Islámský stát

Bojovníci tzv. Islámského státu unáší a zabíjejí civilisty v oblastech, ve kterých získají kontrolu. Média uvádějí, že tzv. Islámský stát použil i chemické zbraně - konkrétně chlór. Asi 500 lidí zemřelo při bojích o Ramádí.

IS zavedl přísná pravidla oblékání, chování a pohybu v oblastech pod jeho kontrolou. Porušení přísně trestá - také smrtí. Někteří muži byli zabiti kvůli jejich sexuální orientaci, často byli shozeni z výškových budov. V Mosulu, tzv. Islámský stát kontroloval veškerý pohyb do a z města a bránil lidem opustit město, aby jinde získali lékařské ošetření, pokud neměli ručitele, že se do Mosulu opět vrátí. Pokud se pak nevrátili, ručitelům byly sťaty hlavy.

Tzv. Islámský stát spálil nebo zničil šíitské či jezídské svatyně a památky, stejně tak jako památky dalších náboženství. Stejně dopadly i domy opuštěné vládou a ozbrojenými silami.

Ženy a dívky čelí diskriminaci a jsou nedostatečně ochráněny před sexuálním a jiným násilím. Často jsou obtěžovány v oblastech kontrolovaných tzv. Islámským státem, kde jsou údajně často prodávány jako otrokyně, nuceny stát se manželkami bojovníků IS a pokud odmítnout jsou zabity. V březnu, IS údajně zabil nejméně devět šíitských žen patřících k Turkmenské menšině, které odmítly provdat se za bojovníky IS, poté co tzv. Islámský stát zabil jejich manžely.

Následkem toho, že 10. června 2014 IS obsadil Mosul, druhé největší město Iráku, byl rozpoután teror, hromadné zabíjení, sexuální násilí, únosy a mučení – vše zacílené na šíitské muslimy a náboženské i etnické menšiny.

Tzv. Islámský stát používá zbraně a munici pocházející z nejméně 25 zemí světa, která většinou původně patřila irácké armádě. Irácká armáda tyto zbraně získala od USA, Ruska a dalších států. Mezi vyspělé zbraně, které padly do rukou IS patří přenosné protiletadlové systémy, naváděcí protitankové rakety a obrněná bojová vozidla. Dále vlastní útočné pušky - ruské AK a US M16 a Bushmaster. Mnoho zbraní se do Iráku dostalo během Irácko-íránské války v 70./80. letech minulého století, kdy Irák získával zbraně od nejméně 34 zemí. Po napadení Kuvajtu v roce 1990 bylo na Irák uvaleno embargo. To bylo zrušeno s americkou invazí v roce 2003, po které následovalo další vyzbrojování irácké armády. Mnoho z těchto zbraní je nyní v rukou tzv. Islámského státu.

Novinky

3.4.2020

Evropa: Amnesty zdůrazňuje priority lidských práv pro reakce států na COVID-19

Státy musí zaručit, že reakce na COVID-19 jsou v souladu s jejich mezinárodními a regionálními závazky v oblasti lidských práv. Digitální dohled lze ospravedlnit pouze tehdy, pokud respektuje lidská práva.

27.3.2020

Hledá se „Manažer/ka kampaní a advokační práce AI ČR“

Česká pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International hledá srdcaře nebo srdcařku do svého týmu.

26.3.2020

MAĎARSKO: NEOMEZENÉ PRAVOMOCE NEJSOU VŠELÉK!

Amnesty varuje před prodloužením stavu nouze na neomezenou dobu, kterým si Maďarská vláda zajistila bianco šek na řízení státu pomocí dekretů. Bez Parlamentu.

25.3.2020

Jemen: 5 let konfliktu přineslo spoustu bezpráví

Protiprávní zadržování, politicky motivované rozsudky smrti, nucená zmizení a mučení zůstávají rozšířené i po pěti letech války, která začala 25. března 2015. Problémem zůstávají i dodávky zbraní ze Západu.

24.3.2020

Evropa: Lidé pomáhající uprchlíkům a migrantům riskují vězení, protože úřady zneužívají zákony proti pašeráctví

V celé Evropě jsou lidé stíháni a zastrašováni za činy solidarity vůči uprchlíkům, žadatelům o azyl a migrantům, včetně rozdávání teplého oblečení, poskytnutí přístřeší a záchrany životů na moři.

Další zprávy

Úspěchy

25.2.2020
Myanmar: Filmaři hrozí za příspěvky na sociálních sítích čtyři roky vězení: @ Myanmar

Myanmarský filmař je na svobodě!

Režisér a dokumentarista Min Tchin Ko Ko Ďi byl 21.2. 2020, dva měsíce před oficiálním vypršením trestu, propuštěn na svobodu. Ještě v listopadu mu přitom hrozily další dva roky vězení.

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...