Urgentní
akce

Tatarský aktivista obviněn z podněcování k nenávisti, podporoval Ukrajinu

  Případ

28. prosince 2014 byl ve svém domě ve městě Naberežnyje Čelny, druhém největším sídle ruského Tatarstánu, zadržen Rafis Kašapov, ředitel nevládní organizace Tatarské veřejné centrum. Deseti ozbrojenými muži byl převezen do Kazaně a umístěn do vyšetřovací vazby. O dva dny později bylo právnímu zástupci zadrženého oznámeno, že Kašapov bude obviněn z podněcování k nenávisti či nepřátelství a z pohrdání lidskou důstojností. Podle vyšetřovací komise se toto obvinění zakládá na čtyřech příspěvcích uveřejněných v osobním profilu na ruské sociální síti VKontakte. V nich Kašapov tvrdě kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a vládu Ruské federace, zejména kvůli jejich současnému přístupu k Ukrajině. Odsoudil rovněž pronásledování etnických Tatarů na Krymu, ukrajinském poloostrově, který Rusko od března loňského roku okupuje. Nejedná se přitom o první případ pronásledování jednotlivců pouze na základě projevené solidarity vůči Ukrajině.

Kašapovy kritické příspěvky na sociální síti spadají do práva na svobodný projev, které je garantováno například Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech, jejímž signatářem je i Rusko. Kašapov v textech neobhajoval nenávist a ačkoliv by mohly být považovány za urážlivé, urážka by dle Amnesty International neměla být právně stíhatelná.

Okupace Krymu následovala po vyhnání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska po měsících prodemokratických a proevropských protestů v Kyjevě. V noci z 26. na 27. února krymská „domobrana“, která – jak se později ukázalo – sestávala z běžných jednotek ruské armády – obsadila administrativní budovy v hlavním městě této autonomní oblasti, Simferopolu. Posílena byla vojenská přítomnost na ruské námořní základně v Sevastopolu a zablokovány byly ukrajinské vojenské objekty napříč poloostrovem. 16. března pak bylo uspořádáno „referendum“, ve kterém se obyvatelé Krymu většinově vyslovili pro připojení Krymu k Rusku. 18. března pak ruský prezident Putin podepsal dekret, kterým anexi Autonomní republiky Krym a její přičlenění k Rusku formálně stvrdil. Platnost tohoto aktu jakož i platnost referenda je mezinárodním společenstvím odmítána. V současné době stále pokračuje válka v Donbasu, východoukrajinském regionu, ve které jsou prokazatelně zapojeni ruští vojáci a technika.

  Aktuality

Pozadí

Krymští Tataři představují na Krymu domorodou etnickou skupinou. V roce 1944 je Stalin prohlásil za kolaboranty s nacistickým Německem a nechal deportovat do vzdálených oblastí Sovětského svazu. Ačkoliv byli rehabilitováni již v šedesátých letech minulého století, zpět na poloostrov jim byl návrat umožněn až v roce 1988. Od začátku ruské okupace území jsou Krymští Tataři vystaveni útlaku a pronásledováni. Je jim odpíráno právo na svobodný pohyb, vyjadřování či shromažďování. Znemožňovány jsou také projevy proukrajinských postojů.

Dva nejvýznamnější předáci tatarské komunity na Krymu, bojovník za lidská práva Mustafa Džemilov a aktivista Refat Chubarov, byli z poloostrova vyhnáni a návrat jim byl znemožněn. Několik dalších lidí bylo podrobeno násilí. Žádný z podobných případů, včetně prokazatelných případů zmizení, nebyl řádně vyšetřen. Například Refat Ametov, muž který 3. března protestoval před budovou regionální vlády v Simferopolu, byl odveden třemi příslušníky místní „domobrany“. Jeho tělo pak bylo nalezeno o dva týdny později a vykazovalo známky mučení. Trestní stíhání sice bylo formálně zahájeno, ale ve vyšetřování nedošlo k žádnému posunu.

Rafis Kašmov byl podle slov zástupců vyšetřovací komise zadržen proto, že nemá stálé zdroje příjmů, a tak by se znovu „mohl zapojit do páchání trestné činnosti“, jestliže by byl ponechán na svobodě. Aktivistovo zadržení bylo 29. prosince 2014 posvěceno soudem. 19. ledna 2015 pak Kašmov zahájil na protest proti svému zatčení a neoprávněnému stíhání hladovku. Člen místní Veřejné monitorovací komise sdělil Amnesty International, že Kašmov trpí dříve vzniklou chorobou a tvrdí, že je vystaven nátlaku ze strany několika státních úředníků.

Ruské úřady po anexi Krymu oznámily, že všichni občané poloostrova automaticky nabývají občanství Ruské federace. Jestliže si přejí zachovat si občanství ukrajinské, musí o tom příslušné orgány regionální správy informovat.