Kliknutím zvětšíteReferenda, které vyvolala petice tři milionů obyvatel a podle agentury Reuters přišlo daňové poplatníky v přepočtu na necelých 900 milionů korun, se zúčastnilo jen něco málo přes 20 procent oprávněných voličů. Účast se tak ani zdaleka nepřiblížila hranici třiceti procent, která je minimálním limitem pro platnost hlasování.
Rumunská ústava v současné době definuje rodinu jako svazek založený na svobodnén souhlasu dvou manželů. Iniciátoři petice z občanského sdružení Koalice pro rodinu požadovali, aby byl obecný výraz „manželé“ nahrazen konkrétními pojmy „muž a žena“. Taková změna by jednoznačně vyloučila možnost sňatku mezi dvěma lidmi stejného pohlaví.
Bojkot uspěl
„Lidé odmítli rozdělování a vzájemnou nenávist. Je to vítězství pro rumunskou demokracii a co víc - Rumuni odmítají účast církve na světských státních záležitostech,“ uvedl Vlad Viski ze sdružení na ochranu práv lidí s odlišnou sexuální orientací MozaiQ. „Politici podle nás nyní musí legalizovat civilní svazky párů stejného pohlaví.“
Společnosti bojující za lidská práva před víkendovým referendem vyzvaly k bojkotu, ke kterému se připojila řada firem i populárních umělců. Rumunský řetězec knihkupectví dokonce nabídl slevu pro zákazníky, kteří si o víkendu budou raději číst než aby vyrazili hlasovat.
Proti referendu se postavila i mezinárodní organizace Amnesty International, podle které by omezení definice rodiny výrazně zvýšilo úroveň diskriminace. Rumunsko, které legalizovalo homosexualitu teprve v roce 2001, je podle bruselské advokátní agentury ILGA-Europe na 25. místě žebříčku 28 zemí Evropské unie z hlediska rovnosti a nediskriminace příslušníků LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové) komunity.
Rána pro sociální demokraty
Změna ústavy měla silnou podporu v podobě rumunské ortodoxní církve i dalších náboženských skupin i napříč většinou parlamentních stran. Změnu podpořila i vládní Sociálně demokratická strana (PSD), která již v minulosti vzbudila kritiku Evropské unie zejména kvůli snaze o zmírnění protikorupčních zákonů. Podle agentury Reuters neúspěšné referendum posloužilo také jako zkuška popularity vlády premiérky Vioricy Dancilaovíé.
„PSD na referendum vsadila vše. Spojila s ním své jméno a snažila se díky němu zviditelnit,“ uvedl profesor politologie z univerzity Babes-Bolyai Sergiu Miscoiu. „Velká část občanů si iniciativu spojila s PSD a to byl také jeden z důvodů, proč ji bojkotovali. Pro vládu to znamená značnou ránu.“
Lídr PSD Liviu Dragnea připustil, že občané mají právo rozhodnout o tom, v jaké zemi chtějí žít, „Všichni víme, že řadu let nám ostatní říkali, co je pro nás nejlepší. Věřím, že je čas na to, abychom si sami rozhodli, v jaké společnosti a zemi chceme žít,“ uvedl.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
