly souhlas k ratifikaci Římského statutu již v loňském roce, prezident doposud odmítal připojit svůj podpis s odkazem na možné rozpory s ústavním pořádkem České republiky. Amnesty International vítá dokončení ratifikace, která v České republice probíhala 10 let. Česká republika se zařadí po bok všech ostatních států EU a dalších 109 zemí po celém světě.

Ačkoliv je Římský statut zakládající smlouvou soudu, s jeho fungováním jsou spojeny další úmluvy, které je nutné ratifikovat. Pro zajištění efektivní činnosti soudu by Česká republika měla schválit Úmluvu o výsadách a imunitách představitelů Mezinárodního trestního soud nebo Úmluvu o přemístění obětí a svědků. Dále by měla být připravena nominovat kvalitní kandidáty na post soudců a účastnit se zasedání Shromáždění smluvních stran soudu a Revizní konference Římského statutu v příštím roce.

„Přijetí Římského statutu je pouze začátkem podpory Mezinárodního trestního soudu ze strany České republiky. Soud stíhá osoby odpovědné za nejvážnější zločiny a životy tisíců lidí. Tito pachatelé doposud úspěšně unikali spravedlnosti, protože neexistoval nástroj, jak je stíhat. Dnes takovouto instituci máme a Česká republika by měla přispět k tomu, aby fungovala co nejlépe,“říká Štěpán Drahokoupil ze Skupiny pro mezinárodní otázky Amnesty International.

Česká republika se stane smluvní stranou až první den v měsíci po uplynutí lhůty 60 dnů od dne uložení ratifikačních listin. Pokud budou ratifikační listiny uloženy již v červenci, stane se tak k 1. říjnu.

Do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu spadá stíhání nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva: genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.

Mezinárodní trestní soud funguje od roku 2002, kdy byl Římský statut ratifikován požadovaným počtem 60 států. V současné době se soud zabývá případy porušování mezinárodního práva v Ugandě, Demokratické republice Kongu, Súdánu a Středoafrické republice. Dodnes stanulo před soudem pět z celkem čtrnácti obžalovaných. Letos v březnu soud vydal zatykač na súdánského prezidenta Bašíra, který veškerá obvinění odmítá. Na rozdíl od Bašíra se letos v květnu před soud dobrovolně dostavil obžalovaný súdánský občan Bahr Idriss Abu Garda, aby čelil obviněním vzneseným hlavním vyšetřovatelem Luisem-Morenem Ocampou.

Related stories

14.5.2019

Asia Bibiová je konečně volná!

Pákistánská křesťanka Asia Bibiová se bezpečně dostala z Pákistánu do Kanady, kde získala azyl. Informaci 8. května oznámil její právník. O den později zprávu potvrdilo i pákistánské ministerstvo zahraničních věcí. Bibiová už se v Kanadě setkala se svými dětmi.


10.4.2019

Trest smrti v roce 2018: Dramatický pokles v celosvětových popravách

Celosvětové popravy poklesly o 31% a dosáhly nejnižší úrovně nejméně za dekádu. Několik zemí ale zaznamenalo nárůst v popravách - Bělorusko, Japonsko, Singapur, Jižního Súdán nebo USA. Thajsko obnovilo popravy, Srí Lanka hrozila, že ho bude následovat. Čína zůstala největším světovým popravčím, následovaná Íránem, Saúdskou Arábií, Vietnamem a Irákem.


10.10.2018

Vlády musí skoncovat s krutostí trestu smrti a podniknout kroky směřující k úplnému zrušení

10. říjen je od roku 2002 Světovým dnem boje proti trestu smrti.


12.4.2018

Trest smrti 2017: Subsaharská Afrika je "maják naděje" pro konec poprav a trestu smrti ve světě

Rok 2017 přinesl pozitivní zprávy ohledně trestu smrti a poprav ve světě - čísla se snižují, zemí bez trestu smrti přibývá.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...