8°C
Problém domácího násilí netrápí jen Prahu a Českou republiku. Je to problém celosvětový. Podle statistik OSN zažije domácí násilí každá třetí žena. I z tohoto důvodu právě OSN vyzývá vlády po celém světě, aby nebyly k domácímu násilí lhostejné a systematicky ho řešili.
„To, že nám vláda nakázala být doma, aby se nešířila nákaza koronavirem, neznamená, že je to pro všechny lidi bezpečné. Právě v době pandemie, kdy je oběť s útočníkem zavřená v jedné domácnosti 24 hodin denně, se může situaci ještě zhoršit,“ upozornila radní pro sociální politiku Milena Johnová.
Magistrát spustí kampaň
I z těchto důvodů spouští hlavní město veřejnou kampaň, aby na problém domácího násilí upozornilo a lidé byli pozornější ke svému okolí. „Po městě bude rozmístěno 30 citylightů, na kterých budou kontakty na organizace, na které se oběti v případě potřeby mohou obrátit. Ve Škodově paláci chceme promítat i smyčku videí, která by měla lidem připomenout, aby nebyli lhostejní ke svému okolí. Jako společnost jsme v době koronakrize fungovali skvěle, proto věřím, že na to můžeme navázat i v tomto případě,“ řekla Johnová.
Poučení do budoucna
Podle dat, která v době pandemie neziskové organizace získaly, se počet nových kontaktů oproti jiným měsícům dramaticky nezvýšil. Změnu ale očekávají právě teď, kdy se opatření uvolňují. „V době pandemie jsme narazili na spoustu problémů, ze kterých bychom se rádi do budoucna poučili. Největší problém byl, když potřebovala klientka urychleně odejít od násilníka, protože jí ohrožoval na životě. Ale my jsme neměli dostatek testů, a tak jsme klientku nemohli okamžitě umístit, protože by mohla být nakažená koronavirem. Proto jsme společně hledali alternativní řešení – přechodné bydlení u přátel nebo rodiny. Služby sociální prevence (např. azylové domy pozn. red.) trochu vypadly ze systému podpory. Proto do budoucna budeme chtít zajistit dostatek testů. Abychom příchodem nového klienta do azylového domu neohrozili na zdraví další,“ vysvětlila Jaroslava Chaloupková z neziskové organizace Acorus.
Do pomoci se zapojili i kurýrní služby
„Nezaznamenaly jsme nějaký dramatický nárůst prvokontaktů, ale jednotlivé hovory byly mnohem delší, než je běžné. Obvykle se jedná o 10minutové telefonáty, v minulých měsících se jednalo i 40minutové hovory,“ řekla Zdena Prokopová z organizace ROSA. Tato organizace také spolupracuje se soukromými dopravci, jako Rohlík, Košík a další. Jejich kurýři byli proškoleni, aby si více všímali situace v domácnostech a zároveň rozváželi letáky, kde byly kontakty na organizace, kde ze hledat pomoc.
Málo míst v azylových domech
Podle Erika Bartoše z Amnesty Inernational v České republice chybí především efektivní sběr dat, ale také důsledné stíhání násilníků. „Jen velmi málo případů končí skutečným odsouzením. A to je špatně. Oběti pak mají pocit, že jejich problémy nikoho nezajímají a častokrát ztrácejí víru v pomoc. Nedostatečná je i následná práce s násilníky,“ řekl a dodal, že v celé České republice je 5 azylových domů celkem s 90 lůžky. Podle odhadů by ale Česko potřebovalo lůžek alespoň 1000.
Koalice Hlas proti násilí vznikla na podzim 2019 spoluprací organizací, které se dlouhodobě věnují lidským právům, násilí na ženách a domácímu násilí. Zapojily se organizace Konsent, Amnesty International, Česká ženská loby, ROSA, která má jako jediná utajený azylový dům, zmiňovaný Acorus či ProFem.
V Praze je nejvyšší počet vykázání násilníka
V Česku bylo loni podle intervenčních center evidováno 1256 případů vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Ve srovnání s rokem 2018 je to o 30 případů vykázání méně. Praha byla loni krajem s největším počtem vykázání v zemi, šlo o 177 případů, meziročně o devět méně. Za první tři měsíce letošního roku evidovala intervenční centra v metropoli 53 případů vykázání násilníka ze společné domácnosti. Násilník může být ze společné domácnosti vykázán na jeden až deset dní.
