Právní postavení a společenské přijetí trans lidí

Úřední změna genderu je v Česku možná, upravuje ji zákon o matrikách, nový občanský zákoník a zákon o specifických zdravotních službách. Ovšem umožněna je pouze na základě operativní změny pohlaví zahrnující znemožnění reprodukční funkce (sterilizaci). ČR je jedna z posledních zemí v Evropě s tímto požadavkem. Rada Evropy shledala tuto praxi v rozporu se závazky členských států k ochraně zdraví. Veřejný ochránce práv doporučil vládě, aby předložila změny příslušných zákonů. V květnu 2019 Nejvyšší správní soud rozhodl, na rozdíl od Evropského soudu pro lidská práva, že požadavek na sterilizaci je legitimní. Rozhodnutí bylo napadeno a případ u Ústavního soudu stále čeká na projednání.

Operace schvaluje odborná komise ministerstva zdravotnictví. Požadavkem je být svobodný*á (případně se tedy muset rozvést nebo ukončit registrované partnerství), mít za sebou alespoň 1 rok hormonální terapie a vystupovat 1 rok v dané genderové roli. Trans lidé také podléhají přísným pravidlům ohledně zvoleného jména a v průběhu tranzice mohou používat pouze neutrální tvar jména i příjmení.

Operace je sice hrazena ze zdravotního pojištění, nicméně ostatní úkony s operací spojené už ne. Hormonální terapie je hrazena jen částečně, někdy vůbec. Komplikace nastává taky v případě, kdy máte psychické problémy. To se procesy mohou velmi prodloužit. Dostupnost psychiatrické péče pro trans lidi je problematická a v zařízeních jsou často buď odmítáni, nebo je jejich identita neustále zpochybňována.

V ČR je zavedena antidiskriminační legislativa, ale prakticky není vymahatelná. S tím souvisí řada problémů, se kterými se trans lidé setkávají, zejména z hlediska soukromí či dostupnosti zdravotní péče.

ČR neuznává nebinární identitu. Lidé s touto identitou mají problém získat přístup k hormonální terapii či jakýmkoli zákrokům. Situaci dále komplikuje český jazyk, který pro ně nenabízí vhodnou variantu, jako je např. anglické neutrální “they.”

Nejvážnějším problémem, který kritizují i mezinárodní organizace jako TGEU (Transgender Europe) či Rada Evropy, je ten, že úřední změna pohlaví vyžaduje operaci. To vystavuje zejména lidi, kteří operaci podstoupit nemohou, dlouhodobé diskriminaci a ztrátě soukromí. I přes rozhodnutí Evropského sociálního výboru stále tato situace nebyla napravena.

Mediální zájem o trans lidi je velký, nicméně téma je často prezentováno jako exotické a senzacechtivé a nereflektuje reálné problémy transgender komunity.

Přijetí trans lidí je lepší ve městech, zejména v Praze, a mezi mladší populací. Stále se však mohou setkat s různými formami diskriminace, např. ve škole a v zaměstnání nebo při hledání bydlení.

POSLECHNĚTE SI AMNESTY PODCAST O LGBTI+ V ZEMÍCH V4

O LGBTI+ situaci v zemích V4 a transgender problematice jsme si podívali se spoluzakladatelem spolku Trans*parent Viktorem Heumannem a odbornicí na LGBTI+ problematiku z Amnesty International Žanetou Sladkou. Podcast si můžete pustit ZDE.