Apartheid
Armádou pronásledovaní Rohingové utíkají z Barmy do Bangladéše

Další více než stovka muslimských Rohingů překročila od středy hranice z Barmy do Bangladéše. Podle agentury Reuters vypověděli, že v Arakanském státě, odkud od srpna uprchlo na 655 tisíc příslušníků pronásledovaného rohingského etnika, pokračuje barmská armáda v operacích proti Rohingům. Výpovědi nových běženců zvyšují obavy z plánů na repatriaci rohingských uprchlíků, na níž se před několika dny Barma a Bangladéš dohodly. Znepokojení již vyjádřili zástupci OSN i mezinárodních organizací pro lidská práva, napsal list The Guardian.

Na základě dohody se uprchlíci mají vrátit do Barmy během dvou let. Bangladéšské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že v západobarmském Arakanském státě, v němž Rohingové žijí, bude postaveno pět táborů pro přechodné ubytování navrátilců. Podle agentury Reuters by se první rohingští běženci měli začít vracet do Barmy již 23. ledna. Vysoký představitel barmského ministerstva zahraničí ale Reuters řekl, že tento termín možná nebude dodržen.

Generální tajemník OSN António Guterres v úterý prohlásil, že má velké obavy z návratu Rohingů do Barmy za podmínek stanovených barmsko-bangladéšskou dohodou. "Nejhorším krokem by bylo přestěhovat tyto lidi z táborů v Bangladéši do táborů v Barmě," prohlásil Guterres s tím, že návrat uprchlíků musí být v každém případě dobrovolný a Rohingové musejí mít možnost vrátit se do svých domovů.

Agentura AFP ale připomíná, že vesnice Rohingů jsou často vypáleny a jejich pole byla zkonfiskována. OSN již dříve označila kampaň barmské armády proti Rohingům za etnickou čistku. Barmsko-bangladéšská dohoda nezmiňuje žádnou roli Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), takže bude těžké "zaručit, že repatriace bude odpovídat mezinárodním normám", podotkl Guterres.

Paul Ronalds z australské pobočky humanitární organizace Save the Children uvedl, že dohoda je velmi povrchní a nejsou v ní zakotveny podmínky, v jakých budou Rohingové žít po návratu do Barmy. Podle Ronaldse musí být přinejmenším zajištěna pro Rohingy základní práva jako právo na občanství, svobodu pohybu a neomezený přístup na pracovní trh.

Organizace pro lidská práva Amnesty International označila plány na návrat Rohingů do Barmy za "znepokojivé a předčasné". "Rohingové mají naprosto jasně právo vrátit se do Barmy, ale nesmějí být vráceni do režimu apartheidu. Jakýkoli nucený návrat by byl porušením mezinárodních zákonů," řekl regionální ředitel AI James Gomez.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Barma uvedla, že uprchlíky přijme zpět, pokud budou moci dokázat, že před odchodem žili na jejím území.

Na barmsko-bangladéšské hranici stále čeká množství barmských migrantů, kteří se chtějí dostat přes řeku Náf do Bangladéše, napsala agentura Reuters. Řada z nich uvedla, že na barmské straně hranice uvázli, protože nemají dost peněz zaplatit za převoz. Běženci tvrdí, že v Arakanském státě pro ně stále není bezpečno, zmiňují případy znásilnění žen vojáky, okrádání Rohingů a plenění jejich domovů.

Mluvčí barmského ministerstva vnitra Mjou Thu Sou podle agentury Reuters popřel, že by bezpečnostní složky pokračovaly v čistkách v rohingských vesnicích. "Členové bezpečnostních sil se ale dál snaží převzít kontrolu nad oblastí," dodal bez dalších podrobností.