Iránci protestují, úřady hrozí násilím

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 23.6.2009

V Íránu po volbách propukly demonstrace v rozsahu, který země nepoznala za uplynulá tři desetiletí. Poslední týden se nesl ve znamení násilností a hrozeb ze strany íránských revolučních gard.

Výroky nejvyšších představitelů země ukazují, že úřady jsou připraveny použít další násilí. Demonstranti však mají právo vyjádřit protest. Podle Amnesty International není možné zakazovat pokojné vyjadřování názorů.Podle informací od účastníků demonstrací se na porušování lidských práv demonstrantů podílejí i ozbrojené neuniformované jednotky, podle všeho je tvoří členové milice basídž. Milice basídž představuje dobrovolnické polovojenské uskupení mužů a žen, kteří jednají na příkaz íránských revolučních gard. Jejich členové působí na školách, univerzitách, ve státních i soukromých institucích, v podnicích a na podobných místech. Pomáhají při takzvaném udržování práva a pořádku a represi disentu. Její členové podle dostupných informací používají velmi brutální metody.Nepřiměřenou sílu včetně bití a použití střelných zbraní používají členové milice i proti lidem, kteří v posledních dnech v ulicích Íránu protestují. Jeden z videozáznamů zachycuje členy milice, kteří střílí z budovy na účastníky demonstrace uspořádané v pondělí 15. června. Za účast na tomto shromáždění zaplatilo životem nejméně osm demonstrantů. Na dalším dostupném záznamu je zachycena mladá žena jménem Neda, která byla střelnou zbraní zasažena na hrudi. Žena zranění na místě podlehla. I za tuto smrt mohou podle dostupných informací nést vinu členové milice basídž.Úřady namísto zahájení vyšetřování, které by objasnilo okolnosti smrtí demonstrantů, pouze varovaly, že i další protesty budou potlačeny revolučními gardami, milicí basídž a ozbrojenými složkami. Přesto v Teheránu i dalších městech došlo k další vlně demonstrací, pondělní demonstrace v Teheránu byla ukončena za použití slzného plynu. Její účastníci byli zatýkáni. Od začátku protestů bylo podle úřadů zabito 13 lidí a mnoho dalších zraněno. Vláda přiznává více než čtyři stovky zatčených. Úřady nadále dělají vše pro to, aby se informace o násilí a ztrátách na životech nemohly šířit po Íránu ani do zahraničí. Blokují proto volání z mobilních telefonů, zasílání textových zpráv i internet.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2205 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...